Žízeň

Že by Park ztrácel formu? Jak si jinak vysvětlit, že si stejně jako v průměrném Im a cyborg pomáhá nadpřirozenem? Čekal jsem od tohoto filmu hodně a vzhledem majstrštykům typu Olboye, Paní pomsty nebo JSA to byla očekávání oprávněná. Tatam jsou kvanta nádherné hudby z předchozích filmů, bůhvíproč. Výtečná kamera naštěstí zůstala, ale to je asi jediná věc, která mě nezklamala. Ta ovšem nepřekryje plytký příběh, a co mě hodně nepříjemně překvapilo, občas i zaoceánsky působící prvky. Atmosféra by se taky rozhodně nedala krájet, násilí a krvavé scény jsou narozdíl od předchozích filmů až neuvěřitelně samoúčelné. Najde se sice několik skvělých scén, ovšem ohromila mě bohužel jenom jedna (krvavé hraní na flétnu) a to je na 133 minut sakra málo. A film navíc ke konci skouzává spíše do bláznivé komedie, což se mi pranic nelíbilo.Všechno poukazuje na to, že má Park slabší období, ale pevně doufám, že se dalším filmem vrátí do správných kolejí. Nerad bych ztratil nejoblíbenějšího režiséra. Slabé čtyři hvězdy a 70% (31.01.2010)

Chan Wook Park navrátil upírům respekt, o který je připravili zubatí „emíci“ ze Stmívání. Jeho Žízeň je filmem hloubavým, racionálním z hlediska přístupu ke zvolenému tématu, psychologicky propracovaným a nabízí opravdu působivý a atmosférický zážitek. Park zůstává věrný své národní kinematografii, a tak je tento snímek prostý žánrových mantinelů, osciluje mezi klasickým hororem (upírské téma, atmosféra), slasherem (obstarávání potravy), psychologickým dramatem (oddaný kněz bojující s pudy), poněkud morbidní romancí (vztah kněze a adoptované dívky) a černou komedií (tradiční Parkův morbidní humor někdy hraničící až s groteskností), přičemž výsledný film je dokonale konsistentní. Parkovi se po skvělé trilogii o pomstě a rádoby indie komedii podařilo vytvořit strhující dekadentní upířinu a já se už nemůžu dočkat, s čím přijde příště. 90% (13.01.2010)

Pod anotací se vám může rýsovat jakákoliv představa, ale nikdy se nebude ani na vzdálenost viditelnosti přibližovat k tomu co Park vytvořil. Tohle není horror. Tohle není psychologické drama kde postava rozmítá nad správností určitých rozhodnutí. Tohle není ani love-story. Bakjwi je totiž všechno. Neočekávatelný a stále překvapující uragán ve kterém můžete identifikovat věci co už z jiných filmů znáte, ale dá vám to přesto obrovskou práci. Park si na nic nehraje. Je svůj a to Bakjwi sluší nejvíce. Stejně tak s postavami, tohle nejsou žádné rádobynačrtnuté figurky s bílým make-upem honící se po lese (sorry, ale tohle se fakt nabízelo) - i když s poněkud divnou diagnózou jde o lidi z masa a kostí. Páni, pokud máte originilní filmy se skvělými herci a propracovanou režií rádi tak neváhejte. Tohle za to stojí. (09.07.2009)

Asijský katolický kněz pro podstoupeném lékařském experimentu dostane neutuchající chuť na krev a současně požádá manželky bližního svého. Romantické horrorově mysteriózní psychologické drama? Ano, všechno tohle to je. Že vám to zní jako Stmívání? Na to zapomeňte. Korejci jsou v podobných horrorově laděných dramatech mistry a i v tomto případě ťali přímo do živého. Výborný příběh, skvělé herecké výkony dvou hlavních představitelů, až soft porno erotika a naprosto úžasná závěrečná scéna na útesu. Trochu psycho, trochu drsnosti ve stylu Terezy Raquinové (Bakjwi by vlastně mohlo být jejím hodně volným převyprávěním), trochu komedie. Možná by to nemuselo být tak dlouhé, ale jinak je to hodně povedeně namíchaný mix, v němž obě hlavní postavy od počátku filmu k jeho závěru ujdou velmi dlouhou cestu a mezi tím, čím jsou na začátku a tím, čím jsou na konci je dost podstatný rozdíl. A obzvláště hlavní hrdinka je fakt výborná (nejen pro to, že je to Asiatka, pro něž mám fakt slabost). (17.02.2013)

Tíživě depresivní - to je charakteristika, která mě při sledování tohoto filmu napadala nejčastěji. Přitom je to dobře udělané, atmosférově výborné, dostatečně (úpírsky) kreativní a Kang - ho Song je PAN herec (napadlo mě už při filmu JSA). Jen tento film nemám aktuálně náladu ukazovat manželce a podívat se na něj znova. Té tíživosti bylo moc. ■ P.S. Nemohu si pomoci, z úpírských filmů u mě letos stále vítězí švédský Låt den rätte komma in. Přestože může vůči "Žízni" působit v některých okamžicích amatérsky. (23.12.2010)