Sila priateľstva

Velmi zajímavé, jak Adam Sandler dokáže upustit od toho svého nechápavého výrazu a všech těch směšných a jednoduchých komediálních postav, v nichž si ho většina diváků pamatuje, a vytvořit komplikovaný charakter trpícího, uzavřeného a nevyrovnaného člověka, jehož nevratně poznamenala tragédie havárie letadla z 11. září, při níž přišel o manželku a dcery. Zanechala na něm hluboké šrámy na duši a vytvořila z něj úplně jiného chlapíka, který žije ve vlastním světě mezi sluchátky s hudbou a hrami na playstationu. Toto vše pečlivě schovává za svým obranným systémem, který si vytvořil jako ochranu proti svému vlastnímu svědomí, vzpomínkám a bolestí ze ztráty. Od začátku do konce jsem mu jeho postavu bez pochyb věřila a skutečně jsem v ní viděla toho zbídačeného kluka, který v sobě skrývá víc, než sám možná chce a tuší. Nebyl to jen Adam Sandler, který se snažil "zahrát" mnohem komplikovanější postavu, než ty, jež ztvárňuje běžně. Don Cheadle je sympaťák jako vždy, Liv Tyler zase opustila "Roklinku" a usedla jako vnímavá psycholožka do pohodlného křesla, k níž mimo jiné dochází i Saffron Burrows, která nejdříve navštěvovala i svého zubaře, dokud nenastaly jisté sexuální komplikace, jimiž mu začala způsobovat nepříjemné chvilky:) Scéna, v níž Charlie Fineman zdemoluje prostory v ordinaci, či začne konečně vyprávět o své rodině, byly pro mě asi ty nejsilnější. Jeho slzy a ztrhaný obličej byly tak opravdové a bolestné, že byste možná ani nevěřili, že toto je "ten" vysmátý komik Sandler. Taktéž mě potěšil skvělý soundtrack, z něhož mé sluchy upoutal song ♫ Love, Reign O'er Me od The Who ♫. A že jsem si hned během sledování říkala, že je mi ten hlas nějak povědomý:) (10.10.2011)

Sandlerovi role podivínů jdou báječně, až je ho pro komedie škoda. Po Andersonově Punch-Drunk Love, kde ho o zdravý rozum připravuje kupa sester je tu postava Charlieho Finemana, který naopak o všechny milované holky přišel. V zapomínání na tu bolest mu pomáhá hraní Shadow of the Colossus (předpokládám, že tuhle gamesku ještě nedohrál, protože pak by jeho depka byla ještě větší) a muzika do uší, která přehluší cokoliv, co nechce slyšet. Ale jednou se prostě musí Charlie rozpovídat .. (27.01.2013)

Excelentní příběh jednoho zlomeného člověka v srdcervoucím dramatu ze Spojených států. Co k tomuhle filmu říci, když jsem ještě plný dojmů, když ještě mám před očima výraz hlavního hrdiny, když vidím před sebou ten smutek, to volání o pomoc, které z filmu přímo sálá. Film na mě z televize do mého obýváku přenesl strhující emoce, přenesl na mne smutnou náladu, kterou mívám velice zřídka. Přenesl na mě pocit, který se jen těžko vyjadřuje. Je to film velmi emotivní, film plný utrpení a vnitřní rozervanosti jednoho člověka, kterému teroristé sebrali vše, co v životě miloval. A on nechce vzpomínat, protože každá vzpomínka mu způsobí nepopsatelné utrpení. Prostě naprosto excelentní a hlavně díky hereckým výkonům uvěřitelné drama, u kterého si nemůžete udržet dobrou náladu, i kdybyste měli den tisíckrát vydařený. Scénář a režie Mikea Bindera v kombinaci s naprosto grandiózním hereckým výkonem Adama Sandlera dává dohromady jedno z njintenzivnějších filmových dramat poslední doby. A je to právě onen výkon Adama Sandlera, který v sobě vykřesal to nejlepší ze svého hereckého umu, který film vysoce povyšuje na nezapomenutelný zážitek. Sandlerovi jsem uvěřil každý pohyb, každé slovo, každé gesto. Lépe to prostě snad ani dopadnout nemohlo. Jistě, někdo může namítnout, že film útočí na city, že se tu možná najdou i nějaká klišé, že konec je až příliš pohádkový. To jsou pravdivé argumenty. Ale lze je ignorovat, protože to všechno ostatní převyšuje o několik tříd mnohá jiná dramata. Tohle je prostě zážitek. A nevím proč, ale mám pocit, že k tomuto filmu mne něco přitahovalo už dávno předtím, než jsem ho zhlédnul. Dostal se mi totiž do ruky originální kinoplakát k tomuto filmu určený pro americká kina, který jsem si pověsil v pokoji už půl roku před uvedením tohoto filmu v Česku na DVD. Tehdy jsem ho získal od českého kinodistributora, který ještě nebyl rozhodnut, zda film půjde do kin, či na DVD. Nakonec zvolil tu druhou možnost, což je, myslím si, velká škoda. Tomuto filmu by totiž velké kinoplátno slušelo. Každý den jsem na tento plakát koukal a přemýšlel, jaký ten film asi je, o čem je, jestli by mě dokázal zaujmout. A jakmile se objevila příležitost ho vidět, tak jsem nezaváhal. A udělal jsem velice dobře, po tomto zážitku jsem velmi rád, že mi tento plakát visí v pokoji. Každopádně mám za sebou jeden z těch nezapomenutelných filmových zážitků, a díky tomu ode mne tento film získává maximální hodnocení. (13.11.2008)

Adam Sandler tady zřejmě ve svý nejlepší nekomediální roli a musim uznat, že to rozhodně nezahrál špatně, dokonce si myslim, že to zahrál výborně a dobře mu sekubdovali Don Cheadle a Liv Tayler, ale bohužel mě nějak moc nechyt příběh, kterej mi přišel jako takovej ten skouknu, zhodnotim a zapomenu, ale zase jako ono to neni šaptný, jen je to takový nevýrazný a neni se moc čeho chytit, ale i tak sem si film docela užil (12.10.2007)

Celkem atmosférické drama/komedie, které staví na zajímavých hereckých výkonech obou hlavních představitelů, jenž také výsostně těží z urputné snahy neustrnout ve vodách banálnosti a klišé - částečně se daří, částečně ne. Byť lze vyčítat téměř obsesivní optiku zaměřenou jen na dva hlavní hrdiny, což zapříčiňuje určitou neplastičnost vedlejších "zajímavějších" figurek (psycholožka a její pacientka), je to jímavě kluzký až unikající příspěvek k sortě hrdinů trpících PTSP. Co mě však opět lehce rozladilo je "americky nutná" zmínka o 11. září. 60%. (05.04.2009)