Listy z Iwo Jimy

Dobrý. Slavná bitva o sopečný ostrov Iwo Jima, bránu pro US invazi na samotné císařství; pohled z hrdinné japonské strany, která zvládla předem prohraný boj prodloužit až na 35 dní. Film má své dva hlavní hrdiny - nevinně vyhlížejícího mladíka a Ameriky znalého ctihodného generála. Celkové vyznění je takové: Jedni mají druhé za nedisciplinované zbabělce, druzí zase ty první za sebevražedné šikmooké primitivy. Obě strany bojují na život a na smrt, ale v obou se nacházejí stejně lidské a někým milované bytosti. Ten nepřítel ve skutečnosti není žádná bezcitná bestie. Ale válka je holt válka, a umírat se musí. Eastwood natočil zajímavou, dvě hodiny dlouhou podívanou, která válečnou akcí sice nijak nepřetéká (jsme svědky příprav, pak převážně zápolení v podzemních chodbách, nevíme pořádně kde se zrovna co děje a ztrácíme pojem o čase), ale zabaví. Děje se toho tak akorát, herci jsou charismatičtí, dojde i na několik výrazněji zapamatovatelných chvil a řekl bych, že japonská mentalita je zde vystihnuta velmi dobře. Teď jsem zvědavý na to 'americké' dvojče.... (06.08.2010)

Odkdy byli Japonci zfanatizovaní vojáci? Od dob, kdy do jejich vod připluli Amíci a zabíjeli i ty co se vzdali, takže si za to vlastně mohou sami. I když z velké části přispěla i politika země a její vysocí důstojníci. Přitom to byli lidé stejní jako každý jiný, plný soucitu, lásky ale i hrdosti a vzdoru. Tak nějak jsou zobrazováni v tomto filmu od režiséra, který nato kolik mu je let, točí jako o život a točí opravdu dobré filmy, i když tento se neobvykle vyjímá. Přiznám se, že jsem se ze začátku solidně nudil a ani bitvy nebyly nijak velkolepé. Přesto se to ve druhé polovině zvrtne, ale jiným směrem, než byste čekali a než válečné filmy obyčejně zaujmou, tedy hlavně po psychické stránce věci. Jen si představte, že jste na ostrově, který musíte bránit až do své smrti, se kterou počítáte stejně jako Santa Clause se svými soby. I tak Vám dvě a půl hodiny šedivě smutný příběh o věrných vojácích svému císaři na konci vyrazí dech, možná chvílemi naštve srdceryvnými scénami, ale fakt je, že toto je prostě dílo, které se ve válečných filmových dějinách ještě neobjevilo a tak je tu něco, co Vás na první pohled dokáže zaujmout a rozesmutnit zároveň. --- Jsi pořádný voják ! - Ne pane jsem obyčejný pekař (11.04.2007)

Rozhodně lepší než Clintův pohled na americkou stranu. Tady se to totiž Clint věnoval hlavně bitvě samotné, než nějakým osudům vojáků v Americe. Celý to tak působí daleko uceleněji a divák se taky daleko více zžije s postavama. Po tomhle filmu bych skoro více fandil Japoncům, protože u těch v tomto dvojfilmu aspoň člověk zná motivaci. A navíc herci hrajou fakt úžasně v čele s Kenem Watanabem. Na Eastwoodovi nejlepší snímky to ale pořád hodně ztrácí. (31.08.2009)

Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Geniálně natočené válečné drama mého oblíbeného Clinta Eastwooda. O hodně lepší, než jsou jeho Vlajky našich otců. Že by to bylo tím japonským pohledem na věc? Trailer: http://www.csfd.cz/film/223904-dopisy-z-iwo-jimy-letters-from-iwo-jima/videa/ (15.12.2008)

Pro mě osobně je tenhle Eastwoodův velmi zajímavý válečný film vítězem Oscarů 2006. Velmi srozumitelně a pečlivě budovaný příběh, skvěle rozpoznatelné postavy, kdy každý okamžik vím, kdo je kdo a o co tam jde a především ten pohled z druhé strany, to je to, co dělá Iwo Jimu tak krásným filmem. Velmi lidský, smutný a opravdový příběh. (13.03.2007)