Žízeň

Cením filmy, u kterých motiv upírů (či jakýchkoliv jiných monster) slouží za symbol něčemu hlubšímu, v nichž tento motiv spíše než žánrová proprieta (mám na mysli horrory) funguje jako metafora (př. Interview s upírem a nesnesitelná tíže nesmrtelnosti, Závislost a upírství jako analogie drogové závislosti). Na podobném principu je, po mém skromném soudu, založena i "Žízeň" Chan-wook Parka - story tohohle filmu by totiž byla funkční, i kdyby se ústřední hrdina neproměnil v prvních minutách v upíra. Ta neuhasitelná žízeň po krvi, tak charakteristická pro upíry, je zde metaforou (ev. katalyzátorem) pro ničivou, jelikož neovladatelnou (býváme otroky svých pudů) a zakázanou (tabu kněžského vysvěcení a mimomanželského sexu + zločin) touhu. Posud s "Žízní" souzním, moc se mi líbí... avšak ke čtyřem hvězdičkám dnes ani náhodou nevystoupám. A to kvůli přepálené stopáži (135 minut je v tomto konkrétním případě fakt hodně). A stopám manýrismu (hlavně v zbytečně prodlužovaných erotických scénách). A afektovanosti (typické, jedná se přeci jen o jk film). Summa summarum: první snímek Chan-wook Parka, ke kterému se nemám chuť vrátit. 65% (05.02.2021)

Sang-hyun od detstva vyrastá v cirkevnom sirotinci. Celý život je presvedčený o tom, že bude pomáhať chorým ľudom. jedného dňa vstúpi do lekárskeho experimentu pre hľadanie lieku nevyliečiteľnej smrteľnej choroby. Všetci dobrovoľníci, až na neho - zomrú. Sang-hyuna berie po tejto udalosti okolitý svet ako boží zázrak. Po krátkom čase si však začne uvedomovať, že s jeho telom predsa len nie je niečo v poriadku. Jeho zmysli sú čoraz intenzívnejšie, vadí mu denné svetlo a čoraz viac baží po krvi. To, že sa z kňaza stal upír, nie je najväčším problémom. Sang-hyun začína zvádzať vnútorný boj medi dobrom a zlom. V jeho mysli i duši prebieha nerovný súboj. Zvíťazí nakoniec láska či krvilačné potreby? A aké to bude mať následky? Divák, ktorý si pustí tento film, by mal v prvom rade vedieť, že "Thirst" je viac ako z polovice drámou. Dlhočizné rozhovory či úvahy, predsa len nie sú pre každého. Následne sa film zmení vo veľmi slušný upírsky psycho snímok s komediálnymi prvkami (dokonca s jemným romantickým nádychom), ktorý neuspokojí len niekoho, kto z ťažka ocení niečo, čo je úplne iné, ako doposiaľ videl. Kórejské či Japonské filmy sú špecifické svojou čudesnosťou, ktorá sa v Európe či Amerike, proste nenosia. "Ploché" príbehy v týchto kultúrach nemajú priestor - 70%. (13.01.2014)

Thirst je bez pochýb originálny film so zmesou viacerých žánrov, no aj navzdory mnohým výborným veciam a nápaditých momentov môj záujem niekde v polovici začal ubúdať a už som nemal chuť to vôbec pozerať. Samozrejme, nájde sa tam veľa vecí, ktoré si zaslúžia pozornosť, no najmä vďaka prepálenej dĺžke som sa naozaj nudil. (29.09.2018)

"Před tchýní se nešustí, nevraždí a nekleje! Kdo se toho dopustí, toho tchyně prokleje!" Naopak, krmit letargickou tchýni patří k dobrým korejským mravům, aby nebyla nevrlá a manželský inmortui rigor mortis trojúhelník mohl klapat k všeobecné spokojenosti. Navzdory tomu, že se vychechtaný zvlhlý manžel, šutrem zatížený, sáčkuje do postele mezi manželku a milence, aby jim znechutil vychutnávání mimomanželského savého styku. Varování: film rozhodně není (je?) vhodný pro vdavekchtivé hororové fanynky, neb obsahuje nestrašidelnější scény s tchýní všech dob, alespoň co Omnibusova paměť sahá. Ale teď vážně, bez srandiček a legrácek. Tenhle krví psaný příběh o tom, že i katoličtí upíři jsou jenom lidé, alespoň co se láskou rozervané hladové duše týče, mi zaťal dráp hluboko do srdce, drsně zmačkal kapotu busu a zakousnul se mi hladově do koulí, ech, chtěl jsem říct do koule na řadicí páce a do mé romantické duše. Kolik litrů krve můj prokletý monstrózní chtíč z Ok-bin Kim sobecky vysál? Všech pět. (25.12.2022)

Po uletenom I am Cyborg... Park znova v plnej sile, tak ako sme si ho obľúbili. Netradičná upírska dráma, ktorá rozpráva o tom aké je to byť upírom proti vlastnej voli, ako zahnať "smäd" a neublížiť nevinným, ale aj o tom, že upír - nech sa snaží akokoľvek zapadnúť do spoločnosti - zostane vždy len upírom. To všetko podané Parkovsky agresívnym vizuálnym štýlom, s fúrov čierneho humoru a fantastickými nadsadenými scénami, ktoré sú v konfrontácii s extrémnosťou mnohých momentov a celého konfliktu ktorým precházda hlavná postava o to posobivejšie. (10/10) (01.04.2010)