Česť a sláva

Čistokrevné policejni drama, které si nebere servítek, takových už je v poslední době jako šafránu. Na staré dobré téma - zlí versus dobří policisti, čest nebo rodina. I přesto jsem ani na nejmenší chvíli neměla pocit, že už bych to někde viděla. Výborná hudba, scénář i obsazení. Hlavně Norton mě opět dostal, od Farrela člověk "nezbedného" Ira tak už nějak čeká. Dostala jsem přesně to, co jsem od toho čekala. 5* si to zaslouží. (31.12.2008)

Čistá hra na jistotu v podání dvou dobrých herců, kteří se moc nesnažili. Docela mě to mrzelo, protože jsem se na film velmi těšil, ale výsledek je nemastný neslaný. Bez překvapení, bez silných nebo výjimečných okamžiků a bez smyslu. Podobných filmů již vzniklo určitě velmi mnoho, protože už od první minuty (tedy začátek je tak z celého filmu nejlepší) je vše jasné a divák už jen sleduje a čeká, zda se mu domněnky potvrdí a nebo ne. Film bez překvapení a bez dalších důvodů ho vidět víckrát. (20.02.2009)

Až na úvodní záběr prdelky Colina v průběhu zápasu, se dál nic zajímavého nedělo, i přes solidní výkony hvězdného obsazení. V otázce děje se nepřikláním ani na jednu stranu mince, je snadné ujet šikmo z pozice moci, zvlášť když je taková levárna krásně omluvitelná (špinavé zavšivené prachy). Ještě těžší je zůstat košer a v pevných kramflecích práva a morálky, když se jeden denodenně mele v prostředí pekla. Právě sekvence rodinných emocí kontra hledání řešení dilemat měly ukázat na podstatu problému, jak složité postavení má v dnešní společnosti Policie. Pokud nezíská zpět status prestižní ochrany s důslednou oporou státu, nic se nezmění, bude hůř. Nejde ani tak o boj mezi dobrem a zlem, ale o možnost výběru mezi zly lepším a horším, vyžadující často sekundové reakce. (15.12.2011)

Tribuny šílí, protože druhý tým dostává solidní nakládačku. Policejní tým ví, že v americkém fotbale není místo pro poražené. Jenže několik z hráčů se zároveň trochu vzdálilo přísaze, v které tahle profese spočívá. Jinde ve městě totiž zařve kvarteto parťáků a je zřejmé, že to nebyla náhoda. Hlavní postavy nemají příležitost dostat se divákovi pod kůži, jejich jednání se rovná tahu na jistotu.. Ostatně nic moc jsem neočekával a možná to dopadlo ještě o krapet hůř. Mnohokrát viděná story o zkorumpovanosti policie, o hrdosti, o váze hodnot a síle přátelství. Když se nad tím člověk zamyslí, tak to celé vypadá jako nějaká odrhovačka léta se o comeback pokoušející kapely. Všechno jede jen na půl plynu, všechno už jsme někde slyšeli i viděli, celé obehnané urputnou snahou o rádoby drsné finále. Než se k němu ale dobereme, tak to dá pořadně zabrat. Téměř 130 minut je odvyprávěno tím nejnatáhlejším možným způsobem bez silných momentů. Režisér protentokrát evidentně pozměnil své vidění i žánr a pustil se do skandálních odhalení, které ovšem ve vztahovém a hodnotovém schématu dostatečně nefungují. Stejně jako herecké obsazení. Edward Norton, přepečlivý ve výběru rolí, čeká paradoxně na pořádnou látku už pěkně dlouho, špatně hrát on ani neumí, ale mnohokrát jsem v posledních letech vzpomínal na jeho strhující kreace coby vypravěče v Klubu rváčů nebo proměněného neonacistu Dereka Vinyarda v Kultu hákového kříže. Tak snad příště.. (08.07.2009)

Je mi líto, ale přestože jde o mé oblíbené téma dobrých a špatných poldů a producent naverboval skvělý obsazení, na 4* to nedosáhne. Chvílema zaujmou nějaký ty brutální vyšetřovatelský metody, ale celá koncepce příběhu je jen taková jednoduchá linie, která by se dala převyprávět ve dvou minutách. Atmosféra špinavých ulic se občas skutečně podařila, ale já bych si tam představoval pár nějakých zvratů, nebo alespoň víc situací, ze kterých by mohl režisér ždímat napětí nebo herecké kvality těch hollywoodských stárs. Výraznější alternativou jsou Street Kings. Alternativa: Street Kings, Training Day, Brooklyn´s Finest, Harsh Times, We Own the Night. (22.01.2011)