5 centimetrů za sekundu

Vizuálně naprosto neuvěřitelné a všem jsem moc přál, ať to nějak dopadne. Jenže, jak je to krátinké, tak to ze mě i po chvilce vyprchalo a už druhý den jsem si pamatoval jen, že to hezky vypadalo. A ta vychválená závěrečná píseň je doprovázána perfektní střihem, ale samotná skladba to alespoň pro mě zabila. (01.11.2012)

Někdo má možná vlakovou turistiku rád, ale mě doslova vytáčely ty zprávy z rozhlasu o tom, kterej vlak bude mít kolik zpoždění. Jenom kvůli tomu, že je to manga, to nebudu nadhodnococat. Neříkám, že graficky to nebylo krásný, to jo. Ale i hrané filmy můžou být pěkně natočené a přitom hrozná blbost. Což se u tohohle filmu téměř povedlo. Fakt jsem se nudil, ale neberu ostatním, že se jim to líbilo, jejich věc. (10.01.2009)

Chápu, že se to někomu líbí, chápu, že toho někoho dokáže oslovit a že si ten film dokáže naprosto zamilovat. Chápu to a těm lidem to přeju. Ale pokud patříte do jedné z těch skupin, radši můj komentář dál nečtěte, nechci vás naštvat. Všichni tu jsou uchvácení animací, avšak mě přišlo, že je jenom dobrá. Vadilo mi, jak je to místy strašně přebarvičkované a i když ji zde někteří uživatelé vynášejí do nebes, ani v tomhle mi nepřišlo, že by byla bůhvíjak propracovaná. Některé detaily ano, ale třeba to, že postavám někdy chybí nosy nebo že jenom trošku zdálky vypadají jak šablony, to mi nepřijde jako vypiplaná animace detailů... Dále příběh. Ten je zajímavý jenom v první kapitole, kde má o čem vyprávět a když pominu citové vydírání, je sám o sobě silný. Chybí mu jen to, že o hlavních postavách nám řekne jen to, že jsou do sebe zamilované. Nic víc. To je ale právě špatně, protože jestli mě to má dojmout, tak prostě chci o nich něco vědět, ne jen to, že existují. Tenhle nedostatek se to trapně snaží vynahradit skrze poetiku a dojemnou hudbu, ale evidentně to režisérovi zabralo, když to tu má 81%... Druhá část se zabývá jenom příběhem Akari, která se - bůhvíproč, co by mi to ten film vysvětloval, že? - vykašlala na Takakiho a už si spolu ani nepíšou, zato ona se zamilovala do někoho jiného. A ta část se jmenuje Kosmonaut, bezdůvodně. Třetí a závěrečná část je už jenom vata, zbytečná výplň, kdybych chtěl být fakt hodný, řeknu, že je to pokus o závěr. Dokonce zde i hraje písnička, žánrem úplně jiná než to, co zde zatím hrálo a je u ní lyrcis, abychom si taky mohli zazpívat. Proč to tam je jsem taky nepochopil, prostě Japonci, asi si u svých dojáků rádi zazpívají. Tak jako tak tomu chybí nějaká síla, chybí tomu (i když to má být hlavně pocitový film) aspoň drobná charakteristika postav, chybí tomu něco, co by z toho udělalo víc, než jen doják pro holky. Já holt holka nejsem, rozhodně nejsem fanda anime a tak to nedocením. Pardon. Chtěl jsem to vidět kvůli tomu, že jsem si nedokázal představit poetický animovaný film - no tak jsem to viděl. Aspoň že to mělo jen hodinu, po první kapitole už mě to stejně začalo nudit. 2* (23.09.2020)

Jako romantickej film je to fajn, to ne že ne, ale pro mě, skeptickýho cynika, v tom nikde žádnej větší zázrak teda neni (že něco nekončí hepáčem, neznamená samo o sobě ještě vůbec nic). Animace i hudba jsou ale celkem sympatický, i když pro mě už lehce na hraně kýče (ale to je asi holt ta východní kultura) - z mýho naprosto laickýho a japonskym filmem vlastně nepolíbenýho pohledu mně ale jednoznačně víc sedne nenavoněnej styl animací Mijazakiho Mononoke, Zámku v oblacích atd. První "povídka" byla podle mě nejzajímavější a nejhezčí, z toho zpoždění a Takakiho zoufalství jsem měl krásně beznadějnej pocit, druhý dvě už mě ale teda tolik netáhly. Celkově je to ale příjemnej kraťas, jen teda pro mě žádná top záležitost. WTF moments: Možná to zase souvisí s tim divnojaponskem, ale co to jako mělo bejt to na konci tý první povídky, kde se teda Tataki po asi čtyřhodinovym zpoždění konečně za Akari do tý čekárny dostane, aby tam k ní po tý nervydrásající cestě (kdy jsem spíš čekal, že jako správnej Japonec každou chvíli radši spáchá seppuku) skoro až nezúčastněně a s rukama v kapsách přišel a ona(!), která tam na něj celou dobu věrně čekala, se mu tam skoro na kolenou rozbrečela? (12.11.2018)

Je to výborná animovaná romantická dráma. Má celkom dobrý príbeh o mladíkovi, ktorý sa už na základnej škole zblížil so svojou spolužiačkou a tak spolu vytvorili nerozlučný pár, lenže je nútená sa odsťahovať, no aj tak spolu stále udržujú kontakt a on za ňou nemá problém zájsť aj dlhú cestu vlakom. Ale roky plynú, jeho si obľúbi aj iné dievča, no časom sa ich cesty znovu stretávajú. Spracovanie sa mi páči, ale k úplnému ideálu tomu stále ešte trochu chýba. Jednoznačne hlavný a asi aj jediný výraznejší problém je v dĺžke, pri rozdelení na tri kapitoly, ktoré sa navyše ešte odohrávajú dlhšie časové obdobie po sebe je hodina skutočne málo, kvôli tomu sa tu toho ani moc neudeje a ani nie je čas na lepšie prepojenie. Ale inak sa to vydarilo, celý čas je to skutočne výborné, získalo si ma to od prvej chvíle a bavili ma všetky tri kapitoly, hlavne tou mimoriadne podmanivou atmosférou, poetická stránka je úžasná, je tu plno perfektných silných okamihov a všetko to ukončuje nezabudnuteľná záverečná sekvencia, som veľmi spokojný. Chválim aj jednotlivé postavy, ktoré sú veľmi dobre podané a určite si získali moje sympatie, rovnako aj tie vzťahy medzi nimi sa vydarili, takže romantika je na vysokej úrovni. Po stránke animácie sa o ničom inom, ako úplnom nadšení hovoriť nedá, toto je asi absolútny vrchol, jeden perfektný záber strieda druhý, skutočne nádherná scenéria, prekrásna nočná obloha, zmysel pre detaily, jedna z najpôsobivejších vizuálnych stránok, s kými som sa vôbec stretol. A k tomu aj veľmi pekná hudba a kvalitný strih, obe stránky vyniknú hlavne v záverečnej sekvencii. Tu stačilo málo, skutočne len trochu upraviť scenár a celé to predĺžiť a neváhal by som s plným hodnotením, ale aj takto je 5 Centimeters per second jeden z najlepších animovaných filmov, aké som vôbec videl a viaceré situácie sú jednoducho nezabudnuteľné, hlavne tá záverečná. 83% (26.03.2013)