X-Men: Wolverine

Ve srovnání o dřívějšími X-Meny má tento obrovskou výhodu zaměření se na jediného hrdinu, díky čemuž ti neznalí předlohy získají dostatečný prostor na to, aby si mohli Wolverina oblíbit. Minimálně pro mě tak měl být tento čtvrtý přírůstek do série tím zajímavějším a schůdnějším na Marvelovském poli, nestalo se ale tak. Když totiž i já začnu vnímat nekoherenci nejen v rámci série, ale i ve filmu samotném, je tu něco špatně. (27.01.2013)

Oh my Hood... Na Wolverinově místě bych o ztrátu paměti prosila na kolenou, protože hrozit mně, že si budu pamatovat svou osobní historii v podobě slepence blbostí, klišé a reklamních spotů na Old Spice, jakým je tohle (příčí se mi nazývat to filmem), tak si ze zoufalství dost možná pokusím způsobit si ztrátu paměti sama. Takhle to může posloužit pouze jako důkaz, že bez slušného scénáře a sebejisté režie stojí sebenabouchanější blockbusterový kolos navzdory adamantiové kostře na hliněných nohou, i kdyby rozpočet překračoval český státní dluh a herci se mohli přetrhnout (rozsápat, utopit, zastřelit, vyhodit do povětří). Bez Singerova dohledu nebo dohledu někoho aspoň trochu schopného byl svého času dravý rosomáčí zmetek vykastrován do podoby podbízivě se lísajícího domácího mazlíčka, kterého se mi přes všechnu lásku ke zvířatům chtělo celou dobu nakopnout. Ano, je to tak - vzdor evidentním úmyslům natočit to tak, že se divák předávkuje testosteronem, Wolverine beznadějně postrádá koule a bejt chlap, hodnotím to ještě níž. (01.12.2011)

Především vzhledem k docela velkým očekáváním je to strašné zklamání. Je to stejný případ jako s X-Men 3, tedy podprůměrná podívaná, kterou režisér neukočíroval, i když je pravda, že scénář mu to nijak neulehčoval. Dostavuje se zde i stejný syndrom toho, že postavy umírají a divákovi je to prostě jedno. Kdyby se film nebral vážně, hodnotil bych to lépe, ale zase jsem rád, že se bere vážně, jen je to prostě nezvládnuté. Komiksy od Chrise Claremonta, které vyšly i u nás, jsou na tom tedy příběhově často podobně, jenže co funguje v jednom médiu (komiks) perfektně, nefunguje v jiném (film) ani trochu. Navíc těm komiksům to můžu lehce odpustit, protože jsou z 80. let, takže si vždycky řeknu: áááá, osmdesátky:) Ale snímku z roku 2009 nemůžu ty šílený dialogy a zvraty odpustit. Mutantů tam bylo přehršel, ale vždy se jen na chvíli objevili a pak už se neukázali, nebo naopak se pak ukázali v poslední vteřině, aby zachránili situaci, což je prostě nehorázná scenáristická klička... Proč nevyužili pořádně těch postav, když už jich tam tolik nacpali? Jinak některé akční scény docela povedené, některé docela zábavné, ale mohlo jich tam klidně být i víc. Anebo trochu lépe provedené? Prostě jsem nespokojen. Jak nad tím přemýšlím, tak skutečně největší slabinou byl doslova debilní scénář. Fakt nechápu, jaktože došel tak daleko a už někde v předprodukci ho někdo nespálil, protože je to naprosto béčková rutinní záležitost, která navíc absolutně nevyužívá potenciálu své předlohy. Jsou to slabší 3***. Hellboy II je oproti Wolverinovi fakt masterpiece. (10.09.2009)

Za superhrdiny tu nejsou Wolverine a Sabretooth nýbrž Jackman se Schreiberem. Jejich výkony, kterými otupují tuctovost akčních scén a dávají místy zapomenout dokonce i na debilitu scénáře, se totiž za jiné než svým způsobem nadlidské ani označit nedají. Jinak je to taková celovečerní reklama na Vanish (to běloskvoucí tílko může Loganovi i takový John McClane jen tiše záviděl) namíchaná s béčkovými osmdesátkovými klasikami do podoby nevyrovnaného koktejlu, ze kterého jsem po celou stopáž nebyl moudrý, zda se bere vážně či ne. (03.05.2009)

,,Wolverinovy začátky" jsou jednoznačně nejslabší z celé série X-Men a s přibývajícím počtem jednotlivých dílů se tak X-Meni začínají potýkat s typickými problémy každé delší ságy - s kvalitativní nevyrovnaností. Jihoafričan Gavin Hood totiž porušil zavedený (a osvědčený) duch kultivované sci-fi (určené spíše pro náctileté) a svůj příspěvek do ságy stylizoval coby jednoduché akční béčko (vlastně také pro náctileté). S přebytkem akce se ale jako divák X-Menů nedovedu vyrovnat, chtěl bych zpět i nějaké ty významové přesahy (postoj k mutantům - minoritám, neotřelé civilizační vize, prokreslená psychologie postav atd.). Wolverine je tak laciný film (i když jako hollywoodský blockbuster stál jistě hromadu peněz), že by měl zákonitě skončit kasovním propadákem, tahle kauzalita je však natolik složitá, že takový scénář je spíše nepravděpodobný. Srovnejte ale Wolverina s hitem loňského filmového mainstreamu - Temným rytířem! Hloubka a ryzí postmodernost, ve které se může lehce najít každý divák a do jehož složitého konceptu si vyprojektuje (téměř) každý svá očekávání, je letos nahrazena přihlouplým příběhem, vrstvením žánrových klišé, defragmentovanou dějovou osou a stylem 3D akční počítačové hry. Dopustím se, možná neomaleného, prohlášení, když budu tvrdit, že Wolverine je jen průhledným komerčním kalkulem a že je to téměř urážka práce a odvedeného výkonu týmu kolem režiséra Briana Singera, autora původních dvou filmových adaptací legendárního komiksu? Podobné filmy: X-Men: Poslední vzdor, Daredevil (27.04.2009)