Hodiny

90% - Náročnější film, který vyžaduje od diváka velkou duchovní spoluúčast. Velmi zajímavě tematicky a motivicky propojené tři dějové linie mají sice společný, velmi depresivní nádech, ale přece je v celku skryta jistá nepojmenovatelná Krása… Postava a odkaz Virginie Woolfové je zde skutečným přízrakem, a dodává atmosféře bezvýchodnost a nevyhnutelnost zároveň (stejně jako monotónně naléhavé hudební plochy Philipa Glasse). The Hours je film, kde si užijete excelentní herectví, které zpřístupňuje jinak těžko uchopitelnou myšlenkovou hloubku, a o jehož sdělení můžete přemýšlet ještě dlouho po jeho skončení. Moc bych to ale (raději) nepřeháněl… ;o) (20.03.2007)

Nádherně vybroušený diamant. Jak scénáristický a režisérský, tak i herecký a hudební. To je přesně ten film, který bude lákat k další a další projekci, a jako u diamantu, bude z každé strany trošku jiný a znovu nádherný. Také ale asi není pro všechny - oni taky všichni nerozeznají diamant od bižuterie a spoustě lidí se ty pestrobarevný sklíčka líbí víc .... I když jsem se do pocitů hlavních hrdinek dokázal vpravit i já, tak vnímavé ženy budou asi potřebovat šestou * :) (16.05.2004)

Vynikající film, v němž si všechny tři hlavní herecké představitelky zasloužily Oscara. Excelentní byla hlavně Nicole Kidman - jednak výrazně pozměněným zevnějškem, jednak tím, jak Virginii Woolfovou ztvárnila - jako trpící, rozpolcenou, narušenou ženu, která nedokáže najít cestu k sobě samé. Za to jí patří mé vysoké uznání. (17.11.2004)

Achjo. Já věděla, proč se "Hodinám" tak dlouho vyhýbám! Nebyl to můj šálek kávy a to již po přečtení námětu. Kamarádka mi nemohla popsat příběh a po shlédnutí je jasné proč - on tam žádný není. Deprese napříč dobou? Hm možná. Ale proboha, tak nudně převyprávěná! Hodina z filmu uplynula a divák stále nevěděl, co se tam vlastně děje - jedna ženská (Kidman k nepoznání) píše knihu a štve služebné. Druhá ( výborná Moore) peče dort manželovi a s malým synem na sebe vrhají zvláštní pohledy. Třetí (přehrávající Streep) připravuje večírek a říká, že je všechno v pohodě, když je vidět, že není. No za to připálené maso to tedy opravdu nestálo. Jsem milovnice příběhů a tady většinou jen hrála klasická hudba a děj byl neskutečně nezáživný. Za mě by to bylo nejlepší, kdyby se to věnovalo jen Julianne Moore, u které jste od první vteřiny věděli, že je něco špatně. Jako sonda do neštastného života hospodynky v padesátých letech to mohlo být zajímavé. Ale takhle divák vůbec nic o hrdinkách nevěděl a nebyl prostor to více objasnit; to se pak nelze divit komentářům "je to o ženských co nevědí, co chtěj". Od téhle chvíle se vysoce hodnoceným filmům na čsfd asi budu vážně vyhýbat... (11.03.2014)

Film kde je skoro každá postava lesba nad 40, která to tají a vnitřně trpí, o depresích nemluvě opravdu není můj šálek kávy. Nepopírám, že je to opravdu brilantně zahrané, natočené a obdařené skvělou gradující hudbou. Jenže já jsem z toho filmu byl úplně nervózní a měl jsem křečovitý ksichty a přál jsem si aby už byl konec. Místama mě to ani moc nebavilo. Pro takový film je moje hodnocení asi příliš nízké, ale každý má občas i dobrý film, který mu prostě nesedne. (04.02.2006)