Réžia:
Václav HudečekKamera:
Alois NožičkaHudba:
Milan SvobodaHrajú:
Jana Hlaváčová, Dana Medřická, Petr Svojtka, Jiří Štěpnička, Jiří Bartoška, František Němec, Ivan Luťanský, Václav Voska, Petr Kostka, Luděk Munzar, Boris Rösner, Rudolf Hrušínský, Josef Somr (viac)Obsahy(1)
Dvoudílná televizní inscenace podle tří her Jaroslava Vrchlického ("Drahomíra", "Bratři" a "Knížata") se vrací k počátku našich dějin, do období budování českého přemyslovského státu. Nechce být jen historickou kronikou, ale vyprávěním o lidech, kteří ve své době na sebe vzali odpovědnost za společnost a naplňovali ji se vší důsledností. První část zachycuje období od smrti knížete Vratislava (921), kdy vládla jeho manželka Drahomíra, až po zavraždění Václava (935). Jak naznačují dochované legendy, bylo první období Václavovy vlády naplněno boji a vnitřními konflikty. Druhá část pokračuje obdobím vlády Boleslava III. Ryšavého. Vypráví o schopnostech lidí uskutečňovat dějiny, o posedlosti mocí, která musela být získána proti všem, kteří stáli v cestě, i proti vlastním, nejbližším… (Česká televize)
(viac)Recenzie (16)
Opět mne to donutilo sáhnou po wikipedii a zopakovat si něco z učiva dějepravy ze základní školy. Nu, nejsem na tom ještě tak špatně. Hra to však byla zpracována hezky, ovšem s nepříjemnými chybami. Navíc se mi zdálo, že se tam dopustili historických nepřesností. Takže hodnotím v průměru, ale protože to podruhé vidět nechci, dávám jen čtyři z desíti. ()
Oficiální text naprosto pominul druhou a zajímavější část s názvem Knížata. K prvnímu dílu snad jen tolik - hvězdně obsazené, ale historicky nepřesné. Druhou část zdobí opět hvězdné obsazení (především Luděk Munzar v hlavní roli Boleslava III) a tentokráte by asi souhlasili i historici a učitelé dějepisu (i když, jakápak historická věrnost při odstupu 1000 let). ()
Tradičně skvělá historická inscenace, který bych skoro dal pět hvězd, ale nedám z důvodu, že některý zejména klíčový scény mi přijdou natočeny špatně nebo bez šťávy (vražda sv. Václava, vyvraždění Vršovců - tam už to sice bylo lepší, ale zase v určitých pasážích chyběl zvuk, který by dodával scéně šťávu). Tuto inscenaci stojí vidět už jen za skvělý herecký výkon (nejen!) Luďka Munzara. Jednu věc ale nepochopim. Proč už se několik desetiletí zpracovávají tak skvělý náměty jen pro televizi? Ne že by to bylo špatně, ale chtěl bych opravdu někdy vidět velkofilm například o českym knížectví. ()
Zatím viděn pouze první díl. Na můj vkus příliš velká umělecká licence co se týče historie (zřejmě už u autora předlohy Jaroslava Vrchlického, pořád ale přijatelná ve srovnání s Hálkem nebo Hilbertem), trošku poplatné době a hodící se spíše na divadelní prkna, ale Luťanského (byť zde v celkem atypické roli) vidím vždycky tak ráda, že jsem schopna nad tím vším přimhouřit oči. Hodnotit budu až po zhlédnutí druhého dílu. Za tento by to byly (necelé) čtyři hvězdičky. ()
Tyto počiny naší televize, které spadají v jedno s řadou dalších historických televizních inscenací, televizních filmů i filmů hraných představovaly ve své době - ještě více to platí také dnes - skutečné otevírání oken do naší historické paměti. Toto pozoruhodné období uzavřela první polovina devadesátých let inscenacemi her Ferdinanda Peroutky (ŠŤASTLIVEC SULLA) a zejména Oldřicha Daňka. Pozoruhodné byly i inscenace zahraničních autorů. To loňské listí je ale po čertech staré! ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (3)
- Jana Hlaváčová si tady střihla roli Drahomíry, ovšem v pozdější TV inscenaci Kníže Václav (1995) si zahrála neméně velkolepě roli Ludmily. (dana32)
- Poslední film Petra Svojtky. (M.B)
- Název Pouť králů je pro desáté století zavádějící. Nikdo z aktérů první ani druhé části králem nebyl. Českým králem se stal až vnuk Oldřicha Vratislav a dědičný nárok na královský titul získali Přemyslovci až roku 1212. (Pedro72)
Reklama