Návrat Bocianov

Návrat bocianov je úplne obyčajný slovenský film s prevahou nemeckých dialógov, zasadený do krásneho prostredia a zobrazujúci reálne ničím neprifarbené témy zo života....Toto všetko je fajn, pokiaľ by slovenská kinematografia neprekypovala len týmto typom filmov...hlavne tie z posledných rokov, ktoré sa tvária, že sa neboja pozrieť pravde do očí. Napriek dobrej téme znova žiadna sláva... (29.09.2007)

Největším mým přáním během filmu bylo, aby se tam ta K.Lorenz furt nesvlíkala (záměrně se vyhýbám charakteristice, protože taky nejsem žádný Di Caprio). Druhým mým největším přáním bylo, ať už se to nějak doplete do konce. A třetím, ať tento film probůh nezíská žádné ocenění na Třineckém filmovém létě 2008, což se naštěstí nestalo, protože nechat se oblbnout "hezkými záběry" slovenských scenérií není až tak nemožné. Takže dvě ze tří přání byly splněny a ostatním doporučuji, aby si raději nemuseli přát nic, což lze zrealizovat tak, že si doma raději pustí něco na videu. (12.10.2008)

Zbytočný a prázdny film, ktorý sa snaží byť aktuálny a multietnický (vďaka Peťo), namiesto toho ale posobí absolútne nekoncepčne a vo výsledku až bezradne. Parazituje na kráse slovenskej prírody a predstieranej symbolike, ktorej nemá ale ani za mak. Scenáristickým skvostom nech je veta: "Ešte nedávno si bol náš karpatský Belmondo a teraz si čo? Handra!" Jedna hviezdička za nostalgiu v slovenčine Radoslava Brzobohatého. (19.01.2010)

Slušné, mít to lepší scénář, mohlo to být i opravdu dobré. Tady je východ Slovenska podáván jako jakýsi skanzen, kde nesmí chybět nic od cikánské osady až po vypatlané nácky. A když už máme čápy v názvu, tak tam těch přírodopisných záběrů musíme narvat co nejvíc, že? A proč ta věštící Cikánka? Další ukázka folklóru nebo autor potřeboval divákům říci, že ještě nemají odcházet ze sálu, že se tam nakonec něco stane? Každopádně tahle naprosto zbytečná scéna naopak způsobuje, že divák okamžitě ví, jak film skončí. Všechny chyby jsou prostě ve scénáři... (07.12.2010)

Neprávem podhodnocený středoevropský koprodukční film, reflektující krizi partnerského vztahu (i krizi osobní) na pozadí užší evropské integrace a v kontextu Schengenského prostoru, což je možná na jeden film trochu velké sousto, ale tvůrci se s ním nakonec vypořádali celkem se ctí. Cesta z Německa až na samý konec EU, totiž na slovensko-ukrajinskou hranici, je míněna spíše symbolicky, naštěstí v sobě spojuje dva obyčejné filmy, německý a ten slovenský, který každý funguje sám o sobě, i když je to spíš replikou z filmu takový filmový ,,divoký východ pro začátečníky"... Nejen díky postavě Radoslava Brzobohatého jsem se nemohl zbavit dojmu, že se dívám na další Návrat ztraceného ráje, všichni ti dobří rodáci z malé vesničky Runina tvořili podobně (sluncem prosvícenou) vztahovou mozaiku. Tohle mi ale přišlo přece jen o krapet smysluplnější, beru-li v potaz podobnou zkušenost a optiku režisérů-emigrantů, vracejících se po čase do své vlasti... (30.11.2011)