5 centimetrů za sekundu

Audiovizuální stránka v některých momentech naprosto geniálně dokonalá a to ani ne tim stylem, že by to najendou na diváka film vybalil na plný koule jako Ghost in the shell 2, že se skoro už nedalo sledovat nic jinýho, ale všechny ty detaily a osvětlení z toho udělaly takovou přirozenou vizuální parádu, nicméně příběhově mi to přišlo dost nudný a nějak sem si ty kreslený postavy nedokázal moc oblíbit a tak mě to příliš nezajímalo a následně sem se v příběhu trošku motal. (11.09.2008)

Bohužel obrovské zklamání. Naštěstí ale jen po příběhové stránce, kterou moje šedá kůra mozková absolutně nepobrala. Variant, jak si lze celý film vyložit, je zřejmě více - ještě, že to jistí další shlédnutí. Po vizuální stránce nemám absolutně co vytknout, japonské animáky prostě opakovaně předvádějí, proč byl vynalezen blu-ray... (28.08.2011)

Óda na nevyslovená vyznání, na míjení se, na města, která snad kdesi skrývají tu, co se už nikdy nepotká. Óda na vzdálenost... kterou pro nás právě popravila éra facebooku. Homo sapiens, jenž ještě donedávna mohl zestárnout i s pokladem svých nesplněných středoškolských snů střeženým kdesi hluboko v srdci, se nyní, na počátku doby bezhranična, mění ve stalkera, co hned z webu ví o nových dětech, nových mužích a nových kariérách své dávné milé. Kolik vynálezů - snad už od časů železnice - nám bere dálku? Kouzlo bylo na dojezd, později na dolet… dnes je na dokliknutí. A člověku může být smutno, že není k čemu upnout hořkosladké smutky, protože obzory byly zrušeny a svátečno pohltil všední den. [Ale zbývá naděje: pustina kolem vede pohled k nebi. A krása, která na zemi nevyhnutelně uniká před dotekem - a přitom nepřestává zraňovat - nutí vyhladovělé volat k Neznámému, který sytí. A pokud ne On, pak nikdo…] (21.06.2014)

Japonské animáky umí být nádherně melancholicky poklidné, procítěné a dokonce i ty nejbanálnější situace umí naplnit neobyčejným kouzlem a nezapomenutelnou atmosférou. Makoto Šinkai to všechno ještě zpomalil a povýšil na druhou. Dokonce i ty sněhové vločky se v dlouhých záběrech snášejí tak nějak pomaleji. Ten film je jako sen, jako filmová meditace, která z hlubin paměti vytáhne ozvěny vlastních prvních naivních lásek i připomínky všeho co jsme tehdy kvůli nim byli schopni udělat a podstoupit. Na druhou stranu, užít si takový film vyžaduje nejen trpělivost, ale především to správné rozpoložení. Pokud ho netrefíte, uvidíte nudu o ničem, ale pokud to trefíte, dostanete dojemný příběh o láskách, kterým není přáno a dáno se naplnit, příběh hluboce procítěný a emotivní přesto podávaný bez velkých vypjatých gest. Jen málokdy se mi stává, aby byl animovaný film tak intimním a osobním prožitkem. (26.04.2019)

Co Japonci nepodají v hraném filmu, to hravě doženou v animovaném. 5 centimetrů za sekundu je nádherný příběh o osamocené cestě vlakem přes celou zemi, kvůli setkání s nejlepší přítelkyní. Vlaky ale mívají zpoždění a spoje nečekají, a tak přichází nervozita, pak frustrace a nakonec přes všechny překážky kýžený cíl. Ale cestou vlakem příběh nekončí. Film vypráví o dětském přátelství a o tom, že v dospělosti, už pro něj není místo a zůstává jen vzpomínka. (15.01.2012)