Saxána a Lexikon kúziel

"Jsem předseda soudu! Okamžitě mi vraťte mou velikost!" Vlastně se ani moc nedivím, že jediný moment, který mě v Saxáně a Lexikonu kouzel pobavil, měl na svědomí (zmenšený a pištící) Petr Nárožný. Tenhle film se nepovedl, a to hrozně moc. Spíš než abych dostal vztek jsem z toho ale smutný. Nejen, že si původní Dívka na koštěti takové pokračování nezasloužila (tzn. že žádné nepotřebovala), ale ani Václav Vorlíček si nezasloužil něco podobného natočit. Svět překypující fantazií nahradily ošklivé a zbytečné digitální efekty, u většiny herců jsem měl pocit, že hrají spíš z povinnosti a šlechetnosti, neboť se jim nechtělo odmítnou Vorlíčkovu nabídku... A mohl bych jmenovat dál. Nešťastný film. (14.06.2012)

Těžko říci, zda to někdy mělo scénář, který by dával smysl. Ale ono tu vlastně smysl nedává téměř nic. Od vizuální podoby, která vypadá v každé scéně jinak, přes triky, ve kterých se zřejmě ztratil i pan režisér, až po herecký výkon Jiřiny Bohdalové v hlavní roli. Děti naštěstí mají dost rozumu, aby se podobným taškařicím pro starší a pokročilé (to platí zejména o senilitě) vyhnuly. (05.01.2013)

Tady si asi někdo usmyslel, že když už jsme jednou na pouti, musíme toho stůj co stůj vymést co nejvíc. Takže z houpaček šup na labutě, z labutí hurá do strašidelného hradu, po něm hrrr na řetízkáč, nezapomenout na autodrom, twister, rychle prolétnout střelnicí a přes horskou dráhu to dotáhnout až na přehupovačky. Jo, tak já tedy pěkně děkuju; blbě mi bylo už na labutích, z řetězáku mě sundavali v mrákotách, twister si pamatuju jen z vyprávění a na přehupovačkách už jsem to vážně nevydržel, a chudáka plyšového Harryho Pottera vystřeleného na střelnici jsem náruživě poblil. Jestli si takhle někdo představuje pohádku, měl by míň chodit na kolotoče a víc do lesa na čerstvý vzduch. (29.12.2012)

Nejhorší je skutečnost, že si kdysi Vorlíček s Macourkem mysleli, že tímhle scénářem přidávají do zlatého fondu poctivé pokračování Dívky na koštěti. Jenže nepříběhová lavina logických nesmyslů a nekoukatelných efektů je směšná stejně jako touha osmdesátiletého matadora přiživit se na potterománii. Vilná teta Irma svádějící všechno v dohledu je pro nejmenší očividně to ideální. (12.11.2011)

Smutný (ba příšerný) doklad o tom, že jeden z kdysi nejoceňovanějších a nejuznávanějších českých tvůrců ztratil nejen renomé, ale i soudnost. Vorlíček s Macourkem byli kdysi synonymem až nepochopitelného gejzíru imaginace, vtipu a originálních trikových řešení, osamělý Václav Vorlíček na stará kolena spadl do pasti bezduchého zajetí technologiemi. Legendární režisér tak nevědomě a bohužel spíše nechtěně na Saxáně a Lexikonu kouzel symbolicky demonstroval fakt pomíjivosti dnešní doby, neboť všechno, co udělalo před více než 40-ti lety z jeho Dívky na koštěti nadčasovou podívanou, tedy originalitu, poctivou ruční trikovou práci a především humor a osobité propojení pohádkového světa a reality, plus ony správné pohádkové hodnoty, to v novodobém volném pokračování nahradil konvenčností, v dnešní zrychlené době doslova před očima stárnoucí počítačovou animací, upocenou trapností a hlavně pak, což je ve filmu primárně určeném tomu nejmenšímu dětskému publiku, amorálně jednajícími hrdiny a zvláště pak hrdinkami, neboť fakt, že se mu do pohádky zatoulala jedna z Vejdělkových Žen v pokušení (a dokonce nebyla ani po zásluze potrestána), je konsternující a opravdu ho nepochopím... (26.12.2012)