Šťastný smoliar

můj komentář budiž opakem třebas hodnocení páně Flankera sedmadvacátého, nevím proč se u filmu nebavil tak jako já.. Pravda, že spíš než Anděla Páně připomíná Smolař loňskou Bambitku ( u kteréžto jsem se bavil taktéž převelice ), ale to mi vůbec nevadí, neskutečně dobří herci ( snad ani jeden herec nezahrál špatně a k tomu "velká" jména která si své roličky užívali jako můj pes pískací hračku ). Narážky na dobu dnešní mě pobavily a stejně tak i ostatní humor, ani nevím, jestli sem se bavil víc u Kdokolijeho vyprávění (klatě, jak to mám skloňovat?), nebo stoliček, nebo koupeného titulu, nebo převozník, nebo rakvopohovka, nebo .... Prostě.. Další skvělá a k tomu vtipná pohádka (0= _:_:_:_:_:_:_:_ ps: co mi vadilo? Čaj jsem si vypil moc brzy (25.12.2012)

Asi bych Šťastného smolaře nenazýval pohádkou.. spíše dětským filmem. A je to škoda, protože zrovna od režiséra Stracha bych čekal nějakou hezkou klasiku. Zajímavých nápadů a povedených vtípků v tomto filmu nebylo málo, ale většinu (a to naprostou) jich generuje výborný Ivan Trojan. Ostatní postavy (včetně hlavní) jsou spíše nezajímavé, v čele s Bohdalkou a především Dášou - ta podává na těch svých pár minutách tak toporný výkon, že mi to zkazilo i chuť cukroví v puse. Nezbývá než zopakovat, že je opravdu veliká škoda, že Strach nenavázal na tradiční českou pohádku - to nám totiž v dnešní době velmi chybí. (30.12.2012)

TV/// Obsazení 9/10 Děj 8/10 Hudba 5/10 Výprava 8/10/// PLUS: Somr, Cíl, Dvořák, Vetchý a Trojan, tři generace herců pěkně pohromadě, radost pohledět, užil jsem si je, stejně tak pěkné a celkem zajímavě zkombinované výpravy a atraktivního pozadí, milá jako víla byla Dáša a taky jí to slušelo, a celkově to bylo zručně natočeno MÍNUS: kupodivu Martina Zábranská na hlavní ženskou postavu měla málo prostoru, vlastně jako by tu ani nebyla a tak si chlapy herečtí musí vystačit navzájem, ta smůla smolařova je občas až do oka bijící a tak to nepůsobí vždy přirozeně, paradoxně nesmrtelná Bohdalka hraje však vy víte koho, náročná role pro ni./// Shrnutí: Líbilo se mi to. Konečně příjemná, pěkná a zábavná pohádka, která si na nic nehraje, není trapná, herci nepřehrávají a celé to dává smysl. No jo, teď koukám kdo to točil, prostě Jiří Strach je jestli ne talent, tak určitě jeden z nejlepší českých režisérů a televizní pohádky jsou jeho obor./// Celkem 77%/// (13.01.2014)

Tohle bohužel byla podle mého názoru jedna z těch slabších pohádek, ale přesto to byla pohádka, která se dala bez nějakých větších problémů v klidu dokoukat až do konce, aniž by začala nějak výrazněji nudit. Spíše než nudná byla totiž tato pohádka jakási mdlá, bez jiskry, bez rychleji odsýpajícího děje, zkrátka nic moc se v ní nedělo a když už se tam něco dělo, tak to bylo zcela neoriginální a předvídatelné. Kdo bude oním synem Jiřiny Bohdalové mi došlo už zhruba v polovině příběhu, a vyvrcholení celého příběhu nebylo vůbec nikterak překvapivé, zkrátka tahle pohádka mě nedokázala ani nadchnout, ani nějak výrazněji zaujmout, natož abych fandil hlavním hrdinům v jejich konání. Za největší klady se tak dají považovat některé herecké výkony, především byl skvělý a bezchybný, ostatně jako vždy, Ivan Trojan, stejně tak svou roli bezchybně zvládl i Jiří Dvořák a příjemně překvapila Dagmar Havlová, která ve své roli působila tak nějak vznešeně a étericky. Celkově tedy tuto pohádku vnímám jako ucházející, nikoliv však záživnou, a jako takové jí nemohu udělit lepší než průměrné hodnocení v podobě tří hvězdiček. (26.12.2012)

Fášeny Her Angst, ich pišu fám, abych informoval, šé tentokraté nepovedlo se, bochušel. ~~~ On se nám Jirka snaží, snaží se i samotní herci, ale výsledkem je nuda, u které dvě třetiny trojčlenného osazenstva obrazovky televizní upadalo v hluboký spánek. Já se tak nemohl věnovat samotnému pohádkovému příběhu, anžto jelikož a protože jsem se jal zahraňovat rodinné členy před pádem ze židle na, byť kobercem pokrytou, přesto stále poněkud tvrdou zem. Pohádka se vlekla a nic moc ani nedělo. Jediným plusem tak bylo Trojanovo blábolení, které ale bylo poněkud okatým pokusem zachránit ještě co se dá. Těžko říci, jak velkou měrou přispěl samotný Jirka, pisatel scénáře nebo dramaturg. Divákovi, čti "mě", je to ale oupelně šumák a fukák, já se prostě nudil, podobně jako minulý rok u příšerné Micimutr. Tentokrát si, Jiříku, přelil, bochušel. (25.12.2012)