O 28 týždňov

Klimbající ultrarychlí magoři znovu v akci. První Boyleův výlet si pamatuji jen hodně matně. Vím, že to bylo docela dobré (tři hvězdy), ale i tu mírnou hořkou pachuť si vybavuju. Vyprázdněné ulice Londýna se vrátily, dlouho jsem tenhle kousek přehlížel a teď jsem vlastně i rád, že je tu nějaký Španěl Juan Carlos Fresnadillo. Jeho dítko ukazuje Británii částečně vyčištěnou od infikovaných krvežíznivců a do Londýna se pomalu vrací „normální“ život. První minuty jsou výborné. Atmosféra vylidněného (a přesto „vzkvétajícího“) Londýna je velmi působivá, rodinná linie neruší. Jenže pak se přitvrdí. Naneštěstí v době, kdy bylo asi už dávno po půlnoci a scénáristé měli raději vypnout počítače a jít spát. Nákaza se totiž začne dál šířit (promakaný vojensko-vědecký systém, kdy všechno má svá přísná pravidla, naruší několik hodně nesmyslných momentů) a divák si přeje návrat úvodního komorního ladění. Sice jsme v permanentním pohybu, ale ty nesmyslné lapsy (uvidíte sami) prostě nejdou jen tak přejít. Naštěstí je tu režisér, který má nápady, akce je intenzivní, drsná a docela nápaditá, i když šílené trhání kamerou je zřejmě jeho oblíbený postup. Technicky toho ale jinak vytknout moc nejde, herecky zrovna tak. Poznáme Roberta Carlyla, Imogen Poots, Rose Byrne nebo Jeremy Rennera, některé z nich ještě v hereckých plenkách. I tak potěšili. Na slušné tři hvězdy.. (29.07.2014)

Soundtrack John Murphy: 1. Cottage Attack [2:34] ,2. 28 Theme [3:31] ,3. Welcome to Britain [2:25] ,4. Firebombing London [2:35] ,5. London Deserted [2:23] ,6. Kiss of Death [2:52] ,7. Scooter Through London [3:16] ,8. Going Home [2:37] ,9. Alice Is Alive! [2:23] ,10. Don Abandons Alice [2:57] ,11. Night Watch [1:56] ,12. Go Go Go [2:10] ,13. Code Red [2:30] ,14. Walk To Regents Park [2:53] ,15. Outbreak [3:06] ,16. Crowd Break Out [1:49] ,17. The Depot [3:17] ,18. Helicopter Mayhem [4:27] ,19. Andy's Theme [1:53] ,20. Underground [3:35] ,21. Leaving England [2:37] ,22. Hymn To England [2:38] ,23. John Murphy Interview [13:08], (10.06.2011)

Jako cekal jsem vic, ne ze bych byl vylozene zklamanej, ale film trpi klasickejma problemama hororu. Zacatek me navnadil, ta uvodni akce s nakazenejma byla totiz fakt libova. Jenze pak je 45 minut kecani, zabery na opusteny mesto a podobne a krome par drobnosti se nic moc nedeje. Pak se rozjede zaverecna pulhodinka, ktera spis pripomina akcni film. Ale celkove je ve filmu par slusnejch lekacek, atmosfera dobra, ale ne nak zvlast hororova, spis to bylo napinavy. No a kdyz dojde na nakazeny, tak to je fakt masakr, reziser nakou tu krev neresi, takze to lita vsude (vrtulnik rulez) a je to fakt rychly, brutalni a smrtici. Bohuzel taky trochu zmateny. Potesil me Robert Carlyle, netusil jsem, ze tu hraje, akorat me sralo to neustaly cpani otce do deje, to bylo fakt opruz. Celkove se jedna o dost krvavej a napinavej horurek s dobrou hudbou, ale stejne to na vic nez slabsi 4* nebude. (11.10.2007)

Nemůžu uvěřit tomu, že tenhle snímek opravdu trval déle než populárních 90 minut. Dynamická režie Juana Carlose Fresnadilliho a scénář, ve kterém se pořád něco děje, tlačí děj neúprosně v před a divák nemá ani šanci nadechnout se a vyčkat co se bude dít dál. Rychlý začátek nás zavede rovnou do rozehraného děje, dočkáme se prvního setkání s nakaženými a pochopíme, že ani tentokrát s nimi nebude žádná legrace. Poslední přeživší se však pochlapí a podaří se jim část Londýna oddělit od nakažéné časti. Jenže chytrou scénáristickou kličkou a rozhodně originálním nápadem se virus dostane zpět do oběhu. Jediným nepřítelem tentokrát nebudou šílenci v ulicích, ale také armáda, která má za úkol pozabíjet úplně všechny bez jediné výjimky. Přestože že se jedná o mnohem nabušenější pokračování, stále film zůstává jakýmsi komorním horůrkem, který se odehrává v celém velkém Londýně. Děj se zaobírá zejména skupinkou hrdinů, kteří jsou velmi dobře vykreslení a scénář si opravdu dal záležet na jejich chování, které působí velmi přirozeně. Film též dokáže překvapit zajímavou rolí Roberta Carlyleho, který se nestává pouze jedním z většiny, ale nebudu více naznačovat. Největší problém jsem měl se samotnými nakaženými, neboť scény s nimi se bohužel nesou dnes již v oblíbeném hávu šíleného stříhu, švenkování a blikání světel, což není zrovna přehledné, ale ani příjemné. O to více režisér překvapil svým citem v dramatickým fázích, které fungují na jedničku a jen mlhavá přítomnost nebezpečí nás dokáže bohatě udržet v sedačce. 28 Weeks Later je jeden z mála snímků nemající slepého místa, kterému se daří diváka příjemně překvapovat a uteče mnohem rychleji než bychom si sami přáli. Příjemný závěr je možnou předzvěstí dalšího pokračování, ale zároveň efektivní tečkou za jedním příběhem. A jako bonus je zde ponechána výtečná sklatba In The House - In A Heartbeat z prvního dílu, které si podobně jako procházky opuštěným městem užijeme opravdu dosyta. (04.11.2007)

Robert Carlyle jako člověk milující, ale přesto se silným pudem sebezáchovy a tedy schopen obětovat tu nejbližší osobu (konečně někdo, kdo se zachoval lidsky) ve velmi dobrém příběhu, kde jde ze zombíků skutečný strach, protože to jsou potvory zatraceně rychlé a krvelačné. To vše umocněno výbornou hudbou a slušnými herci a tak mi k dokonalosti chyběla jen poměrně nepřehledná akce. Mimochodem ať se mi nikdo nediví, že jsem těm povedeným dětem zrovna nefandila. (15.08.2007)