Protektor

Těžko tenhle film můžu hodnotit hůře, když bydlím v Holešovicích a ve světlíku u nás taky visí kolo. Už dlouho jsem neviděl něco tak mrtvého, co by mě zároveň dokopalo k duševnímu uspokojení. Najbrt upletl z hovna bič a okupovanou Prahu nasázel do deseti interiérů a pěti exteriérů takovým způsobem, že se před plátnem zaklínáte, aby vám toho ukázal víc a zároveň z toho máte šílený strach. Někomu ta mnohovrstevnatost v příběhu možná přijde tristní a ono se taky není co divit. Kolaboranti, ženská ve špajzu, rozpadající se manželství a náckové všude kolem. Jenže nic z toho se nevyvíjí očekávatelným způsobem a čas od času přijde perfektně vypointovaná facka, která vás srazí ze židle s úderností nadrženého fricka a vy si můžete začít otírat popel z hlavy, protože pochybovat se v tomhle případě nevyplácí. Vlastně je to celé jednoduché a viděli jsme to mnohokrát jinde. Lidi jsou svině, spát s někým dalším se musí a v dobré víře se z nás může rychle stát ta největší kurva na okrese. Někdy je ale celý život o jedné větě. Nebo o jednom filmu. (19.10.2009)

70% O nejlepším polistopadovém filmu bych nemluvil. PROTEKTOR má pár zajimavých nápadů ve scénáři (celý vztah Hany s promítačem, věšení nápisu "Židům vstup zakázan" na transportační středisko), moc mě ale nebavil odstup od postav, se kterými se absolutně nedalo sžít a na konci mi bylo docela jedno jak to dopadne. (17.09.2010)

Takže teď už nám chybí jen film o smějících se bestiích, nebo se příští rok bude rovnou točit o „srali na něj mouchy“? Kdoví? Každopádně se jistě bude líbit, pokud technicky bude na výši, obsahově bez nápadu a poselstvím opět jen o poprsí. Protektor jest prý filmem bořícím klišé o životě v 1. republice, formálně inovační, herecky nadprůměrný, odvážný atd. Ovšem, fakta jsou trochu jiná, odehrává se v letech 1938-1942, nikoli na pozadí, ale přímo v soukolí událostí, které vrcholí atentátem na zastupujícího říšského protektora. Pakliže bych se měla posadit z polopaticky podané informace, že lidé fungující v oficiální kultuře druhorepublikové a protektorátní, se ve svém soukromí věnují sexu, dokonce podvádějí a nemluví vždy spisovně, žila bych zřejmě někde ve skleníku. Co mi bylo sděleno dále? Vycházející kino hvězda nosí paruku. Hm. Promítač může být zloděj, fetišista a feťák. Hm. A co dál? Nic. Hm! Naopak, čemu jsem musela čelit? Zneužívaní několika raritních archivních materiálů, které dodnes neexistují ve své původní podobně v širokém povědomí, takže nemohou mít pravý účinek v hraném filmu. Je to zejména post atentátní Aktualita a animovaný Hurvínek, v druhém plánu pak bez ladu a skladu ustřižený kus Směrů života. Vezmu-li dále v úvahu, že Jana Plodková neumí mluvit do filmu a velké množství vedlejších rolí obsadili komici typu Poláška nebo Budaře, je mi teskno. O vyloženě trapných momentech Ornestově ani nemluvě… Schválně, kolik z vás zná práci Járy Beneše? Dále tu bohužel straší naprosto neuvěřitelná Sandra Nováková a štěkne si i Petra Nesvačilová. Sandra ani nehraje, pouze stejně jako hlavní hrdinka ukáže hrudník. Veškeré reálie přelomu 30. a 40. let jsou neskutečně umělé a věrohodné asi jako vyholené temeno Marka Daniela, který jako jediný se svým výkonem blíží označení herce. Přesto by ani v jeho případě nezaškodila výraznější práce na zvolených replikách. Za cele akceptovatelný výkon považuji výlučně světlé momenty Richarda Stankeho, který si i s němčinou poradil bravurně. Fiktivní film Druhý život a jeho šlágr Když zavřu oči s ústředním refrénem o růžovém kukátku pak celku nasazuje jasné parohy. Jestliže filmová hrdinka Hana natáčí variaci na film Karla Špeliny, samotný Protektor by byl rád, kdyby dosáhl umění Medeotti-Boháče. (21.06.2010)

Protektor je snímek o vězních ve svých vlastních domovech. Ať už je to Jana Plodková zamknutá ve svém bytě či český národ ve svém státě. V momentě, kdy se pokusíme uprchnout nebo přemoci stráže, je tragédie nevyhnutelná. Marek Najbrt vzal to nejlepší z evropské kinematografie,šmrncul to tím lepším z české tvorby a nakonec natočil suverénní dílo, co nepotřebuje jakékoliv výmluvy. Jen škoda, že Protektor nebyl aspoň z části němý. Ubylo by banálních dialogů, které fungovaly asi tak jako retardéry na dálnici. Na druhou stranu je nutno dodat, že takto sebevědomý střih jsem zatím nikde v českém filmu neviděl. O říšského protektora tu ani tolik nejde, Najbrt se soustředí spíše na titulní hrdiny a snad právě proto mi Protektor přišel jako Czech made Nouzový východ. Což je lichotka pro český film v podstatě nevídaná. (24.09.2009)

Obrovské překvapení - protože jsem si byl takřka jistý, že "český film" s hodnocením 82% se mi bude aspoň trochu líbit. Nedal mi ale (krom asi dvou kratičkých pasáží) vůbec šanci, abych se k němu přiblížil. Spěchá, přímo letí, že se emoce, kterou občas vyvolá, vůbec nestačí dotknout divákovy duše - ta je ale stejně neustále příliš zaměstnaná nadužívanou (ale skvělou) hudbou. Je ukecaný, že po čase člověk ztrácí zájem o nové informace, protože jsou vždy obalené shlukem nápaditých, ale zbytečných efektíků. Zavání podivným pozérstvím, stejně jako postavy, o kterých vypráví (všechny, bez vyjímky). Tolik hluku nadělá, aby k tématům, o kterých se tváří, že bude mluvit, neřekl vlastně vůbec nic nového, ani zajímavě nezrekapituloval cosi starého. Formálně nového toho přináší sice mnoho (nebo takovým dojmem aspoň působí), ale nic z toho neplní, co se týče emočního prožitku diváka, jinou než retardační funkci. Je to jakoby takový Brecht, jenomže bez příběhu a zřetelnějšího smyslu : jeden zcizovací efekt za druhým, aby nám stále dokola říkal jen a pouze, že Češi jezdí na kole. To už bych si s postavami radši prožil trochu strachu - jenomže ty, dokonce i když se mluví o tom, že budou ony nebo někdo z jejich blízkých možná zastřeleni, působí dojmem, že se baví o rozdílu mezi bicyklem a koloběžkou. (09.10.2009)