Tajnosti

Moc příjemné překvapení, které přilétlo z nedaleka a o to víc je tahle vlaštovka vzácná. Niterní reflexe jedné ženské duše je místy skutečně výtečná. Taje i tichá přání nejen překladatelky Julie, ale i jejích blízkých, nám v netriviálním balení předkládá Alice Nellis, která rozhodně netlačí na pilu, nesnaží se za každou cenu šokovat ba dojímat, ale všedně nám představuje ženu, která chce leccos změnit, ale ještě neví přesně co a jak přesně toho docílit. Vnímáme jen úlomky její minulosti (ale brzy máme pocit, že jí známe léta), protože teď je před námi zhruba čtyřiadvacet hodin obyčejného dne, který začne rozpačitým milostným atakem, pokračuje smutnou zprávou o úmrtí hudební legendy Niny Simone, nečekanou touhou po klavíru a taky několika kostlivci.. s hudbou se tu ostatně pracuje na výbornou. Stejné ódy lze pět i na lyrickou kameru a nadstandardní herecké výkony (Bittová, Roden, Issová), kde nikdo nemá šanci zklamat a navíc tu vyvstalo několik velkých hereckých nadějí (mladík z hudebnin Miloslav König mě neskutečně dostal). Inteligentní scénář pak několikrát vyzdvihne důležitost rodiny, která, ač je sebezranitelnější, platí stále za tu nejbezpečnější jistotu. Nellis je v porovnání s třeba posledním snímkem dua Svěrákových (silně průměrné Vratné láhve) zcela suverénní, nekalkuluje, jede na plný plyn a zejména na přirozenost (což potěší i v nerušivém a umně skrytém product placementu). Všeplatný snímek, který je těžko zařaditelný, má silné vnitřní kouzlo plné zajímavých odboček a náhledů na život. A vidíte, ono to jde!! (11.10.2009)

Citlivý ženský film nejen pro ženy. Tam, kde Hřebejk s Jarchovským divákům zbytečně vysvětlují, co že se to na plátně děje, Alice Nellis si vystačí s jemnými náznaky a poetickými výjevy. Ona totiž narozdíl od výše zmíněných komerčních hitmakerů předpokládá, že se na její film půjdou podívat lidé, kteří nemají problém při jeho sledování i trochu přemýšlet. Ony Tajnosti totiž nejsou tou klasickou hořkosladkou komedií, které se u nás objevují jak na běžícím páse, ale je to citlivá sonda do života jedné ženy, která se ocitla na rozcestí a neví si rady, kterým směrem se vydat dál. Alice Nellis se nebojí experimentovat a do filmu vlepila i nějaká ta taneční čísla...a působí to dobře, svěže. Ještě bych vyzdvihl Ivu Bittovou v hlavní roli a Karla Roden jako jejího manžela, kteří sice hrají úsporně, ale jejich postavy tak působí o to reálněji. A když už dojde na nějaké emocionální výlevy, oba vědí, kde je ta hranice mezi uvěřitlelným projevem a divadelním přehráváním. Jediné, co mně trochu vadilo, byla postava vlastníka obchodu s hudebními nástroji, jehož emocionální otevřenost mi přišla možná trochu moc křečovitá, ale to je opravdu jen detail. Tajnosti jsou po Slámově Štěstí další takový malý zázrak v české kinematografii, který obstojí i v porovnání se zahraniční tvorbou. (27.01.2008)

2 lvi + 8 nominací... znělo to velmi slibně, ale vyklubala se z toho nafouklá poetická bublina s trochu psychotickou hlavní hrdinkou, i přes krátkou stopáž vleklým dějem a melancholickou dekou, padající na diváka už od prvních minut... nevím, asi to není úplně špatný film, ale prostě to není můj šálek čaje a cílová skupina zde je podle mě dost úzká... prostě jen další film o vztazích, ty nám v naší kinematografii opravdu chybí... - - - p.s.: napodruhé člověk možná vidí víc, všímá si i formy, lépe se vcítí do jednotlivých postav... proto přehodnocuji původní tři hvězdy na 70% (09.04.2008)

Tajnosti – exkurz do ženské duše a nepatrně vyzrálejší Pusinky – vycházejí z francouzského impresionismu 20. let 20. století v tom, jak propůjčuje kamera postavám subjektivní vnímání a vytváří kompozice reality počitkové, ovšem nevymaněné out-of-control kamsi k Lynchovi. Tohle dovoluje vystavovat Alici děj bez extrémních pointací, aniž by ztrácel na movie-appealu. Dialogy nejsou hloupý, jen nejsou dvakrát chytrý, a mají blíže k lyrice než ke scholastice. Skrze Tajnosti člověk ještě navíc odhalí, co poslouchá (post)feministka Alice Nellis po večerech, když tluče do klávesnice svoje synopse. (22.04.2008)

Tajnosti jsou bezpochyby nejlepším českým filmem posledních let, o kterém se ale obtížně cokoliv píše či říká, protože jsou hodně niterné a nemusí nutně oslovit jenom ženu prožívající krizi středního věku (protože tajnosti má jistě každý z nás). Alice Nellis je zároveň i nejlepší český scénárista (scénáristka), který má cit pro realistické dialogy a tragikomické postavy i pointování jednotlivých situací a svému dílu dokáže dát sevřený tvar. Navíc jakožto režisérska se díky častým panorámujícím záběrům matičky stověžaté zbavila i zdání televiznosti, která tak zatěžovala její dva předchozí filmy Ene Bene a Výlet. Introspektivní pohled ženy, který je plný impresí přesně v duchu filmů režisérek francouzské nové vlny či režisérů italského neorealismu, ale nepůsobí překvapivě staromilsky a ony imprese jsou sebejisté a vždy slouží příběhu (stačí jen porovnat pád z kola či máčení houby na hlavu nebohého studenta z Vratných lahví a scénu omldení či z tramvaje v Tajnostech). Všichni herci podávají absolutní výkon, od přesných hlavních rolí (Iva Bittová a Karel Roden) až po ty nejmenší, v nichž herci zvládají své postavy prostřednictvím přesné mimiky (Krobot, Konig). A žánrově nevhodné sekvence, které jsou navíc k tomu docela dost neoriginální (Americká krása - pytlík, Moulin Rouge - tango) jsou do celku zasazeny bez sebemenších problémů a na české poměry jsou něco nevídaného. Tajnosti jsou českým filmem roku a zároveň nejlepším českým filmem posledních let... (19.05.2007)