Réžia:
Václav HudečekKamera:
Alois NožičkaHudba:
Milan SvobodaHrajú:
Jana Hlaváčová, Dana Medřická, Petr Svojtka, Jiří Štěpnička, Jiří Bartoška, František Němec, Ivan Luťanský, Václav Voska, Petr Kostka, Luděk Munzar, Boris Rösner, Rudolf Hrušínský, Josef Somr (viac)Obsahy(1)
Dvoudílná televizní inscenace podle tří her Jaroslava Vrchlického ("Drahomíra", "Bratři" a "Knížata") se vrací k počátku našich dějin, do období budování českého přemyslovského státu. Nechce být jen historickou kronikou, ale vyprávěním o lidech, kteří ve své době na sebe vzali odpovědnost za společnost a naplňovali ji se vší důsledností. První část zachycuje období od smrti knížete Vratislava (921), kdy vládla jeho manželka Drahomíra, až po zavraždění Václava (935). Jak naznačují dochované legendy, bylo první období Václavovy vlády naplněno boji a vnitřními konflikty. Druhá část pokračuje obdobím vlády Boleslava III. Ryšavého. Vypráví o schopnostech lidí uskutečňovat dějiny, o posedlosti mocí, která musela být získána proti všem, kteří stáli v cestě, i proti vlastním, nejbližším… (Česká televize)
(viac)Recenzie (16)
Drahomíra je otřesně nudná, Knižata jsou jen nudná. Obojí doprovází hnusná hudba. Choreograf měl být svázán do kozelce a pohozen do hluboké jámy, aby již nikdy nemohl dát jakýkoliv pokyn k jakémukoliv tanci. Herecké obsazení je sice luxusní, ale jediný, kdo dokáže alespoň trochu rozehnat nudu, je Munzar. Vidět tyto nezdařené inscenace je ztráta času, smysl to má snad jedině, pokud chcete vidět dva nadějné mladé herce ve svých téměř posledních rolích. ()
Tyto počiny naší televize, které spadají v jedno s řadou dalších historických televizních inscenací, televizních filmů i filmů hraných představovaly ve své době - ještě více to platí také dnes - skutečné otevírání oken do naší historické paměti. Toto pozoruhodné období uzavřela první polovina devadesátých let inscenacemi her Ferdinanda Peroutky (ŠŤASTLIVEC SULLA) a zejména Oldřicha Daňka. Pozoruhodné byly i inscenace zahraničních autorů. To loňské listí je ale po čertech staré! ()
Oceňuji krásnou vázanou řeč básníka Vrchlického. 1) První díl - Drahomíra - nabízí ukecaný nudný děj i dialogy oděné do národoveckého obrozeneckého nadšení._____ 2) Ve 2. díle (vlastně třetím, druhý díl filmaři ponechali stranou) autor opustil veršování. Nuda se zvýšila._____ 3) Špičkoví herci dělali, co mohli. ()
Opět mne to donutilo sáhnou po wikipedii a zopakovat si něco z učiva dějepravy ze základní školy. Nu, nejsem na tom ještě tak špatně. Hra to však byla zpracována hezky, ovšem s nepříjemnými chybami. Navíc se mi zdálo, že se tam dopustili historických nepřesností. Takže hodnotím v průměru, ale protože to podruhé vidět nechci, dávám jen čtyři z desíti. ()
Oficiální text naprosto pominul druhou a zajímavější část s názvem Knížata. K prvnímu dílu snad jen tolik - hvězdně obsazené, ale historicky nepřesné. Druhou část zdobí opět hvězdné obsazení (především Luděk Munzar v hlavní roli Boleslava III) a tentokráte by asi souhlasili i historici a učitelé dějepisu (i když, jakápak historická věrnost při odstupu 1000 let). ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (3)
- Poslední film Petra Svojtky. (M.B)
- Jana Hlaváčová si tady střihla roli Drahomíry, ovšem v pozdější TV inscenaci Kníže Václav (1995) si zahrála neméně velkolepě roli Ludmily. (dana32)
- Název Pouť králů je pro desáté století zavádějící. Nikdo z aktérů první ani druhé části králem nebyl. Českým králem se stal až vnuk Oldřicha Vratislav a dědičný nárok na královský titul získali Přemyslovci až roku 1212. (Pedro72)
Reklama