Velký případ

Zelenka měl neskonalé štěstí, že naprosto průměrný režisér jeho kalibru dostal Hubačův scénář. Ještě větší štěstí pak měl v tom, že herecká esa na jméno Hubač vždy ráda slyšela, a tak elita neváhala a nechala se obsadit i u Zelenky. Svoboda k tomu napsal skvělou hudbu. S bolestí v duši přemítám o tom, jaké nesmrtelné dílo by vzniklo, kdyby všechny tyto trumfy dostal do rukou nějaký špičkový režisér. Zelenka natočil sice moralitu, ale bohužel tak, že na ní krom hereckých výkonů není mnoho zapamatovatelného, scénář vlastně svým rutinérstvím pohřbil. Nezapomenutelným zůstane Bartoškův bezskrupulózní obhájce, ten je zahrán tak dokonale, že bych za něj Bartoškovi s chutí naplivala do toho jeho krásného obličeje. (26.06.2022)

"Spáchat vědomě zločin na nevinném člověku, je největší hanebnost.“ Josef Somr vynáší tento příkrý odsudek a Jiří Bartoška se následně raději schová před dotíravými novináři, než aby musel čelit jejich předpokládaným těžkým otázkám. Herecký duel dotyčných herců je jistě ozdobou tohoto výborného soudního dramatu o tom, jak moc je "složité najít pravdu, dokázat pravdu a obhájit pravdu". Přiznám se, že mě přišlo až zvláštní, jak významnou roli měl advokát Cassidis (ani prokurátor ani obhájce obžalované mladé ošetřovatelky Genevieve Leblancové) ve finálním verdiktu soudní poroty. Ať už to ale bylo v tomto směru realistické i nikoliv, rozhodně se mi líbilo, jak názorně tento televizní snímek ukazuje, že "spravedlnost je věčný souboj mezi pravdou a vnějším zdáním pravdy" a že "soudní pravda nemusí být vždy pravdou skutečnu." (03.07.2022)

,,Spáchat vědomě zločin na nevinném člověku, doktore, je největší hanebnost, s jakou je možné se v naší profesi setkat." Soudní filmy mám rád a tenhle mě už od počátku vtáhl do sebe spletitým případem i atmosférou navozenou melodií během titulek. Do toho podivný šmírující muž na balkonu s dalekohledem, z něhož se vyklubal v podání Rudolfa Hrušínského mladšího asi stejný blázinek jako v Příběhu kriminálního rady. Škoda některých nedotažených možností (některé tu už napsal sator), celý čas jsem očekával, kdy na povrch vyjde otázka skutečného původu závětě nebo informace, že obhájce byl milencem obviněné svědkyně, taky jsem očekával veřejný výslech s oným šmírujícím bláznem. Netradiční závěr s poukázaním na možnou nedokonalost soudnictví i něco jako morální vítězství ze strany JUDr. Gaudeta rozhodně má co říct, stejně jako celý film o intrikách a manipulacích s fakty v soudnictví, ale vůbec bych se nezlobil, kdyby trval o něco déle a došlo by ještě k další zvratům prostřednictvím zmiňovaných možností. Možná to byl záměr ze strany tvůrcu, takhle "okatě" znechutit diváka v pohledu na otázku nespravedlnosti, přítomnou v současnosti v jakékoliv oblasti veřejného života. Výborný Josef Somr v roli soudce Gaudeta. (85%) (06.05.2018)

Takové velmi samozřejmé a přesvědčivé,kdyby............ nebylo 2 neuvěřitelných hrubek. 1.Závěť byla zfalšovaná a bylo řečeno že soudní znalec to ověří a šlo to ztracena. 2.Informace že obhájce je bývalý milenec a že tato informace bude zásadní a pak nebyla zcela nelogicky použita. předpokládám že šlo o pochybení režiséra Zelenky ve střižně, a nikoliv autora scénáře Jiřího Hubače. Takto nemohu jinak než * dolu.(přidal:Hudba: Jiří Svoboda) (19.02.2010)

Velmi dobře uděláno, s několika nečekanými zvraty a hořkou pilulkou nakonec. Výmluvná, zapamatovatelná je poslední scéna, když Bartoška utíká zadním vchodem přes archiv plný svazků případů - kdoví, kolik z nich bylo podobně nespravedlivě rozhodnutých. Znejistělý pohled, na tváři mu ztuhl křivý úsměv cynika, který ví, co provedl... (21.07.2019)