Protektor

Příjemně bizarní fraška o židovské herečce, které nechybí chucpe (pozn. autora komentáře, chucpe - zdravá židovská drzost), o jejím manželovi, kterému chybí prakticky všechno (třeba páteř..), o rozkošně laciné hláškující štětce, zasněném cinefilu/fotografu amatérovi a dalších podivných existencích na kulisách jednoho z nejodpornějších období historie lidstva. (02.09.2009)

Mám ohromnou radost, že můžu dát "našemu" filmu plný počet hvězdiček a když se mě někdo s ciziny zeptá "a co Vaše filmy, který by si mě doporučil? " už nemusím předstírat nedoslýchavost. Příběh ve své hořkosti připomíná fernet, a tím je právě dokonalý stejně jako třeba já. Doba za protektorátu musela bejt na hovno, ta beznaděj, snaha přežít v atmosféře strachu. Udělat něco pro druhý a přitom nepodávat ruku smrti. Nedůvěřovat ani slovu důvěra. Brrr. Hodně filmů z této doby se natočilo, některé byli zdařilé jiné méně, ale až film Protektor mě ukázal, co vlastně znamenalo pro český národ, žít za okupace. Ne radši bych mrdal se sršněm, než zažít tuhle dobu a nedej bože ocitnout se v podobný situaci jako hlavní hrdina. A propo hlavní hrdina.....jsem u herců. Já gratuluju pane Marku Danieli za svůj herecký výkon si můžete na svůj límec přišít vyznamenání nejvyšší - mou fotku. Opravdu jak mě hluboce sjemul film, tak neméně hluboce mě utnul i nadvýkon Marka Daniela. To jsem snad už ani nedoufal, že až takhle dobře tady někdo ještě umí hrát. V době bez pánů Sováka, Menšíka, Hrušinskýho, Čepka a dalších ikon herectví se mě začínalo zdát, že už se asi nedočkám žádnýho herce, který mě svým hraním posadí na prdel a hle naprosto nečekaně je to tady -- Marek Daniel, tak tedy gratulace, pusa a přání mnoha dobrých rolí. Samozřejmě nechci tady nějak moc zneuživat prostor který mám od Poma dán k vyjádření svého názoru, ale taky Marek Najbrt je pan frajer. Neznámé tváře / pro mě /, neotřelý příběh a hop, najednou má současná česká kinematografie klenot jak prase. Ostatní herci - prostě bomba, prso Sandry Novákové ještě větší bomba. Hudba, kamera....joo prostě stačí málo...umět a dělat svou práci poctivě, to platí pro všechny, kdo se na tomhle skvostu podíleli - dobrý, dost dobrý ! (15.10.2009)

Nemůžu říct, že by se mi film vyloženě nelíbil, ale nemůžu ani říct, že bych byl v jakémkoli ohledu nadšený. Plně se shoduju s výhradami mých oblíbených uživatelů flankera.27 nebo Phobie. Podle mého jde o čistokrevný průměr, navíc vzhledem k nedostatku financí a možná i filmařské invence spíš televizního charakteru. Pomáhá tomu protektorátní téma a motiv židovské genocidy, ale to už jsou náměty zpracované mnohokrát v minulosti a často i lépe. Jenom nezbývá, než si povzdechnout - pokud jde o jeden z nejoceňovanějších polistopadových snímků, podle mnohých nadšených komentářů pak dokonce o vrchol, pak je to se stavem české kinematografie ještě vážnější, než jsem si myslel. Jana Plodková je zajímavá a neokoukaná, její stylizace do postavy prvorepublikové filmové hvězdy celkem přesvědčivá, ale to je na velký filmový zážitek málo. Celkový dojem: 60 %. (14.05.2011)

Konečně velký (evropský) film s naprosto originální formou. Z Marka Najbrta se pomalu stává velmi vyzrálá režisérská osobnost. Protektor je skutečně osobitost sama, jen málokdy se vidí tak svojsky přetvořená z nouze ctnost, když si tvůrci zřejmý nedostatek finančních prostředků na podobný dobový velkovýpravný typ filmu přemostí bezezbytku originální kreativitou. Už jen ta vším prolínající symbolika kola - od hluboce výstižného motta ze samé expozice filmu přes jeho zapojení do jednotlivých chronologických předělů/významových intermezz, neustálých detailů jeho součástek až po jeho včlenění do dějové osy snímku. Ta fascinace detaily, které jsou navíc v neustálém pohybu, spolu s podmanivou a vnitřně znepokojivou hudbou skupiny Midi lidi (skutečně výtečná složka filmu skvěle se propojující se složkou obrazovou) vytváří podprahově vnímanou dynamiku, jenž nemá v českém polistopadovém filmu příliš obdoby. Dochází tak k umělecky silnému efektu - apriori strnulá fasáda filmu v sobě ukrývá nečekanou sílu, zdánlivě fádní příběh zase nečekané přesahy a vnitřní pnutí. Dnes už je velmi obtížné přijít v žánru válečného filmu z 2. světové s něčím novým a originálním, téměř vždy tvůrce opakuje již vyřčené a zobrazené, Marek Najbrt však dokázal uchopit danou problematiku i žánr zcela nově a natočil sugestivní a vysoce sofistikované drama s prvky experimentu, v němž hraje prim nezvyklá dualita - historická látka a dobové drama podávané výhradně moderní filmovou řečí a moderními výrazovými prostředky. Navíc je tu velmi silný prvek postmoderního přístupu v mísení jednotlivých rovin, hry na dobový fenomén filmu (a dalších médií) v kontrapunktu s fiktivním utvořením reality protektorátu (charakterizace jak řečí, tak i jazykem filmovým). Protektor má v povaze se ptát, táže se po hranici vnitřní a vnější kolaborace, nastoluje otázku oběti a také reflektuje český sklon k opakování traumatu - k přijímání totality. Marek Najbrt konečně posunul moderní českou kinematografii blíže tam, kam patří...do Evropy... (30.05.2010)

Podívaná světových parametrů. Opravdu. Úspěšný tým znovu přetavil relativní ekonomickou nouzi v nejednu ctnost - dobovce pedantsky vnutil originální styl, jako účelný se vybarvuje i zkratkovitý způsob vyprávění. Jediným problémem Najbrtových filmů je určitá mrtvolnost a prázdnost líčeného světa (jak kdyby za zdmi oněch bytů a kanceláří už nebylo nic a žilo tu jen pár lidí) a nevyrovnanost hereckého ansámblu (báječná Plodková proti Sandře Nováková, která bez ustání naivně "hraje"). (20.09.2009)