Princezné

"Víš, že moře je tady důležitější než jinde? Tady žádné není. Přesně,o to víc na něj myslíš. Věci nejsou důležité protože jsou, ale protože na ně myslíš. Existujeme, protože na nás někdo myslí a ne naopak." .....Ne všechny princezny mají na růžích ustláno,ale tyhle dvě se naštěstí potkaly v pravou chvíly. Bylo to působivé,místama drsné a zároveň křehké. Obě hlavní představitelky byly úžasné. Přítel je ten,kdo ti podá ruku a dotkne se tvého srdce. (17.06.2013)

70 % - Ne, tohle není pohádka. I když o tom název Princezny vůbec nesvědčí, španělský režisér Fernando León de Aranoa natočil psychologické drama o nejstarším řemesle světa... Chytře se při tom vyhnul rádoby šokující rovině, která by se z námětu jistě dala vylisovat, a příběh dvou prostitutek vzal z jiného konce. Nedočkáte se tedy žádných explicitních pikanterií, spíš náznaků. A ty často mluví mnohem naléhavějším tónem. Princezny jsou sondou do duší dvou lehkých dívek, průměrné madridské třicátnice Cayetany alias Caye (Candela Peña) a ilegální dominikánské imigrantky, étericky nádherné princezny Zulemy (debutující Micaela Nevárez). Obě mají své sny lepším zítřku, kvůli nimž jsou ochotny se prodávat. První si vyšlapané peníze spoří na zvětšení prsou a sní o normálním vztahu, druhá je zase ve vleku agresivního sexuálního zvrhlíka, který jí neustále slibuje opatření dokladů, aby si do Madridu mohla přivézt synka. Aranoa ukazuje, že i prostitutky jsou lidské bytosti, které by rády žily krásný život, sní o něm a jsou zoufalé z toho, který žijí nyní. Film v sobě mísí jak silné, smutné momenty, tak příměs drsné, až černé komedie. Když posloucháte prostitutky, jak mudrují v kadeřnictví poblíž vykřičeného parku – dámy jsou filozofky, političky –, nejde se neusmívat. I když smích je to spíš hořký. Hra s jazykem jde i dál, už jen jméno hlavní hrdinky Caye je slovní hříčkou. Stejně se totiž ve španělštině vyslovuje calle, čili ulice... Film zdobí i herecké výkony, obě hlavní herečky dostaly španělskou cenu Goya. Civilnost a uvěřitelnost snímku podtrhuje i vizuální stránka, vesměs statická kamera je neustále trochu roztěkaná v podobě metafory vnitřního psychického stavu hrdinek. Posmutnělou náladu výborně podtrhují i flegmatické songy Manu Chaa. Jako ušité přímo pro tenhle příběh. (12.04.2007)

Být prostitukou je z jakéhokoliv pohledu tristní. O tom se může každý přesvědčit v tomto španělském filmu. Ať už z pohledu Caye nebo Zulemi. Dva životy zdánlivě odlišné a přesto natolik podobné. Neschopnost adaptovat se v různých situacích a ponižování se před muži, kteří jím zaplatí pár eur. Přesvědčivé a upřímné ztvárnění sebou nese dobrý příběh o přátelství a o změně, kterou můžu učinit každý z nás. To vše za hudby Manu Chao. Krásné 4/5! (06.07.2012)

Áno, dá sa byť autentický aj bez pseudodokumentárnych tanečkov! Nečakajte strhujúci príbeh o nešťastných, zneužívaných a týraných prostitutkách. Je to o dievčatách a ženách, ktoré zhodou okolností tými prostitútkami sú. Také je to normálne, že až povzbudzujúce, ak už nechcem písať povznášajúce. Séria malých drám, autentická človečina. Vzácne uchopený film, Levné knihy majú ďalší bod! (25.01.2010)

Princezny nebo Prostitutky, obě dvě mají své území, teritorium nebo království a obě dvě čekají na své prince, až je vysvobodí z (finančních) útrap. Zajímavý příběh, který má usprostřed pouze vatu. Je to rozvleklé a zdlouhavé, působí to unyle a matně. Herecky dobré, scénář dobrý, režie normálně stíhá, no ještě aby ne. Jediným ultra kladem je ožehavé téma, do kterého se režisér pustil, jinak film ničím nevyčnívá, klasické tři hvězdičky. (09.11.2008)