Funny Games USA

Originál jsem neviděl, remake (i když s tímhle termínem je zde třeba zacházet malinko opatrněji než jinde) mě zliskal tak jak nejspíš měl. Cynický, krutý, opravdu ne k smíchu inspitující thriller, který vypadá podobně jako jeho američtí bratránci až do doby, kdy se poprvé postava otočí směrem k divákovi a položí mu otázku. Od té doby tušíte, že je něco špatně, přičemž jistotu získáte dlouho před závěrečnými titulky a přestože jsou už dnešní filmoví diváci připraveni čelit sebevětším zvěrstvům na obrazovce, tenhle má naději je (vás) velice (ne)příjemně překvapit. Herecké výkony jsou opravdu na úrovni, hudba většinu času příhodně absentuje a režie několikrát odvážně znudní, aby nechala přirozeněji dýchat emoce a zoufalství plynoucí ze situace. Odvážné, neotřelé, výborné. Na nejvyší hodnocení jsem to ale na první projekci necítil. 80% (08.10.2008)

Na Funny Games jsem byla docela zvědavá, ale ukázalo se, že je to jeden z těch filmů, které jsou hodně vzdálené mému očekávání. Filmu nelze upřít jeho zajímavý námět. Bohužel již po nějaké době mi však děj začal připadat docela nezáživný. A některé scény, které obsahovaly minutu trvající záběry na pokoj, nehýbající se postavu či ostatní záběry, v nichž se vůbec nic nedělo, mi můj dojem vůbec nepomáhaly zlepšit. Začala jsem usínat a konec filmu jsem zaspala úplně. Původně jsem chtěla dát i čtyři hvězdičky, protože mi Funny Games přišly zajímavé, ale pokud již po chvíli začnu být uspávána monotónností a nudou, usoudila jsem, že i to osobité zpracování není přece jen natolik silnější, aby dokázalo překonat onu nezáživnost. (11.05.2012)

Miluju, když se ve filmu vyskytují dva vyšinutí mladíčci s bledými tvářemi, mastnými vlasy, přiblblými úsměvy, rudými plnými i tenčími rty, bílými rukavicemi, triky i kraťasy, teniskami světlé i tmavé barvy a bezelstnýma modrýma očima, a blábolí nesmysly, zatímco oči divákovy způli nevěří, co to vlastně vidí, a z druhé půlky vědí, že to tak je, a srdce jim proto buší. Originál jsem (doufám, že jenom zatím) neviděla, ale zároveň jsem už dlouho neviděla něco tak originálního. Jeden z mála filmů, u kterého si pamatuju, že bych se dívala až do úplného konce titulků a ještě bych zírat vydržela, ač k nim nehrála žádná hudba. ♥♥♥ "Teď jste tomu dala, Paul nám specificky řekl, abychom dali pozor na koberec." (21.06.2008)

Majstrovsky zaranžovaný psychologický teror bez hudby, so statickou kamerou a minimom strihu. Znepokojivé, drzé a bezohľadné, povýšenecké, desivé, nepríjemné. Michael Haneke je režijný génius a možno tak trochu diabol. Od prvej do poslednej minúty som bol ako zmrazený. Iba scéna „diaľkový ovládač“ a pomrkávanie do kamery mi trochu znížili výsledný dojem. Režisér tu príliš okato a hlavne zbytočne zdôražnuje know-how, na ktorom stojí celé jeho dielo. Prečo narúšať intenzívnu a originálnu thrillerovú jazdu prívlastkom "filmový experiment"? Funny Games však i tak ostávajú rebelantským, bravúrne obsadeným majsterštykom, ktorého hodnotenie po usporiadaní si myšlienok zdvíham na maximum. (25.08.2008)

Funny Games U.S. je parádní exploitation, i když v mnoha směrech natolik odlišný od ostatních. Film téměř bez hudby (a když už zazní, tak pořádně tvrdá) a předlouhými záběry. Divák sleduje jakousi hru, kterou oběti ale nemají šanci vyhrát. Bez veškerého toho klasického násilí se pak cítíme hodně ošizeni, protože nám to režisér zkrátka nedopřeje. Jenže kdo je tady pak ten deviant a zvíře, co vyloženě chce všechnu tu brutalitu vidět? Celý snímek je tudíž jeden velký podfuck na diváka. Já jsem však nad míru spokojen. (18.02.2010)