Temný rytier

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. A druhý nejlepší Batman po "Batman začíná", sice plný efektů, techniky, akce, ale v celkovém vyznění tak nějak uspěchaný a trochu nedotažený. Trailer: http://www.csfd.cz/film/223734-temny-rytir/videa/ (21.09.2009)

Cameron má druhého Terminátora... Nolan má Temného rytíře... Řemeslný pokrok oproti prvnímu dílu je, stejně jako u Terminátora propastný. Film Jasně reflektuje dobu, v níž vznikl, je z ní žánrově nejčistší, podává zároveň odkaz i glosu. A oba ty filmy jsou tak působivé mimojiné proto, že jejich obraz má nevídanou hmotu. Člověk má pocit že si na ně může doslova sáhnout... Žijeme v době, kdy potřebujeme někoho, kdo nás spasí, inspiruje. A nikdo není tak skutečný, tak hmatatelný, jako právě Nolanův Batman... (31.07.2008)

V gothamské verzi slabikáře stojí, že Bruce Wayne má tajemství, Batman má pomalu víc imitátorů než nepřátel, Rachel má rozdělené srdce, Harvey Dent má Rachel a Gotham má nového bílého rytíře bez netopýří tváře. Ale tak jako jsou bílí rytíři ohroženi potemněním na každém kroku a nejen proto, že v heraldice rytířům tak blízké bílá rovná se stříbrná a černání stříbra je přirozený proces, tak je lidská duše v každém okamžiku své existence ohrožována pokušením, nad kterým se ne vždy dá po wildeovsku zvítězit podlehnutím, protože nejsvůdněji vonícím pokušením je často nejprovařenější, leč stále bezchybně fungující klišé - nebohá paní pomsta, a každá hra i po odkrytí všech karet ohrožována nevyzpytatelností těch, kteří drží karty v ruce; a jak to vypadá, přebývající žolík, karta proklatě divoká, drží v ruce logiku hry a postupně každého protihráče a přinejmenším z poloviny je věrný svému prohlášení, že není zrůda, je jen v předstihu... protože v předstihu je značném. A Batmanovi, unavenému partiemi zločineckými i soukromými, které už nejdou končit s klidem rutinním a karty z toho nevinit, že mezi ním a ní se propast stále hloubí, nezbývá než spojit síly se strůjcem svého štěstí a doufat, že Harveyho trumfové eso s tváří ukončí hru o lidskou duši Gothamu, a oběma nezbývá než zapomenout na pokusy být rytířem důstojným srdcové dámy - jenže zapomenout na dámu je nejen negalantní, ale někdy též osudově chybné. Stejně jako svět řádu, pravidel, příčin a následků nemá na vybranou a musí klopýtat ve stopách pevně řízené anarchie a nelidsky vychytralého šílenství, nemá na vybranou divák, vlečený jako soumar sourozeneckým duem Nolanových a nucený snášet další nálože hry bez pravidel, otázek bez odpovědí a tempa bez oddechu, další nástrahy vtipálka s jaksepatří prořízlou pusou a další pokusy obstát ve světě různě vybarvených rytířů, dam jejich srdce a komorníků střežících s klidem Angličana bílé i temnější lži, který tak skvěle funguje i po přesazení do našeho světa mafiánů, kmotrů, amerických gangsterů a nelítostných soubojů o psích odpoledních ve špinavých ulicích. A divák to snáší ochotně a rád, protože přinejmenším v mém případě věří tomu, že ve světě, kde jsou touha po spravedlnosti a šílenství často jen dvěma stranami stejné falešné mince, vzdor všem, kteří za místo, kde se nalézá současná kinematografie, označují tu část těla, která se nejdůvěrněji stýká se sedadlem, stále vznikají filmy, které inkriminovanou část těla zarážejí do sedačky ještě hlouběji. I když v mém případě se též lehce distancuje od mánie kolem nesporně oslnivého výkonu Heatha Ledgera a dvoj(troj?)jedinou hvězdou snímku je pro ně výkon Aarona Eckharta a osud státního návladního, který se přesvědčí o tom, že nastavení druhé tváře je pojem značně... dvojznačný a skutečnou hvězdu Heatha Ledgera vidí někde úplně jinde. I still believe in Harvey Dent, but it was nice to know you, Ennis Del Mar... (26.09.2008)

Scénář: Jonathan Nolan, Christopher Nolan .. Precizně chladná podívaná. Jenže plné doušky hodnocení dávám za plně uspokojivé počiny. A jelikož jsem šel především na nového Nolana, nemohu být spokojen maximálně. Kampak se vytratila brilantní psychologie hlavní postavy? Resp. do jakého pozadí se nám dostává hlavní postava vůbec? Tím chci říct, že mi vadí odbočení od vytyčeného směru předešlým dílem, kdy v jednotlivostech Dark Knight letní blockbusterové sezóně téměř kraluje, ale jako celek se nakonec svému Začátku maximálně pouze rovná, žádný nový orgasmus se nekonal (třebas oproti Wanted, kde jsem vřel blahem s každou minutou). ___ Technickou stránku netřeba obsáhle komentovat, akce je na Nolana ucházející, triky a efekty náležitě povedené, zato hudba a střih je místy pokulhávající za svými možnostmi. Jelikož je upozaděn Batman/Bruce, tak Christian Bale nemá možnost se plně předvést a ani jeho hlas zde není tak mrazivým. Tak se předvádí ostatní - Aaron Eckhart a, ano - Heath Ledger je skvělý a především originální Joker (nemá cenu opakovat stokrát omletou pravdu) a zvláště jeho fenomenální odchod z nemocnice považuji za jednu z těch dílčích - geniálních - scén filmu. Škoda, že nám není více odkryto jeho nitro. ___ Celý příběh je rozsáhlý, zahuštěný dějem, který pochoduje kupředu, jenže místy zbytečně zkrácený, přeplněný postavami (druhý záporák je spíše nadbytečný), rychlými zvraty a nefunkčními emocemi. Zamrzí také „divné“ sonarové finále proložené sociálním pokusem, oboje bych si dovedl představit na podlaze střižny. Naštěstí hodně zachrání mnohé vtipné dialogy v silnějším poměru těm fádním. ___ Bratři Nolanové teď každopádně budou v Hollywoodu hodně vlivná dvojice, doufám, že ku prospěchu diváka (trojku vyloženě nežádám, i když by bylo zajímavé vidět, co po takovém úspěchu lze udělat – když pominu vysedávání na hoře dolarových bankovek, jak nám je předvedeno ve filmu a čeho si oba nyní mohou do sytosti užít v reálu - tomu se říká skutečná schopnost přetavit comicsové sny do reality :-)). ___ Každopádně, lahodných drobků obsahuje Dark Knight mnoho a rozhodně si je v nejbližších dnech rád vychutnám znovu a třeba obrousím i ty ostré hrany, které je spojují (__ dodatek měsíc a půl po první projekci: tak ani třetí kino projekce nedokázala obrousit jisté hrany a tak zůstávám na silných, v(d)ěčných čtyřech *)… 85%. _ BlackBox projekce (04.08.2008)

Vyhypované až hrůza... Nehodlám tu opruzovat sáhodlouhým elaborátem a destilovat mnohokrát již řečené, jen stručně načrtnu, proč jsem u Dark Knighta nezažíval orgasmické stavy a neskočil oběma nohama do víru všudypřítomné nekritické davové hysterie... Těšil jsem se, moc jsem se těšil. Ale v kině jsem se musel rozpačitě ptát:: "Kde je ta genialita? Ta dokonalost?". U většiny filmu jsem zažíval pocity, které jsem měl po čase u třetího Bournea: Promakaná podívaná, uhánějící k cíli jako splašený vlak (u Batmana je základem pro rytmizaci těkavá energická melodie - kde jsem ji už slyšel?), avšak pronikavějších emocí prostá (nevyužitý milostný trojúhelník a postava Rachel), dobře zahraná, leč tíhnoucí k podivné sympatii k pomalovanému pošukovi (Wayne/Batman přichází na buben)... Akční pasáže vesměs pouze nadstandardní, ze sedadel nezvedající, bez momentu, jenž by si chtěl divák dopřávat stále dokola (neodpustím si srovnání s loňskými popcornovějšími Transformery, které obsahovaly těchto euforických chvilek hned několik)... A nakonec je tu ta místy zvláštní poslední půlhodina (trajekty, sonar), jež jakoby podvratně uřezávala větev pod nastaveným depresivním, potažmo realistickým stylem... Netvrdím tu nic objevného (stačí si přečíst diskuzi) – zkrátka jsem se v kině podivoval, jakýže humbuk tenhle sic kvalitní,ale filmovou historii nikterak nepřepisující akční thriller s jedním skvostným záporákem, způsobil. (07.08.2008)