Sweeney Todd: Čertovský holič z Fleet Street

Nemůžu si pomoct, ale Sweeney Todd je už Burtonův třetí nemastný neslaný film za sebou. Perfektní pochmurná stylizace a litry krve prostě nezastíní fakt, že ten film tak trochu postrádá duši, nebo nějaké pravé kouzlo. Co se týká muzikální složky, tak jednoznačné zklamání, protože kromě Johnnyho Deppa mě snad ničí zpěv nezaujal, ba dokonce mi přišel špatný. A písně to samé - nic moc, s divnými texty. Ale abych jen nenadával, pobavil mne Sacha Baron Cohen, Alan Rickman a krátká pasáž u moře. (24.02.2008)

Dal jsem si pár dní na rozmyšlení komentáře a musím říct, že se mi to vlastně nelíbilo. Burton to natočil dokonale, herci ze sebe mačkají polohy ve videu i audio, ale toto zpracování muzikálu se mi zdá býti poněkud nešťastným a... nudným. Dokolečka opakovaná temnotemná stylizace, pitvořící se Depp a důvěrně známý příběh mi něco nabízejí jen ve chvílích, kdy crčí krev z hrdel nebo se mluví. Krákající Depp mi lezl na nervy a opravdu jsem se chytnul až ve finále, kdy osudovost příběhu a pitoreskní kulisy konečně zatáhly za jeden společný provaz. Dost zbytečný příspěvek do filmové pokladnice. Tim Burton si může odškrtnout další film, kterému se budou klanět davy jeho fanoušků a já se vrátím ke Karlíkovi... (nakonec jen 6+/10). p.s. Sacha Baron má jediné štěstí, že na plátně stráví jenom deset minut. Jinak bych šel hledat vlastní břitvu. (04.02.2008)

Myslím si, že by výsledek byl stejně působivý i bez toho až příliš explicitního násilí (to mi prostě k Burtonovi neštymuje), ale jinak spokojenost. Burton zase válí, spousta jeho typického cynismu (zde na samé hranici absurdna) a jeho nezaměnitelná vizuální stylizace, to jsou věci, které se mi nikdy neomrzí. A ač je zde přítomná hudba bez výraznějšího melodického motivu, který byste si po filmu pobroukávali, poslouchala se fajn. Stejně jako Deppův zpěv-nezpěv, u něhož stoprocentně platí, že není potřeba bezchybně zvládat škálu oktáv a intonaci, stačí mít „dar zaujmout“ a mít příjemnou barvu hlasu a to Johnny bezezbytku splňuje (Civale!). Ale hlavní hvězdou tu je někdo jiný – úžasná Bonham-Carter, jejíž cynicky pragmatickou paní Lovett jsem si labužnicky užíval každou minutu. (10.02.2008)

Předem říkám, že Burtonovy filmy mě nikdy moc nelákaly a jeho tvorbu poznávám velice pozvolna. Ale tohle mi sedlo. Je to takové vcelku temné, hodně cynické, trochu zvrhlé, ale přitom zvláštím způsobem poutavé. Depp, Carter a Rickman odvádí na plátně slušnou práci, a to nejen po herecké, ale i pěvecké stránce (neříkám, že vše zazpívali super čistě, ale vzhledem k tomu, že byly ty songy dost složité na zazpívání a mnohdy nemelodické, tak je to pořád palec nahoru). Atmosféra ponurého a špinavého Londýna dýchá z každého záběru, spousta "oprávněně" zabitých lidí (no, pár z nich k tomu přišlo jak slepej k houslím, ale každý se potřebuje nějak uživit a když ty koláčky šly na dračku... ;-) ), k tomu již zmíněná zajímavá hudba, dobrá kamera a trochu divnej konec, ale vlastně proč ne (jen je škoda, že nebyla dovedena do konce milostná zápletka mezi Johannou a Anthonym). 4*, asi si na toho Burtona trochu víc posvítím ;-). (12.03.2010)

Burtona mám rád a Sweeney Todd je přímo nabitý „Burtonovskou“ atmosférou, každičký záběr a detail jsou dokonalé, celý film je důrazně temný, pochmurný, smutný a v neposlední řadě také pořádně krvavý. Herci si užívají a hrají bez chyby, hlavně herecké trio Johnny Depp, H.B.Carter, Alan Rickman, ale i zbytek hraje skvěle (pobavil „Borat“). Muzikály nevyhledávám a můžu tak říci, že je nemám moc v oblibě, ST mě překvapil a bavil i když mohlo být daleko více mluvených pasáži, ale to nemohu brát jako chybu, bylo by to trochu mimo ;-). Co říct? - Tim Buton zpátky v plné síle. 8/10* (14.04.2008)