O 28 týždňov

Lahůdka chutnající jako krví nasáklá jahůdka! Infikovaní lidé se mění ve sprintující zombie rychleji, než se stačíte poškrábat na zadku, a tentokráte prohánějí po opuštěných a strašidelně tichých ulicích Londýna nejen navrátivší se populaci, ale i speciální jednotku vojáků, kteří jsou pak nuceni poslouchat a vykonávat podivné rozkazy. A to musí v téhle notně krvavé řezničině řešit hlavní postavy ještě rodinné vztahy, které nemají zrovna růžový nádech. Režisér Fresnadillo svůj úkol zvládnul velice dobře, nájezdy na město jsou úchvatně mrazivé, stejně jako spousta vizuálních obrazů (okamžik útěku podzemním tunelem mi hodně připomněl Sunshine). Film obsahuje několik špičkových scén, jmenovitě úvodních deset minut, dále "polní masakr motorovým rotorem" a třeba tepelné vyhlazení londýnského ostrova nebo kulometná palba vrtulníku na ujíždějící vozidlo. A kvůli lidem jako John Murphy začínám přicházet na chuť instrumentálním skladbám. 61,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (09.10.2007)

V mnoha ohledech se tento film vyrovná jedničce, žel v mnoha i zaostává.. Zápletka je opravdu banální a klasicky hororově blbá.. Hlavní "záporák" má neskutečnou výdrž, zabudované GPS a je téměř nesmrtelný, armáda dělá samozřejmě největší bordel. Vojáci se nudí a chtějí akci, a když příjde, nedokážou absolutně nic.. A tentokrát je to už určitě horor, jestli se o tom u jedničky trochu dalo pochybovat, tady jsem dostal někdy až přemrštěnou porci brutalit, a různých chuťovek (jedna jako odkaz na jedničku), opravdu skvělá byla ale jen jedna (víte která). Carlyle hraje lépe než Murphy, leč jeho charakter není dotažen a zase vyhořívá na logických dírách. Režisér Fresnadillo je určitě talent, kdyby dostal do rukou lepší scénař, byl by to jeden z nejlepších filmů, jaké jsem kdy viděl.. Znovu jako u Boylea, kamera skvěle zabírá prázdný Londýn, dočkáme se i skvělých pohledů přes zaměřovače nebo noční vidění (ke kterému se prý váže velmi strašidelná scéna... neviděl jsem film v noci, takže se nebojím :-)) Ostatní hlavní postavy nejsou otravné (děti), jsou sympatické (doktorka a skvělý Renner..) a druhá polovina filmu je jeden velký běh.. Nejlepší na tom je, že jsem absolutně netušil, kdo zemře a kdo ne.. A závěrečná scéna ve zvráceném slova smyslu potěšila.. Těším se na další díl.. SUMA: velice obstojný zombie running horor, se sympatickými hereckými výkony, skvělou kamerou a vynikající atmosférou podpořený gradující a depresivní Murphyho hudbou.. Dolů ho ale sráží špatný scénař.. O fousek horší než jednička, ale stále zůstanu na čtyřech.. Vždycky jsem měl rád zběsilejší, akčnější a dražší filmy ;-)) (17.05.2010)

Klimbající ultrarychlí magoři znovu v akci. První Boyleův výlet si pamatuji jen hodně matně. Vím, že to bylo docela dobré (tři hvězdy), ale i tu mírnou hořkou pachuť si vybavuju. Vyprázdněné ulice Londýna se vrátily, dlouho jsem tenhle kousek přehlížel a teď jsem vlastně i rád, že je tu nějaký Španěl Juan Carlos Fresnadillo. Jeho dítko ukazuje Británii částečně vyčištěnou od infikovaných krvežíznivců a do Londýna se pomalu vrací „normální“ život. První minuty jsou výborné. Atmosféra vylidněného (a přesto „vzkvétajícího“) Londýna je velmi působivá, rodinná linie neruší. Jenže pak se přitvrdí. Naneštěstí v době, kdy bylo asi už dávno po půlnoci a scénáristé měli raději vypnout počítače a jít spát. Nákaza se totiž začne dál šířit (promakaný vojensko-vědecký systém, kdy všechno má svá přísná pravidla, naruší několik hodně nesmyslných momentů) a divák si přeje návrat úvodního komorního ladění. Sice jsme v permanentním pohybu, ale ty nesmyslné lapsy (uvidíte sami) prostě nejdou jen tak přejít. Naštěstí je tu režisér, který má nápady, akce je intenzivní, drsná a docela nápaditá, i když šílené trhání kamerou je zřejmě jeho oblíbený postup. Technicky toho ale jinak vytknout moc nejde, herecky zrovna tak. Poznáme Roberta Carlyla, Imogen Poots, Rose Byrne nebo Jeremy Rennera, některé z nich ještě v hereckých plenkách. I tak potěšili. Na slušné tři hvězdy.. (29.07.2014)

Sympatické béčko s áčkovou kulisou a údernou režií. Tam, kde scenáristé jen recyklují známá klišé, tam se režisér Juan Carlos Fresnadillo tasí s dravou režií, která doslova přibije do sedadel. Především pak úvodní honička, ve které jsem Robertu Carlylovi věřil, že opravdu bojuje rychlostí o holý život. Celý film je svižný a nekompromisní a i když má děj spíše videoherní strukturu, potěší nenadržování postavám. Body navíc dávám za úvodní myšlenku toho, že někdy jsme „opravdu jen lidé, kteří vezmou nohy na ramena, ať už nás o pomoc prosí kdokoli“ – a krásně se to pak všem vymstí. 28 týdnů poté není bezchybným zombie filmem, ale je mainstreamovou jednohubkou, ukazující možnosti současné filmařiny, pokud obraz naplno splyne se soundtrackem. Geniální ústřední hudební motiv – čistých 90% za neutuchající zrychlený tep… (30.08.2007)

Ale jo, dvojka téměř dosahuje kvalit dílu prvního. Zombí apokalypsa se prohnala Británií a teď je na čase začít s úklidem, pod vedením US armády. Samozřejmě to ale nepůjde tak lehce, jak by se na počátku filmu mohlo zdát... Má to spád, potřebný subpříběh (ač rodinný), ke konci dojde i na kvalitní akci s masakrem. Škoda jen tý šílený kamery. (08.08.2009)