Madagaskar 2: Útek do Afriky

Madagaskar 2 mě postavil před otázku jakým způsobem hodnotit animované filmy. Jsou animáky a animáky. Pixar se dlouhodobě snaží o filmy, které dokáží být jak pouhou zábavou, tak i zdrojem intelektuální aktivity a anylýzy (často zakládá právě na své intermediálnosti). Na druhé straně je studio DreamWorks, které z velké většiny produkuje jiný typ filmů - rodinné zábavné komedie, které si nekladou žádné vyšší ambice a vystačí si s tím, že diváka baví... A Madagascar 2 se zábavou nešetří. Mimo ní však nemá nic víc co nabídnout (těžištěm jsou scény s geniálními tučňáky a lemuří dvojicí, která je naprosto dokonalá...). Podotýkám pouze, že ty čtyři hvězdičky jsou nesrovnatelné s dalšími animáky, protože každý film je třeba uchopit jiným, specifickým způsobem. Hodnotím zde to, jestli je Madagascar úspěšný v tom, čím by chtěl být - a to bezesporu je. (01.12.2008)

Pravděpodobně nejtrhlejší animák, co jsem kdy viděl. Rodinná linie se lvem a jeho famílií je sice na pěst, ale zbytek prostě nejde označit jinak než jako zábavnou kombinaci geniálních fórů (tučňáci), zvrácených komických výstupů (hroší namlouvání, žirafí jáma smrti) a přímo zhuleneckých extempore (lemuří dvojka), prezentovaných slušnou animací, která možná příliš nepokročila, ale rozhodně má své kouzlo. Nevím, co animátoři v DreamWorks hulí/šňupou, ale po tomhle zážitku bych si dal taky. (03.11.2008)

Jednotlivé skeče jsou samy o sobě mnohdy výrobné, s citem pro načasování a zábavnými pointami, jenže jako celek to katastrofálně nedrží pohromadě a mezi animovanými filmy pro celou rodinu to je přežitek, protože MADAGASKAR 2: ÚTĚK DO DIVOČINY nemá určenou cílovou diváckou skupinu. Nejde natáčet anarchistické grotesky, když chcete kázat o sepjatosti rodiny a síle přátelství a kráse lásky, nelze do filmu pro děti plného dovádivého tančení začleňovat scény, v nichž stará babička mlátí lva, zebra se chce projevit jako výrazný jednotlivec, hroši jsou k sobě sexuálně přitahování svou tloušťkou, depresivní žirafa miluje hrošici, tučňáci jsou kapitalisti a opice marxisti..., protože to děti nepochopí anebo to na ně má špatný dopad. Rozjívenost díla je tak pózou, protože se jedná o podle mustru natočené pokračování s cilem vydělat peníze, a tak se přidalo na roztomilosti, rodinné notě apod. U Dreamworksu by se mohli podívat na VALL-Iho, jak se ozvláštňují postupy grotesky v animovaném filmu, anebo by mohli vzdávat poctu klasickým žánrům jako v KUNG-FU PANDĚ, protože takhle postmoderní rozjuchanost jim od SHREKA TŘETÍHO nefunguje. (30.12.2008)

Říkejte si, co chcete, ale Útěk do Afriky je bezesporu lepší než jednička. A díky tomu, že mám stále spíše duši dítěte než dospěláka, jsem se první půlhodinu vcelku vydatně řezal smíchy. Pak už to, pravda, bylo trošku slabší, ovšem úsměv na tváři zůstal až do rozsvícení v sále. P.S: při sledování originálně namluvené verze jsem v polovině usnul... (25.11.2008)

Druhé pokračování na sebe nechalo sice trochu déle čekat, ale zato se nám dostává nové parády. Co se týče grafiky a animací, nemám námitky. Tady to opravdu žije! Další "novinkou" je otázka vztahů mezi zvířaty...nečekal jsem, že budu dojat při milostných výlevech žirafy a hrošice. :-) Takže jak vidíme, chvály je dostatek, jenže...kam se poděly vtipy? Až na tučňáky(což je klasika) a malé "něco" :-) je to v této otázce slabší. Ale pro děti a nedělní odpoledne je to dobrá volba. Zajímavosti: Tučňáci se ukázali být natolik zábavní, že příští díl má být výhradně a jen o nich. :-) 65% (15.02.2009)