Michael Clayton

Pořádně silná káva o druhé straně právničiny. Kam se na něj hrabe Perry Mason a jeho soudní síň, Michael si všechno podá v reálném světe, s reálnými problémy a postavami. Krásná a jinak nerušívá hudba, jenž podkresluje lehce meditační momenty (setkání s koněm), depresivní situace (Tom Wilkinson a jeho "And the time is now Michael!") či napínavé sekvence (vražda na objednávku). Scénáristicky perfektní film, režijně pro někoho nudnější, pro mne velmi chytlavý a herecky bezchybný. Akademie se opět s udílením sekla. Gilroyova prvotina si zasloužila víc. (11.09.2008)

CLAYTON je taková ta pomalu se nabalující koule sněhu, která roste každou další minutou. Ze začátku nuda (propracovaná a realistická o tom žádná), kterou podbarvuje precizní hudba Jamese Newtona Howarda. GC je tradičně skvělý a Gilroy je moc dobrý na to, aby jste to prostě vypli a je to dobře... všechno do sebe v závěru krásně zapadne. Chlapa jako já nemáte zabíjet! Máte ho koupit. Jste tak slepá, že ani nevidíte, co jsem zač? Představuju pro vás ten nejmenší problém a vy mě dáte zabít? (22.05.2011)

V rozhovorech o filmu (v bonus sekci DVD) Tom Wilkinson doufá, že divací z filmu "roztají v křesle". Já k němu byl přimražen, ale to ho doufám neurazí. MICHAEL CLAYTON je inteligentní, ale především originální "právnický" thriller. Přívlastek "právnický" pak patří do velmi silných uvozovek a slouží spíš jen pro orientaci, tak se nenechte zmást, žádné soudní síně vás tu nečekají, ale jen velmi dobrý, přehledný a mírně děsivý scénář. Komentář pro George Clooneyho by pak byl zbytečný, tohle je jeden z nejlpších herců dneška. Tohle jsem měl vidět v kině! (22.02.2009)

Michael Clayton, nebo-li „nejsložitější“ film nominovaný za rok 2007 na Oscara, je tak trochu divný kus. Jako jeden z mála sonduje mezi právníky s vkusem a není načichlý melodramatickou ideologií zlehčování, ani neotravuje komplexem rozjuchaných advokátů (právníci v Claytonovi jsou melancholičtí a chudí...). Tony Gilroy shledal, že režiséři by mu jeho script akorát zprznili (není se čemu divit, v rukou populisty by se film značně zjednodušil), proto si svoji právničinu sestavil raději osobně. A dobře udělal. Tony nezapře povolání scénáristy a celé dvě hodiny straní statické dějovosti na úkor dynamické dějovosti. A dobře dělá. Těžko říct, jestli je Michael Clayton určen spíš k dekonstrukci, nebo k prožívání, ale v závěru zanechává v člověku ten známý - zato nevšední - vnitřní neklid, že měl do činění s čímsi... nevšedním. (09.02.2008)

Michael Clayton je sekáč. Když se dostanete do nějakého průseru, zaručeně vás z něj vyseká. Coby sekera mu poslouží vlídné slovo podložené nějakým tím úplatečkem. Jeho práce by mu asi nezajistila doživotní členství v klubu neposkvrněných duší, ví, jakým svinstvem si špiní ruce, ale zároveň ví, že musí uživit svého syna a vykoupit bratra z dluhů, do nichž se namočil. Michael Clayton usiluje o realistický pohled do zákulisí „vysokých her“, dalece přesahujících horizont, kam dohlédne běžný smrtelník. S věrohodností jsem až na „morálně líbivější“ závěr problém neměl, s tempem vyprávění ano. Hned na začátku dojde k určitým nemilým událostem, pročež se děj přesune o čtyři dny vzad, aby bylo jasnější, proč k oněm nemilým událostem došlo. Jenže ono to jasnější není, z filmu jakoby někdo vystřihnul dvacet minut zevrubněji vykreslujících psychologický „rozklad“ některých postav. Chovají se takhle, „blik!“, jsme zpátky na začátku, chovají se jinak. U thrilleru, jenž si nárokuje přídomek „psychologický“ něco podobného překvapí, každopádně mě to vede k podezírání režiséra z toho, že si tímhle „trikem“ chtěl zajistit pozornost všech diváků až do konce. V mém případě mu to vyšlo, takže jsem ochotně sledoval těžkopádnou první polovinu plnou postav a slov, abych byl následně odměněn druhou těžkopádnou polovinou plnou postav a slov. Clooney má úžasné charisma a stejně jako Tilda Swintonová předvádí kus vyzrálého herectví, jejich postavy by svou nejasností, svými neostře řezanými rysy, abych použil honosnější obrat, lépe pasovaly do nějakého „meta“ podobenství. Ale na rozdíl od Ďáblova advokáta nejsou přítomny žádné indicie, jež by tomu nasvědčovaly. Jestli má přesto jít o snímek podobného myšlenkového rozpětí, poníženě smekám svůj imaginární klobouk – neprozíravě jsem podlehnul dojmu, že sleduji „pouze“chytrou komerci, čnící nad jiné chytré komerce pravdou, která nepůjde každému k duhu. 75% Zajímavé komentáře: imf, Jhershaw, anais, Torrance (16.03.2008)