Jednotka príliš rýchleho nasadenia

Huráááá, bůh ochraňuj Anglii... Už je to tu zas... Starý kontinent zas potěšil mou dušičku před Hollywoodem... To je panečku jízda... Už jen začátek je tak famozní (prvních 8 minut), že si to musíte pustit 3x za sebou... Každépolíčko je totiž "nabušené"... Jen tak dál... tralalalala... hned je mi líp (07.10.2007)

Dal bych i pět hvězdiček, za ty skvělé nápady, svěží a neodolatelnou režii, ústřední dvojici, úžasný humor a celkový koncept snímku, vymykající se běžným konvencím a klišé, jenže svědomí mi to nedovolí. Věřím, že Hot Fuzz se do budoucna stane kultem (a přeji mu to) a nezpochybňuji jeho pozici mezi nejlepšími akčními snímky roku, ale do plného diváckého prožitku cosi chybělo. Možná jsem neodhalil dostatečné množství parodickýh narážek, či mně film až tak obalamutil vizáží drsňáckého amerického akčňáku že jsem byl zklamán důsledným nenaplněním stěžejních prvků žánru. Spíš jsou však na vině momenty ve kterých krom vizuálu získává Hot Fuzz i brakově americký obsah a žene se do propasti samoúčelnosti. Počáteční okouzlení svérazně pojatou akční komedii při nástupu závěrečných titulků opadne a divák má pocit, jako by se celou dobu schylovalo k filmovému orgasmu a ten bůhví proč nepřišel. Selhal jsem snad jako divák? (28.08.2007)

Zevrubnost v přejímání záoceánských klišé je mnohdy tak dokonalá, že „Hot Fuzz“ sklouzne k určité samoúčelnosti a tak tak to vybalancuje na hranici dobrého vkusu (za kterou podobně laděný syntetický béčkař Tarantino padá každou chvíli). Film baví tam, kde je britský v duši a americký v zevnějšku, naopak trochu ztrácí ve finále, které je zpočátku neodolatelné, ale po chvíli navaří i trochu nastavované kaše. Těžko odůvodňovat, proč navzdory našlapané stopáži, výborným nápadům a překvapivě i docela poutavému ději ve mně „Hot Fuzz“ nezanechal až tak hluboký dojem. Možná jsou jeho akční mimikry tak dokonalé, že chtě nechtě vyvolávají mělký dojem běžného akčního filmu. Pokud jsem si něco opravdu užil, tak je to krom atmosféry i vynikající herecká dvojice Simon Pegg a Nick Frost, perfektní návrat ex-Bonda Timothy Daltona k přestřelkám, stylová i mladicky svěží Wrightova režie a skvělá hudba (aktuálně bondovského) skladatele Davida Arnolda. Až se bude volit nejlepší akčňák roku 2007, na „Hot Fuzz“ by se nemělo zapomenout... při všem výsměchu je zábavnější a našlapanější než většina zámořské produkce. K dokonalosti mu však přeci jen chybí vyšší míra nadhledu. Nikoli nad parodovaným žánrem, ale nad sebou samým. (05.09.2007)

Tak především - Simon Pegg je zjevení! Už ve Velkovlaku mě dost zaujal a tady mě dostal. Jeho "nesouhlasné pohledy", kterými provrtával nasávající nezletilce mě hned na začátku filmu poslal do kolen. To je další věc, za kterou musím Jednotku vychválit do nebes - začátek. Perfektní, svižný, k popukání. Střední část filmu - vyšetřování vražd v městečku - však najednou dostane trochu vážnější vizáž a parodická nadsázka sice dál pracuje, ale komično hodně ustupuje a vrací se zase až v akčním konci, který je opět na jedničku (zj. závěrečný souboj v miniaturním modelu města, připomínající filmy s Godzillou). Spousta skvělých, nenásilně podaných vtipů, spousta zábavy, málo nudy. To je podle mě dobrá kombinace, za kterou stojí za to obětovat ty dvě hodinky času (ev. těch pár desítek korun :-) 70% (14.06.2007)

První část je fakt hodně vtipná, i když se mi zdálo, že úplněj začátek byl zřejmě nejlepší pasaží týhle komediální části, nicméně takovejch vtipnejch vychtávek co se v tomhle filmu urodilo sem snad ještě neviděl, žádný ohraný trapný vtipy, hlášky nebo scény, skoro všechno naprosto originální a zároven famózně zahraný od Simona Pegga. Druhá část je zas akční, ale vtípky se rozhodně ani tady neztratí, ale abych pravdu řek, tak ta závěrečná gigantická přestřelka mě až zas tak neoslnila, sice se jako hodně střílí, ale těch mrtvol kolik je? No prostě hodně málo na to, že se střílí brokárnama a někdy i těžším arsenálem, kŕ když některý scény sou tak neskutečně brutální, že by se za to nemusel stydět ani prvotřídni slasher, že budu koukat jak se někomu zapíchne do hlavy 2 metrovej kámen, tu hlavu mu rozdrtí a zapíchne se do krku, ze kterýho cáká krev a přitom režisér ani nezaváhá a vůbec se neobtěžuje trošku uhnout kamerou, všechno pěkně navostro zobrazí, to bych zrovna u tohohle film nečekal, to mě totálně dostalo, ale stejně mi v tom filmu něco chybělo (07.05.2007)