Zločin na Zlenicích hradě

Napínavá středověká detektivka směšující v sobě několik pro mě zajímavých motivů. Záhada zamčeného pokoje, to je poloviční základ úspěchu. Omezený počet možných vrahů, to je jak vystřiženo z mé nejoblíbenější Agathy Christie. No a středověký hrad, pro mě vystudovaného historika diplomujícícho z českého středověku, hm to už je lahůdečka! Ztvárnění velmi dobré, sympatický Jaromír Hanzlík, Petr Kostka jasně "poirotující" takže za 4*. (22.04.2008)

Jasně, předloha by se neměla prej moc srovnávat s adaptací, ale tady si nemůžu prostě pomoct. Knížka je výpravná, přirozená, vystupují v ní pestré a zajímavé postavy, které jsou dokonale vykresleny a zápletka se odehrává na politicko-historickém pozadí, které dává celé detektivce ráz uvěřitelnosti. Zkrátka lidé kolem řeší své záležitosti a pátrání po vrahovi berou jen jako okrajovou věc. Také jsou tu úžasně vykresleny hrady, atmosféra divokých lesů a rušné centrum středověké Prahy, hodně se tu cestuje, politikaří, pletichaří a diplomaticky vyjednává. Zločin na Zlenicích hradě je prostě skvělá knížka. Bohužel na televizní adaptaci je vidět, že vznikala za velmi nízkého rozpočtu, odehárává se téměř výhradně v interiérech a vše je zde odvyprávěno jako z rychlíku. Je to jako kdyby vám někdo nahonem u piva převyprávěl obsah knihy a co zapomněl, to si domyslel. Jestliže má tady tahle docela zpackaná televizní verze tak vysoké hodnocení, nechci ani pomyslet, kolik procent by dostala výpravná a daleko propracovanější adaptace filmová. (31.01.2017)

Jedna z mých prvních rozhlasových detektivek. S filmovou podobou jsem se seznámila dost pozdě, ale pokaždé si ji ráda připomenu. Tři výhrady: výkon (či spíš nevýkon) Karly Chadimové, šermířský souboj a pak jízda, či spíše ploužení koní, skupiny Petra Ptáčka za Oldřichem z Týnce, zdůrazněná komentářem "cesta byla obtížná". Podle mého cesta nebyla obtížná natolik, aby koně nemohli jet svižněji. Inu, divák míní, režisérka mění. (20.08.2021)

Na této kromobyčejné detektivce jsem postrádal to podstatné, co by z ní učinilo detektivku „historickou“, tj. duši středověku, jež by pronikala psychologii hrdinů, jež se zde omezuje na suché ohledávání řešené vraždy. Zdá se, že jeden a týž případ se může jako linie krutého ornamentu vracet v různých tónech od staletí po staletí. Stačí jen změnit kostýmy a jazykem navodit ten pravý čas. (20.10.2010)

Záhada zamčeného pokoje. Lze sice obecně polemizovat o smyslu a provedení středověkého zločinu tak, jak jej vylíčil Šimáček i filmoví tvůrci, nicméně základní půdorys zůstal zachován. Ba co víc, v mnohém byl doslova předběhnut. Svíčka, závěs, ukradená listina, jehla napuštěná jedem, obarvená kočka... a k tomu poirotovské vyšetřovací metody Petra Ptáčka z Ledců. Z družiny vynikajících českých herců, na které dnes už nelze nevzpomínat s jistým okouzlením a fascinací, bych rád upozornil na neprávem opomíjeného představitele charakterních postav Viléma Bessera, jemuž kolegové a přátelé neřekli jinak než Míla. Jeho role, nevelká rozsahem, ale důležitá svým významem, dokazuje, jak skvělým hercem byl. (31.10.2010)