Harry Potter a Polovičný princ

Výtečné i přes Klovesův kostrbatý scénář, jenž s sebou ochotně táhne všechno zlé i dobré z předlohy, jejímž největším problémem je dějová prázdnota a snaha o provázání předchozí části s velkým finále, kde do sobě vše konečně zaklapne. Jenže Yates není Mike Newell a stejně jako minule spoléhá především na postavy a jejich pocity. Minule si užil do sytosti pouze Harry, tentokrát se ocitají ve středu dění i jeho kamarádi, do nichž se systematicky zabodávají Amorovy šípy. Yatesovi se s nebývalou lehkostí daří pracovat s atmosférou, scény, které mají vyděsit, vyděsí, ty, jež si berou na paškál romantiku a emoce, vyvolávají záplavu v slzných kanálcích i jistý pocit nostalgického zadostiučinění, a ani absence velkolepého finálního střetu vlastně v té hromadě dobrých nápadů nevadí (byť si logika bere v závěru hodně dlouhou dovolenou). Závěrečná kapitola je v dobrých rukách... P.S.: Vojta Kotek sucks. P.P.S: Po prvních Relikviích smrti přihazuju pátou hvězdu. Ne proto, že by první část "velkého finále" svého předchůdce zpětně vylepšovala, ale zkrátka kvůli tomu, že vedle uzívaného výletování v přírodě je temný rok v Bradavicích o několik tříd jinde. (09.07.2009)

Oproti pětce polovičaté. Táhne to dolů neschopný scenárista Kloves a Yatesovo vaření z vody (míněno v dobrém) už nemá ani tu vodu, ze které by čerpalo. Předloha je dlouhá nějakých pět set stran, přesto se v ní prakticky nic nestane. A stejně je na tom film. Podle špatné předlohy jistě jde natočit dobrý film, ale to musí být tvůrci ochotní a schopní se od ní oprostit. (09.12.2009)

Pojmu tento komentář jako rozsáhlý spektákl s dramatickým obloukem a mnohoznačným emocionálním podtextem; jeho smyslem je zachránit svět. Prolog: Rodinný fantasy film, do dvanácti let nepřístupný, s dabingem? Copak všichni od dvanácti nahoru neumí číst? Expozice: Sovy nejsou tím, čím se zdají být, aneb jedna bitva je za námi, ale ještě zbývá ta válka, aneb jsme fakt v průseru, Harry potřebuje holku. Kolize: Eé, tak snadné to nebude, my jsme se ozbrojili vtipem! A komu se to nelíbí, ten ať si chytá křeče jak jen je libo. Krize: Každý den chodím ke staré vrbě, co roste podle vody, a jejímu zvrásněnému kmeni šeptám slova proseb a přání. Stará a moudrá matičko, bylas tu před námi a také naše kosti obejmeš svými kořeny, dej prosím, aby se scénáristé celého světa spojili a došli rozumu a nepsali mladým nehercům emocionálně vypjaté scény. Dej, ať postavy mladistvých zůstanou tím, čím jsou, totiž figurkami vybranými dle popisu z knihy, možná trochu hezčí, aby se jejich zavádějící pózy vyjímaly na plakátech, nedovol, abychom byli ještě mučeni pohledy na jejich zkřivená obočí a snaživé supění. No, asi ta vrba rozumí jenom španělsky nebo co. Peripetie: Jak si mám sednout? Jak si mám jenom sednout? Ještě půl hodiny. Ne, čtyřicet minut! Kdybych si aspoň mohla natáhnout nohy. Bude tý slečně přede mnou hodně vadit, když do jejího opěradla zezadu zapíchnu svoje kolena? Být skalním fandou je někdy pěkně trapný, zvlášť když tímhle musí člověk procházet. Katastrofa: Odcházím domů z kina a nemohu si vzpomenout, jak film začínal? Zvoní mi v uších jenom Hermionina slova: "Obdivuji tvou velkou odvahu, ale někdy jsi pěkný trouba." Zapřísahám se, že nebudu psát komentář. Ne, nebudu, zase se neudržím a budu arogantní. Povznesu se přece nad to, vždyť nejsem cílová skupina. Nezaměřuju se na filmy, kde jde dvě hodiny o muckání a v závěrečné akční půlhodince polovina ansáblu zemře. Ale ona se ani ta akčnost nekonala, prostě tam chvíli šlehaly plameny a najednou už všichni brečeli! To si jeden připadá v tom uslzeném sále trochu divně. Nebudu to psát! Ne. Ne! Epilog: Pěkné závěrečné titulky na jednu hvězdu nestačí. ->> Vše, co se mi na tomto filmu nelíbí, je promítáho do scény na ošetřovně po Ronově otrávení: Řádka velmi slušných herců zobrazujících velmi zajímavé postavy je nucena mlčky stát v pozadí, zatímco před nimi se nezajímavá puberťačka směšně a šišlavě vyznává ze své lásky a zároveň se o svého kluka přetahuje s někým jiným. ->> A poslední poznámka: Když vedle sebe vidím stát Bellatrix a Severuse, nejsem si jistá, jestli jsem na kluky nebo na holky. (14.08.2009)

Ozajstná vata v Yatesově rozjeté trilogii... Epizoda, které nic nikam neposouvá. Odrostlí teenageři, kteří se vyjadřují pořád stejně jako když to byli malí prvňáci, jen s tím rozdílem, že kolem nich všichni umírají. Občas se objeví nějaký ten zlý mrak, což má být hlavní záporák. Jak mě pětka nadchla, tak nyní jsem zase tvrdě vrátil na zem. ... Alespoň ten Jim Broadbent za něco stál... (16.07.2009)

„Často sa rozprávam sám so sebou. Je to užitočné.“ Napriek mimoriadne silnému skutočnému pozadiu postavy Snapea (čo z neho robí pravdepodobne najprepracovanejšiu postavu ságy) musím dať iba 3*. Už predchádzajúci Fénixov rád bol rozpoltený medzi 3* a 4* a tu je to ešte výraznejšie. Pritom technická stránka je bravúrna; mnohé obrázky som si doma na prehrávači zastavil a obdivoval ich krásu. Tento film nekameroval kameraman, ale maliar (Francúz Bruno Delbonnel robil taktiež vizuálne neskutočnú Améliu z Montmartru). Takisto vyjadrovať sa negatívne na margo hercov, ako sú Michael Gambon či Alan Rickman, by zaváňalo blbosťou. Prečo teda len 3*? Lebo ma to napriek hláškam ("Prepáčte, idem vracať.") nudilo. Lebo to v podstate ani nemalo poriadny dej. Lebo dostali miniatúrny priestor David Thewlis, Robbie Coltrane a Maggie Smith. Lebo sa mi nepáčila Helena Bonham Carter. Najviac ma ale zaskočila slabá nová postava. Po Branaghovi, Thewlisovi a Gleesonovi som čakal, akú bombu Broadbent predvedie, lež nebolo to ono. Chápem, že jeho rola je o niečom inom, než boli predchádzajúci Harryho učitelia, ale aj tak ma Jim jemne sklamal. Kvalitný začiatok, skvelý koniec... ale tá hodina a pol medzitým! Záporne na mňa pôsobila aj nezrozumiteľnosť ohľadom čarovania, kedy nie je problém pár švihnutiami prútikom urobiť zo zničeného domu v podstate komplet novú nehnuteľnosť, ale obyčajný požiar nikto uhasiť nedokáže. Fanúšikovia samozrejme ale v kine chýbať nemohli, takže hoc film disponuje šialeným rozpočtom 250 miliónov dolárov, na celom svete ich zarobil 934. "Si milý, Harry. Aj tvoja mama bola taká. To je vzácna vlastnosť, ktorú bohužiaľ mnohí ľudia vôbec neocenia." (23.02.2010)