Babylon A.D.

A mně se to líbilo. Sice ta historka je hodně chatrná a vydala by tak na jeden díl Krajních mezí, ale vizuální zpracování je velmi příjemné, nějaké větší nelogičnosti jsem nepostřehl, a že tam není tolik akčních scén mi přišlo spíš jako plus, protože to nemělo být o akčních scénách. Jen, stejně jako u druhého filmu Akt X mi vadilo, že zas využili české no name herce, aby hráli a mluvili Rusáky. Amíkům to možná zní na jedno brdo, ale ať pak tyhle filmy radši nepromítají ve slovansky mluvících zemích. Dodatek: Nevím, co všichni odkazují, že se to podobá Potomkům lidí. Copak nevidíte, že ta struktura je naprosto stejná jako u 5. elementu (samozřejmě s levnějšími triky, rozpočtem, přenesením děje na Zem, ne do vesmíru). (22.10.2008)

Při sledování Babylonu jsem si vybavil dva tituly, a to jmenovitě Výplatu od Johna Woo, kdy jsem se podivoval, jak se z áčkové scifi povídky s chytrým nápadem dá udělat akční mlátička, kde se původní myšlenka tak nějak ztrácí, a především Potomky lidí, které svým námětem Babylon připomíná. Zatímco Potomci lidí měli perfektní scénář a perfektní režii, ale z mého pohledu poněkud problematický námět, který se scifi žánru odcizuje, má Babylon skvělý námět s nápadem, který má potenciál vodíkové pumy, ale mizernou režii a především zoufale brakovitý scénář, který rezignuje na i tu elementární logiku, kterou v béčkových sférách podobné kousky mají. Pachtění filmových hrdinů připomíná snažení zapřísáhlého vegetariána o otevření masové konzervy pomocí bedny dynamitových patron. Co zůstává, je výprava, která opravdu navozuje dojem světa v chaosu, který by byl skvělým místem pro zpracování dobrodružného příběhu. Několik herců, kteří umí hrát a vzali své angažmá patrně pod tlakem banky, která vyhrožovala exekucí jejich ranče, a několik scén, které na sebe sice nenavazují, ale pokud člověk vypne mozek a zapomene, že je už viděl někde jinde, jsou samy o sobě zábavné. Mimochodem výše zmíněná Výplata je proti tomuto kousku fascinující filmový zážitek, který by si zasloužil nějaké to vítězství na festivalu. Celkový dojem: 15 %. (19.11.2010)

Celkem fajnovy sci-fi becko s peknou vizualni strankou, jehoz jedinej problem je, ze nedokaze strhnout. Diesel je sice nabusenej jak hovado, charismatickej a neoholenej, zjizvenej a potetovanej vypada cool, jenze co je to platny, kdyz se moc nema jak uplatnit. Akce tu sice je, ale vetsinou to jsou honicky a kdyz uz se Vin dostane k tomu nekoho serezat nebo postrilet, tak to neni natoceny kdovijak uzasne. Co se tyce Yeoh, spatne nehraje, ale aby se rvala se sem moc nehodilo. Nicmene pribeh je dostatecne slusnej (na becko) a 90 minut je tak akorat, takze film nezacne nudit a obcas je docela zabavnej. A navic tu je superprasackej Depardieu. (23.01.2009)

hmm, tak tenhle film selhal na vsech frontach, autori nam asi chteli taky podstrcit nejake ty filosoficke kecy, zel dost ubohym zpusobem, jedine positivum tedy zustava na charisme a hlasivkach Vina Diesela, ktery je opravdu strasnej typek (v dobrem slova smyslu).. snad i nektere casti akce jeste usly, ale co na tom, kdyz je to podano v takovem nesourodem pitomem celku (22.01.2009)

Neadekvátní očekávání a naprosté nepochopení - tak lze v kostce shrnout divácké reakce. Na druhou stranu se nelze divit, neboť většina (zdejších) hodnocení se zakládá na vpravdě otřesné sestříhané verzi a ne na zásadně odlišné "unrated" speciální edici vydané o mnoho později na DVD a Blu-ray (jedná se o francouzskou verzi filmu). Upozorňuji tedy, že vše níže řečené se týká výhradně 101 minutové verze filmu. "Babylon A.D." nemá mít nic společného s "Potomky lidí" ani se nemělo jednat o akční spektákl bondovského ražení, jak se mohlo z americké verze zdát. Toto byl první mainstreamový projekt, který narozdíl od v klíčových prvcích tradicionalisticky zpátečnických počinů jako "Matrix" či "Johny Mnemonic" zůstal plně věrný idejím kyberpunku (předlohou je kyberpunkový román "Babylon Babies" francouzského spisovatele Maurice G. Danteca). Pozoruhodný je na "Babylonu A.D." fakt, že neukazuje kyberpunkový svět, kde došlo k propojení lidí a techniky a tedy ani ke změně pohledu na lidskou existenci s tím spojenou, čímž se vyznačuje většina kyberpunkových děl, ale teprve zlomové stádium. Hrdina během vyprávění prochází právě touto novou a vše pozměňující zkušeností. V tomto ohledu je vynikající konec filmu, kde na sebe v hrdinově nitru naráží staré pojetí lidské existence s novým, které se rodí iniciováno právě prožitými událostmi. Příznačně vyprávění filmu následuje několik protichůdných, ale ve výsledku symbiotických trajektorií: postavy putují horizontálně z Východu na Západ, při čemž je pouť zavádí vzestupně napříč různými vrstvami společnosti a vyprávění zase směřuje vertikálně od profánního povrchu do metafyzické hloubi (a vizuálně film začíná velkým celkem planety země a končí detailem hrdinových očí). Ačkoli to zpočátku vypadá, že film nemá koncepci a pouze vrství scény bez ladu a skladu za sebe, je to pouze částečně adekvátní zdání. Všechny sekvence slouží k vykreslení unikátního světa, který ještě nedospěl do "kyber" stádia, ale "punk“ aspekt už je plně rozvinutý, ovšem ještě ne koncentrovaný na jedno místo. Společnost již je rozvrstvena podle klasického kyberpunkového modelu na privilegované a chudé (pouze místo průmyslových korporací zde moc drží náboženská sekta), ale zatím pouze na prostoru celé Země, nikoli jedné megapole. Hrdina pak je typický antihrdinský outsider a především terorista vůči systému, který sice může snít o lepších zítřcích (úkol bere kvůli šanci změnit svou identitu), ale přitom ví, že se mu jich nikdy nedostane (viz zničený srub rodičů) a naopak bude svádět věčný boj (viz otevřený konec filmu)._____V české kino distribuci je bohužel uveden americký, hrozivě nesmyslný sestřih filmu (90 minut), který nemá s předchozími řádky mého hodnocení vůbec nic společného. Údaj na stránkách distributora hlásající stopáž 97 minut se nezakládá na pravdě. (21.08.2009)