Záhada zamčeného pokoje

I přes strohý kabát se tvůrcům podařilo vytvořit přesvědčivou atmosféru Románů o zločinu Sjöwallové a Wahlööa. Zajímavá zápletka ústící v poměrně hořký závěr. Jan Teplý ve své možná nejlepší roli (minimálně na poli TV inscenací) jednoznačně dominuje hereckému obsazení, Antonín Molčík coby kariérista Kollberg a Petr Pelzer v úloze snaživého Rhöna podávají rovněž nadprůměrné výkony. 85%. (24.11.2012)

Slušná televizní detektivka, která má silnou oporu v kvalitní literární předloze. Autorská dvojice Sjöwallová + Wahlöö patří k ceněným tvůrcům detektivních románů i v mezinárodním měřítku a tak dobrý příběh je slušným východiskem pro televizní dramatizaci. Silné je i herecké obsazení a tak jedinou, nicméně zásadní výtkou zústávají zkreslené poměry země, kde se detektivka odehrává a na které koneckonců ve svém komentáři upozornil už Radek99...Švédsko, které bylo v době vzniku dílka jedním z nejbohatších států světa se špičkovou životní úrovní, je zobrazeno jako země, kde se důchodci živí konzervami pro zvířata, všude je špína a zjevné známky nedostatku. Kancelář vyšetřovatele připomíná kanclík skladníka české fabriky 70. let a exteriéry byly nasnímány někde na rozlehlém nákladním nádraží. Celkový dojem 60 %. (14.08.2008)

Československý televizní kriminální film natočený podle švédské literární předlohy. Komisař Martin Beck, zkušený a realisticky smýšlející muž znalý svého řemesla, se po pracovním zranění vrací zpět do svého kriminalistického oddělení vyšetřující vraždy. Na jeho místě se však snaží udržet ambiciózní a nabubřelý inspektor Kollberg v podání A. Molčíka, který si nejzajímavější případ loupeže banky nechá pro sebe a Becka odbude přidělením odloženého a nevyjasněného případu záhadné smrti seniora Svärta v jeho bytě. Oficiální stanovisko k tomuto případu mrtvého osamělého muže je sebevražda, avšak Beck záhy usoudí, že je to nesmysl, neboť na místě zločinu nebyla nalezena vražedná zbraň a dveře a okna byly zamčené zevnitř. Vynikající J. Teplý v hlavní roli inspektora Becka se začne o mrtvého blíže zajímat a přijde na řadu zajímavých skutečností, dokonce i na jistou souvislost s Kollbergovým případem. Klidné a civilní herectví pana Teplého mě velmi upoutalo, vysoké hodnocení dávám především kvůli jeho jedinečnému umění. V dalších rolích stockholmských vyšetřovatelů se představili M. Stropnický, P. Pelzer či V. Hašek, zajímavou roli patoložky ztvárnila H. Friedrichová. V roli hlavního podezřelého Mauritzona se objevil J. Faltýnek a výraznější role bývalé domovnice oběti připadla D. Syslové. Na této televizní hře oceňuji mimojiné také snahu o severskou stylizaci, díky níž může divák sledovat řadu neznámých švédských nápisů. Autor vynikajících televizních inscenací P. Háša, jenž svého tvůrčího vrcholu nabyl až později v 90. letech, natočil nadprůměrný krimifilm s přesvědčivou zápletkou a ještě přesvědčivějším mistrem Teplým, jenž v každé své roli musí diváka zaujmout svým civilním a přesto výrazným a nenapodobitelným herectvím. (27.02.2018)

Československé krimi filmy majú svoju kvalitu. Ich bohatstvo je ukryté predovšetkým v námete. Samotná realizácia, prevedenie do filmovej podoby, je už však iná vec. Rovnako je to aj v tomto prípade. Aj “Záhada zamčeného pokoje” by si zaslúžila prerábku, lebo napriek slušnému námetu, je až na záverečné pasáže takmer úplne bez emócie. (14.11.2021)

Není to špatná detektivka, ba na televizní tvorbu se dokonce jedná o detektivku nadprůměrnou, jen se nemohu zbavit pocitu tendenčnosti zobrazovaných švédských reálií. O kapitalistickém západu se mohli před rokem 1989 točit právě jen filmy tendenční - a tím Záhada zamčeného pokoje bohužel je. Švédsko je tu vylíčeno jako země apriori špinavá, plná zločinu, vražd a nepravostí. Výjimkou není ani místní bezskrupulózní policie. Mimo hlavního hrdiny komisaře Becka (jasného solitéra) totiž tvůrci nenašli na skandinávské zemi pranic pozitivního. Ten pohled není bohužel objektivní... (28.02.2007)