Dievča ako ja

S tvorbou Agnieszky Holland mám problém. Udržuje si sice slušný standard, takže její filmografie neobsahuje vyložená zklamání, zároveň mě ale ještě nikdy nenadchla. Nikdy jsem ani na okamžik neuvažoval o nejvyšším hodnocení jakéhokoli jejího snímku. Holka jako já je natočena podle skutečné události a celá kauza, tedy brutální vražda transvestity s následným soudním procesem, představovala obrovský potenciál pro natočení napínavého dramatu s morálním apelem. Bohužel ve výsledku jde o film, který se za pár dní vytratí z paměti, narozdíl od tématicky zpřízněných kousků, jako je Vojákova dívka a Kluci nepláčou, které se mi spolehlivě vybaví i po letech. Poctivé 3* a víc ani ťuk. Celkový dojem: 60 %. (22.10.2013)

Zajímavý film o chlapci, který se cítí být dívkou. Jistě, takovéto téma tu už bylo mnohokrát. Za všechny jmenuji např. filmy Transamerika, Kluci nepláčou či Vojákova dívka. Takže tohle téma je už natočeno na několik způsobů a těžko očekávat, že by to někdo natočil nějak jinak. A tak určitě nepřekvapí, že při tomto filmu jsem si vzpomněl i na ostatní výše zmíněné filmy. Ale i přesto paní režisérka Agnieszka Holland přináší do tohoto filmu nový prvek. Příběh o Eddiem (který si začal říkat Gwen) je prokládán soudním jednáním. A tak divák hned od prvních minut ví, že Eddie byl zabit, a tím vlastně končí napětí, protože divák nemusí přemýšlet, jak asi celý příběh dopadne. Film běží stylem, že chvilku sledujeme osudy Eddieho a jeho rodiny a chvilku zase záběry ze soudní síně. A je to prokládáno průběžně, což je nový prvek, který byl do tohoto žánru vnesen. A to je na celém příběhu originální. samotný příběh je triviální a chtělo by se říci stejný jako ostatní filmy o podobné problematice. Pokud bych měl hodnotit příběh samotný, tak ten originalitou neoplývá a je tam ohromně velká podobnost s filmem Kluci nepláčou, prostě kluk žije jako holka, chodí normálně s klukama a neřekne jim, že ve skutečnosti je kluk, a na to také doplatí, stejně jako ve výše zmíněném filmu Kluci nepláčou. A možná paní režisérka Holland tušila, že právě s tímto filmem bude tento její snímek srovnáván, a tak se objevil originální prvek v podobě soudního jednání. Filmu to rozhodně prospívá a právě scény ze soudu jsou oním důvodem, proč dávám čtyři hvězdičky. Koukatelný, ale provařený příběh by sám o osbě na toto hodnocení nestačil. Takže je to za čtyři hvězdičky. (29.10.2008)

Příběh o odlišnosti, o ztrátě sexuální identity. O životě člověka, jenž se narodil jako chlapec a cítil se od dětství jako dívka. Společnost nikdy odlišnost nepřijme, stejně jako nikdy nepřijala úchvatnou a krásnou Gwen, jenž pohlavně nikdy nebyla stoprocentní žena. A našla se banda idiotů, kteří museli zjistit, jestli je skutečně žena a díky tomu ji následně utlučou k smrti. To jsou lidské zrůdy, né lidi jako Gwen! (Jejich právník to chtěl hodit na společnost, to byl vrchol!) „Život je takový, jaký si ho uděláme.“ JD Pardo byl neuvěřitelný.. (24.07.2012)

Hollandová mohla natočit krimi drama, v němž by lineárně odvyprávěla příběh Gwen. Bez přípravy staví diváka před hotovou věc, Gwen je mrtvá a s jejími vrahy probíhá soud. Díky tomu probouzí naši zvědavost, chceme zjistit, proč Gwen musela zemřít. Eddieho první nesmělé krůčky při hledání vlastní identity jsou poněkud oproštěny od emocí, ale Gwen už si získala zcela moji pozornost a udržela si ji až do samého konce. (25.11.2022)

Oproti Soldier's Girl nebo některému filmu od Almodóvara poněkud ploché. Za nešťastné považuji především vyzrazení konce příběhu hned ze začátku. Ono to možná funguje u Colomba, ale u tohoto filmu to ke gradaci děje moc neslouží. Z mého pohledu film končí před nejzajímavější událostí příběhu, tedy když se Sylvia Guerrero rozhodla stát advokátkou transsexuálů. Mercedes Ruehl má ovšem pořád ohromné charisma a hlavně její civilní výkon pomáhá uvěřitelnosti a naléhavosti filmu. Nadprůměrné televizní drama, které kdyby bylo o trochu lepší, mohlo být nezapomenutelné. (02.05.2012)