Hodiny

Stephen Daldry už svojou prvotinou Billy Elliot dal svetu vedieť, že sa objavil nový režisérsky talent, ktorý bude každým svojim novým filmom pútať zaslúženú pozornosť kritiky i divákov (a kradnúť stáliciam nominácie Akadémie). Na rozdiel od sociálne-dramaticky ladeného Billyho Daldry v Hodinách rozoberá chirurgickým prístupom život troch žien v troch rôznych historických obdobiach. Na pozadí osudov hrdiniek pitve ženskú dušu, snažiacu sa seba i okolie presvedčiť o svojom šťastí, avšak vnútorne cítiacu presný opak. Na Hodinách sadlo všetko s presnosťou Hodiniek, od výborných hercov, cez precízny scenár umocnený presným strihom až po nádherne nástojčivú hudbu. Oscar pre Nicole (i keď ju nemusím) šiel zaslúžene, trochu ma sklamalo , že sa neušiel aj Julianne. Záverom treba podotknúť, že podľa mňa sú Hodiny filmom od muža, primárne určeným ženám, pretože muži tento film vo všetkých jeho vrstvách nedokážu pobrať (a ja nie som výnimkou). 10/10 (03.01.2006)

Stephen Daldry se filmového zpracování Cunninghamovy stejnojmenné novely zhostil výtečně. Film pojednává o prolínání životních osudů a o otázkách, na které si každá generace (či osoba) odpovídá "de novo". Snímku nic nechybí a nic v něm nepřebývá: hluboká a dobře propracovaná (rozpracovaná) myšlenka, excelentní výkony všech tří hlavních představitelek (Nicole Kidman, Julianne Moore, Meryl Streep), výborné herecké výkony dalších herců, výborná hudba Philipa Glasse, která dodává filmu tu správnou náladu atd. Na závěr jedna zajímavost: v Cunninghamově románu má Clarisse, kterou si ve filmu zahrála Meryl Streep, pocit, že na jedné z newyorských ulic zahlédla Meryl Streep. (03.09.2003)

"Tam, kde už nie je žiadna istota, ostávajú len hodiny, ktoré stále plynú..." Videonávod ako správne robiť literárnu adaptáciu. Tri ženy, ktorých spája maska falošného šťastia, pod ktorou skrývajú utrpenie a zúfalstvo. Ťažký vnútorný súboj s maniermi 20. rokov, predstavou dokonalého života 50. rokov a modernou dobou, kde sa život meria úspechom. Psychologický rozkol a narážanie na dobové konvencie a predpísané spoločenské normy sú spracované obozretne a s citom pre mieru. Každá scéna má svoj význam i svoj vlastný odraz v ďalšom príbehu. Za casting je zodpovedný zvrchovaný génius a precízna McGarveyho práca obohatená analogickou a významovou montážou je za prítomnosti klasickej hudby virtuóza Glassa uchvacujúca. Dynamická dejová výstavba dokonale prezentuje odlišnosti od tej literárnej a klady filmovej štruktúry (rýchle striedanie období a dejových línií v najdramatickejších momentoch). Skutočne výnimočný film. Nerozumiem len jedinému - ako je možné, že túto knihu napísal a tento film režíroval muž? Každopádne, do predlohy aj románov Virginie Woolfovej sa rád ponorím. 90% (09.10.2014)

90% - Náročnější film, který vyžaduje od diváka velkou duchovní spoluúčast. Velmi zajímavě tematicky a motivicky propojené tři dějové linie mají sice společný, velmi depresivní nádech, ale přece je v celku skryta jistá nepojmenovatelná Krása… Postava a odkaz Virginie Woolfové je zde skutečným přízrakem, a dodává atmosféře bezvýchodnost a nevyhnutelnost zároveň (stejně jako monotónně naléhavé hudební plochy Philipa Glasse). The Hours je film, kde si užijete excelentní herectví, které zpřístupňuje jinak těžko uchopitelnou myšlenkovou hloubku, a o jehož sdělení můžete přemýšlet ještě dlouho po jeho skončení. Moc bych to ale (raději) nepřeháněl… ;o) (20.03.2007)

Ve všech bodech obžaloby je Cunningham vinen z příštipkářství a zlolajného vykradačství (k jeho smůle nedosahuje Woolfové ani ke kotníkům), které ve výsledku vede k tomu, že je film tisíckrát lepší než celá kniha - evidentní zásluhu na tom má citovost a náboj, kterého bylo lze možno dosáhnout jen na plátně. Slušelo by se také přiznat Philipu Glassovi, že Hodiny jsou jediný snímek, kde jeho hudba nějakým způsobem funguje a (dokonce) skvěle dotváří onu křehkou atmosféru, která (tik tak) provází celý příběh. Čas prověří další kvality a eventuální zvýšení hodnocení na příjemnějších 5*... (17.05.2008)