Súdny deň

„Niečo také sa nevidí každý deň,“ hovorí v istej chvíli jedna z postáv a musím jej dať za pravdu. Nie som si istý, či TOTO mal Neil Marshall po 100%-nom Páde do tmy za potrebné (že yb sa proste len nudil?), ale beriem to z jeho strany ako srandu, pretože TAKÝTO mix hovadskosti nemôže byť nedorozumenie, ale vedomá schválnosť. Asi sa Neil skrátka nudil a povedal si, prečo by som nemohol nakrútiť úplnú blbosť, nech je sranda? Nuž a nakrútil. Ako fanúšika temných hororov a Votrelcov ma zaujal sympatický úvod, ale len čo sa rozpútali akčné orgie, horor zmizol a nahradila ho kuriózna zmeska trileru, čierneho humoru, fantasy, scifi a ja neviem, čoho všetkého ešte. Mozgy, kilty, rytieri na koňoch, Mad Max, tajomné hrady, zombies... Proste šialené. (16.02.2009)

Neil Marshall je proste borec. Najprv svetu predviedol, že najlepšie súčasné horory vznikajú na britských ostrovoch a teraz zo zasvinených ulíc postapokalyptického Glasgowa ukazuje zadok hollywoodskemu poňatiu akčných a sci-fi filmov a prdí mu rovno do tváre. Doomsday je nelogická, nesúdržná a nepríčetná, ale zároveň aj neopísateľne zábavná smršť všetkého (naozaj VŠETKÉHO), čo ste kedy chceli (a možno aj nechceli) vidieť v béčkovom filme. Nemá to hlavu ani pätu, nemá to súdnosť, niet v tom štipky originality, ale má to nadhľad, kolosálne porcie brutality a v jednotlivých segmentoch je to štýlové a remeselne dokonale zvládnuté - od rytierov vynárajúcich sa zo záplav slnečného svetla v poetickom fantasy lesíku až po "bruckheimerovsky" nasvietené kovové záblesky počas šialenej záverečnej naháňačky. Skoro som mal z toho dojem, že Marshall kričí do sveta: "Dajte mi natočiť akýkoľvek žáner, zvládnem ho!" Už dávno som nevidel film, z ktorého by tak tryskalo nadšenie tvorcov pre vec. (21.07.2008)

Neil Marshall se teda pořádně vyřádil. Libovolně promíchává prostředí, postavy třebas jenom proběhnou kopcem a pomalované kanibalistické ksichty, vozící si své opiercingované části těl na madmaxově stylizovaných strojích, nahradí lučištníci a opevněný hrad jak vystřihnutý ze středověku. Velkoplošné záběry mají tíživou a mocnou působnost, to je skutečné kouzlus mňamózus. Dále předkládá Marshall spoustu neúprosně krvavých obrazů, myslím, že Bob se k Bobkovi do klobouku už nevrátí. Hlavy padají jako uschlé hrušky a monitor mi začal před chvíli smrdět seškvařeným masem. Rhona Mitra zacvičila před natáčením o několik benchpressů více než Kate Beckinsale, jinak je však podobnost mezi nimi nevyvratiletelná, ať už v rámci hereckého umu, zálibě v nošení přiléhavých kostýmcích, či pěkné fasádě. Závěrečná naháněná vznikla pouze pro efekt, včetně nelogického proskočení autobusem. Střílení je hodně, taktéž tanečních kroků, stejně jako soubojů, či výbuchů, ale prostě si to nelze užít, protože střihač trpěl svalovým třesem v pokročilém stádiu. Podruhé bych se asi hodně trápil. 33 miliónů dolarů(rozpočet)/20 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (29.08.2008)

Neil Marshall se etabloval jako seriózní žánrový tvůrce, na jehož filmy s kladnými kritikami a důmyslnou reklamní strategií se v houfu chodí. SOUDNÝ DEN je ale zjevně vysněná záležitost, ve které se setkává MAD MAX s ÚTĚKEM Z NEW YORKU (ne náhodou jsou dvě postavy pojmenováni podle jmen příjmení režisérů výše zmíněných sérií - Carpenterovi a Hillovi)._____ Dokonalé guilty pleasure, kterému bych nezazlíval, že nemá vlastní styl a jednotlivé scény jsou variace či parodie na dříve viděné, protože o vyjednání mezi jednotlivými styly, resp. estetikou tady JDE především. Závěrečná famózní honička je tak střetem reklamní (od objevení auta do vyjetí ze zámku), videoherní (začátek honičky), videoklipové (nástup hudby a střih dle toho) a filmové._____ SOUDNÝ DEN je béćko, jež jako kdyby vypadlo z 80. let, ale je to béčko uvědomělé a důmyslnější, než se na první pohled zdá: co na tom, že je to tak žánrově nevyhraněné, špatně sestříhané, eklektické a vyšinuté, když celý film je podáván (do záv. honičky) optikou vědce, ke kterému postavy filmu putují, aby se dozvěděly, že je "tak trochu magor". Ano, mnohé akční scény jsou nepřehledné, ale co takhle si chvíli nevšímat rušivého střihu a obdivovat kompoziční nápaditost a podvratnost celého projektu? Známka punku a jeden z nejlepších filmů roku. (01.05.2008)

Marshall uhňácal dohromady těsto z imbecilních situací a dialogů, nestydatých vykrádaček, pankáčských magorů, oplechovaných primitivů s palcáty a oštěpy, přimíchal krvavě masitou hmotu, ochutil bizarním humorem, nářezovým vizuálem, nablýskaným britským fárem a zadkem Rhony Mitry, zbrkle nasekal na malé kousky a upekl dobrotu, z které jedni hlasitě zvrací a druzí se po ní s úsměvem oblizují. Bezpochyby se u toho smíchy řezal do kolen a určitě se potměšile řeže z vyděšených reakcí početné suity diváků doteď. Tohle snad není možný, tohle nelze brát vážně, tohle je učiněný maglajz. Ale v pozitivním zábavném slově smyslu. Brzy huráá na druhou projekci. :) (11.04.2008)