Zločin na Zlenicích hradě

Napínavá středověká detektivka směšující v sobě několik pro mě zajímavých motivů. Záhada zamčeného pokoje, to je poloviční základ úspěchu. Omezený počet možných vrahů, to je jak vystřiženo z mé nejoblíbenější Agathy Christie. No a středověký hrad, pro mě vystudovaného historika diplomujícícho z českého středověku, hm to už je lahůdečka! Ztvárnění velmi dobré, sympatický Jaromír Hanzlík, Petr Kostka jasně "poirotující" takže za 4*. (22.04.2008)

Československé televizní krimi, jež se odehrává na počátku 14. století na hradě Zlenicích a příběh se zabývá vyšetřováním vraždy hradního pána. Mezi nejvíce podezřelé osoby patří syn pána ze Zlenice Jan (J. Hanzlík), jenž musí na vlastní pěst najít pravého pachatele a dokázat tak svou nevinu. Nalézt potřebné důkazy mladému pánovi pomáhá jeho přítel Petr Ptáček (P. Kostka), jenž nakonec díky svému dokonalému kriminalistickému úsudku, poté co objasní záhadu zamčeného pokoje, svůj úkol splní. Ve vedlejších rolích návštěvníků hradu a současně k dalším podezřelým patřili V. Besser, E. Cupák, R. Jelínek, O. Sklenčka, J. Němeček či V. Stach. Funkci jakéhosi středověkého vyšetřovatele pana Oldřicha z Týnce představoval O. Brousek. Kriminálka s poněkud nelogickým názvem je pozoruhodná svou středověkou stylizací, zajímavými hereckými postavami a koneckonců i zápletkou a patří dle mého názoru k mírnému nadprůměru ve svém žánru. (31.05.2015)

Jenom si preji miti na verejnopravne ceske televizi vice detektivnich pribehu ze stredoveku jako je tento. Konecne i ja mohu rici , ze jsem cetl knihu, ktera je spojena s filmem,nemohu vsak rici byla-li drive kniha ci film.Kazdopadne jednalo se o edici vychazejici za komunistu tzv. KOD - knihy odvahy a dobrodruzstvi ,knihy byly vyvedeny jakoby s tremi pruhy na hrbetu a byly ruznobarevne,Zlocin na Zlenicich byl svetle cerveny, skoro az ruzovy. Nazev byl Zločin na Zlenicích hradě leta pane 1318, ale s rokem si nejsem jisty,mel by vsak byt stejny jako je uvedeny v textu ditributora. Jsem rad ,ze toto bylo natoceno.Rezie se ujala znama reziserka pohadkovych pribehu Vera Jordanova, ktera mimo jine pohadky natocila i tyto : Balonova pohadka (1987), Carovne prstynky (1978), Demantovy dest (1989), Hvezdopravcuv dar (1994), Chán Sulejmán a víla Fatmé (1985), Jak se Kuba stal mlynarem (1996), Jak se stal švec Dratvicka tchánem pana krále (2004), Jakub a Modrinka (1996), Jak vylecit Jezibabu (1997), Kmotri z blat (1983), Kouzelny sip (1997), Kralovna bludicek (1981), Krkonosske pohadky (1974), O buchtach a milovani (1986), O chamtivem strasidle (1985), O Johance s dlouhymi vlasy (1998), O komtesce a zbojnikovi (1988), O kumburske Meluzine (1994), O Nesytovi (1994), Princ Chocholous (1974), Svata noc (1972) ci pohadka Svec z konce sveta (1986). (21.05.2008)

Na této kromobyčejné detektivce jsem postrádal to podstatné, co by z ní učinilo detektivku „historickou“, tj. duši středověku, jež by pronikala psychologii hrdinů, jež se zde omezuje na suché ohledávání řešené vraždy. Zdá se, že jeden a týž případ se může jako linie krutého ornamentu vracet v různých tónech od staletí po staletí. Stačí jen změnit kostýmy a jazykem navodit ten pravý čas. (20.10.2010)

Historická detektivka, která se od tehdejší běžné televizní produkce lišila jen zasazením do středověku a příslušnými kostýmy a kulisami. Dialogy však byly spíš současné a stejně tak divadelní herectví sice vesměs známých herců, kteří však odvedli jen průměrné výkony. Tato inscenace ničím výjimečným neuchvátí, ale ani neurazí. (09.03.2021)