Protektor

Protektor nedisponuje nějakým úžasně silným příběhem, ale spíš slušivou atmosférou a sympatickou snahou natočit český film, který se za sebe nemusí za hranicemi stydět. On je rozhlasový reportér, ona herečka zřejmě se slibnou budoucností. Jenže ona je židovka a on dostává nabídku, kterou není radno odmítat. A oba žijí v nepříliš lehké době. Hezky se na to dívá, zvlášť, když Jana Plodková a spol. dokazují, že české civilní herectví není mrtvé, ale je nutno přiznat, že zejména v druhé polovině se Protektor začíná nepěkně otřásat v základech a chybí mu to hlavní – emoce. Chtěl bych jásat, ale nějak mi to nejde.. leda z dokonalé vizuální stránky.. *** až **** (12.05.2011)

Vizuální stránkou první jakosti, zvolenou hudbou i četnými vizuálními vtípky mne Protektor zaujal velmi, vším ostatním již méně, ale stejně bylo příjemné moci po pár minutách úplně pustit z hlavy, že sleduji český film, k němuž třeba být trochu shovívavější. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Bluntman, CheGuevara, O*R*I*N, StarsFan, fuckme (04.10.2009)

Nádherný a nesmírně originální film. Koho by vlastně napadlo v té naší malé zemičce natočit film z meziválečného období a pojmout ho takhle originálně. Marek Najbrt připravil nápaditou režii, Miloslav Holman si připravil nápaditou kameru a Midi Lidi spolu s Petrem Markem připravili hudební podkres, který mě bude lákat k poslechu snad po zbytek mého života. No a samozřejmě nemohu zapomenout na trio Tuček, Najbrt a Geisler, kteří připravili naprosto parádně vychytaný scénář a především pak herecké výkony herců a hereček, mezi které se řadí především Jana Plodková a Marek Daniel. Protektor je bezesporu nejen dobře odvedenou prací, ale pravděpodobně jedním z nejoriginálnějších filmů, které naše malá zemička měla tu čest stvořit. Gratuluji a zároveň děkuji za takový obrovský filmový zážitek. (17.07.2015)

Konečně český film, který vypadá jinak než ostatní. To je ale asi tak první a poslední, co na Protektorovi budu hodnotit v superlativech. Nejlepším českým filmem od revoluce bych to nenazývala; ano, bylo hezké vidět na plátně i trochu jiné ksichty, ano, bylo hezké, že příběh tentokrát nepsal ani Hřebejk, ani Viewegh, ale proč je sakra ten film v závěru tak nelogický (SPOILER: Chlap jde domů, nenajde tam manželku, tak mu samozřejmě dojde, že se přihlásila dobrovolně do transportu, samozřejmě ví i do jakého, záhadně najde kolo, jede za ní, samozřejmě k ní také dorazí zrovna v době, kdy ona má nastupovat, a to vše se odehrává během doby, kdy se má držet smutek za Heydricha, takže by žádné transporty probíhat neměly) a proč sakra k žádné postavě nic necítím? Protektorát by se jistě dal popsat nejrůznějšími metodami a vylíčení pohnutých životních osudů by mohlo být stejně tak dojímavé jako hořce komediální, jenže já místo toho viděla kolo na milion způsobů. Protektor by si asi zasloužit čtyři hvězdičky, ale pokusím se pro tentokrát vystoupit z řady a najisto říct, že těch 83% je silně nadhodnocených. Pokud hledáte nejlepší český film všech dob, jste na špatné adrese. (02.10.2009)

Stejně jako na Mistrech pracovalo na Protektorovi scenáristické trio Marek Najbrt, Robert Geisler a Benjamin Tuček, tentokrát ale naštěstí přesně věděli, o čem má jejich film pojednávat. Povedl se jim husarský kousek – podle jejich scénáře vzniklo svižné komediální drama odehrávající se v Protektorátu Čechy a Morava, aniž by snímek sklouzával k trapnosti nebo chcípáctví. Před premiérou jsem se obával, že bude téma okupace podáno s až příliš velkým nadhledem, ale nestalo se tak, z mnoha scén diváky zamrazí. Děj se odvíjí chronologicky mezi lety 1938 a 1942 a zatímco začátek se nese v dost komediálním duchu, s přibývajícími roky/minutami atmosféra houstne a ke konci už mnoho důvodů k úsměvu nenajdete. Ačkoliv je děj zasazen do krutě reálné historie, stále se jedná o příběh fiktivních postav a tak scenáristé neměli problém do filmu zasadit dost neobvyklé až fantaskní situace. Děj sice není úplně plný zvratů, ale rozhodně není přímočarý či předvídatelný, a napětí je až do konce snímku perfektně dávkováno. Hlavní hrdinové jsou přes všechny své morální poklesky sympatičtí a divák jim bude fandit, což je dáno i povedenými civilními hereckými výkony. Film je navíc natočen velmi moderním stylem, za nesmírně inovativní považuji zařazení hudby elektronického projektu Petra Marka MIDI LIDI, dalším zajímavým prvkem je střih Pavla Hrdličky, který v některých momentech „ukáže“ vteřinový záběr z nadcházející scény, ale pak se opět vrátí ke scéně probíhající. Podobný způsob střihu je k vidění například ve filmu Bezstarostná jízda, a ačkoliv k 40 let starému příběhu hippies sedne přirozeněji, vůbec zde neruší. Návštěvu kina v tomto případě zcela jednoznačně doporučuji, je užitečné překonat nechuť k českým snímkům, protože tento je jedním z nejosobitějších a nejpovedenějších českých snímků poslední doby. (29.09.2009)