Otec prasátek

Jsem britfil. Britská literatura, hudba a především anglický humor, to vše je mi velmi blízké. I proto mě vždy mrzelo, že jsem nepřišel na chuť Terry Pratchettovi. Přitom ingredience ze kterých tvořil, jsou základním stavebním kamenem většiny z toho, co mám moc rád. Fantazie, morbidní, ale chytrý humor smíchaný s mytologií často absurdním způsobem. A přesto mají tyto příběhy silné sdělení s přesahem. Specifický humor Terry Pratchetta mi v knižní podobě nesedne a ani ve filmové podobě to není úplně ono, přesto oceňuji spoustu dobrých nápadů, hravost a momenty, kdy autorovi není nic svaté a střílí si z kdečeho...třeba jen jméno zabijáka Ča snač aj, nebo skřítek Plešoděj. V češtině to nevynikne, ale i tak ... .  Scény Smrtě jsou taky fajn, jen je to občas zdlouhavé, infantilní a na efekt. Jakoby se autor rád poslouchal a nevěděl kdy ubrat a vést příběh přímočařeji. Pro samé blbůstky se děj posouvá tak nějak trhaně. I proto nabobtnal do takové stopáže. Přesto je v Otci prasátek mnoho, mnoho dobrého. (12.02.2023)

Knížka je jednoznačně lepší, ale za ztvárnění SMRTĚ si autoři zaslouží poklonu. Žádné kašírované 3D cool efekty, ale hmotná loutka. Odvaha v dnešní době, která dokonale vyšla. Možná je film zbytečně dlouhý, ale ony ty knížky taky nejsou zrovna útlé. Jistě, rozpočet nebyl tak velký jako u Harryho Pottera, ostatně jedná se o TV tvorbu, ale nečekejte ani podkvalitu tvorby z Kavčích Hor. Ten kdo Pratchetta zná a má rád, musí být velmi potěšen. Není to sice tak vtipné jak knížka, ale je to opravdu dobré. Bohužel se bojím toho, že kdo Pratchetta nezná, to bude považovat za blbost.. Ale třeba to někoho dovede k těm skvělým knížkám... (11.02.2007)

Než jsem viděl tento film, myslel jsem si, že pratchetovy knihy jsou nezfilmovatelné, jako u většiny takovýchto předpokladů se ukázalo, že jsem se mýlil. Do filmu se dostalo vše, co mohlo. Zuzana Stohelitská je přesně tak oslnivá, jak jsem si ji představoval, 4asnačaj dokonce ještě podivnější než na stránkách knihy a Smrť opravdu zvládá mluvit kapitálkami :o)) (13.08.2008)

Ten čas letí, co? Jeden ani nemrdne a pár let je v hajzlu. Přišel tedy čas na další ztvárnění příběhu ze Zeměplochy, konkrétně druhé nejhorší knihy série (po rozcvičkové Barvě kouzel). Podle toho to také dopadlo, jedná se o druhý nejlepší film (dvojdílný) z daného prostředí, který jsem viděl. Ze dvou, tedy. Dal bych za dva, abych mohl do komentáře připindat ještě nějakou tu dvojku navíc, ovšem to by bylo příliš přísné. Dá se snad i říci, že doublepřísné. Osobně bych doporučil Pratchettovo výplody spíše animovat, než kroutit kejmrou. Na jeho představivost jsou lidští herci prostě krátcí, byť mordýř sehrál sexy kukuč. Rozmyslím si, zda dám další adaptaci. Dvakrát. (04.03.2015)

Mé první setkání s Pratchettem (měl to být trénink na divadelní představení, abych alespoň částečně tušila, co mě čeká - pozn.: moc jsem si nepomohla, stále netuším:o) nedopadlo zrovna nejlépe, jako neznalec jakékoliv jeho knihy (které jsou údajně vtipné od začátku až do konce, ehm tady se to nějak nepovedlo) v tom plavu řekněme asi jako kapr na suchu. Sneslo se na mě tolik postav, že být to vločky, už jsem celá zasněžená (koukám, že začínám být trochu poznamenaná přicházejícími vánoci) a nebýt sympaťáka Smrťi a vrahouna Časnačaje nejspíš bych ztratila trpělivost hned na začátku, ale chyba bude pravděpodobně spočívat skutečně v mé neznalosti, zorientovat se je vážně dost těžké. Zpracování (obzvlášť na televizní produkci) je však velmi slušné, skoro až obdivuhodné. Kdo ví, třeba až si něco přečtu, přiroste mi Zeměplocha k srdci, prozatím Hogfathera považuju za takovou milou podivnost. (05.11.2007)