Zlatý kompas

Za tři a navíc s odřenýma ušima do krve. Jenom se potvrzuje, jakej je Jackson génius a jakou máme my všichni smůlu, protože něco podobnýho jako se povedlo jemu už asi opravdu nenatočí nikdo a nikdy. Kompasu jsem ze všech fantasy dával ty úplně největší naděje a zase nic. Vizuálně žrádlo a tim to bohužel hasne. (06.12.2007)

Pullmanovu trilogii jsem četl (zatím) dvakrát, v originále a v českém překladu (vynikající věc, tyhle knihovny, vřele doporučuju:)). I byl jsem zvědav, co z prvního dílu producenti z "kina nové lajny" vyprodukovali pro filmové médium. Měl mě varovat monstrózní rozpočet a spousta velkých jmen, protože to téměř vždy signalizuje, že se bude hrát na jistotu, na co nejmenší kontroverzi a co nejnižší hranici přístupnosti, aby se do kin natáhlo co nejvíc rodin s co nejvíc dětmi, a tím pádem se co nejvíc penízků vrátilo zpět i s bratříčky. A tady právě nastal ten problém - His Dark Materials totiž NEJSOU dětské knížky, a i když nejsou dokonalé (třeba linie kolem Asrielovy úlohy je vzatá hodně hopem a neuvěřitelně), mají toho mnoho co nabídnout k přemýšlení, a jsou plné drsných momentů a vypjatých emocí. Na jednu stranu mě mrzí, že na plátně neuvidím Mary Maloneovou a mulefy nebo podsvětí, ale na straně druhé převažuje pocit, že je to lepší takhle. Vyobrazení postav tu totiž funguje, Nicole Kidman je jako paní Coulterová naprosto luxusní, a stejně tak Eva Green je dokonale pohádkově tajemná (a "sexy as hell";)) Serafina Pekkala - ale stejně jako kulisy "tamtoho" Londýna, Oxfordu atd. jsou to jen neživé ilustrace. Filmový Zlatý Kompas prostě postrádá svého daemona a je sprostou, místy až příliš "fancy" podívanou, prostou jakéhokoliv rozměru. Děsí mě představa, co by při takovémhle výchozím materiálu (tím myslím první díl filmové trilogie) nakonec zbylo z velkého příběhu děvčete, které opouští věk bezstarostnosti a nevinnosti (a přichází do puberty), a jen víceméně BTW sehraje hlavní úlohu ve válce o budoucnost lidstva všech dimenzí proti nefungujícímu Bohu (zcela výjimečně s B) a jeho tmářskému regentu Metatronovi. Zamiloval jsem si ten příběh o boji s těmi, kdo brání svobodě myšlení a bádání, který tak strašlivě pobouřil vztahovačné představitele církve s hubou plnou lásky a tolerance (ve skutečnosti velmi výrazně "vocamcaď pocamcaď" a ještě jen pro někoho;)), a utrhlo by mi srdce, kdyby z toho všeho zůstala bezduchá skořápka pro malé děti, která nikoho nebude motivovat ke čtení a následně přemýšlení. Nezbývá než se smířit, že pomníkem čtiva pro generaci, která bude formovat příští desetiletí naší doby, bude Harry Potter a Twilight (což je ve skutečnosti "literatura" a ne literatura), a doufat, že jednou se HDM chopí nový Peter Jackson. Vím, že v takovém případě bych se svými dětmi do kina rozhodně vyrazil. V tomhle vám ovšem nedoporučuju ani utrácet peníze za DVD. 50% za řemeslně velmi povedenou formu, se srážkou za zoufalou snahu o ohromení, která se realizuje těmi nesprávnými prostředky. PS: Neexistující konec filmu je výsměch epických rozměrů a dabingový hlas Evy Green "ahoj, já jsem sedmnáctiletá pipka" je pohřební hranicí této kdysi výsostné české disciplíny. (08.01.2012)

Dalsia adaptacia, ktora sa utopila v honbe za monstroznymi fantasy filmami. V tomto pripade to vsak nedopadlo tak zle. film zaujimavo rozpracoval posobivu mytologiu, a ma niekolko zaujimavych charakterov (milujem toho hlaskujuceho kovboja) a to je pre tento druh filmu dolezite. AJ tak je ale velmi ocividne, ze tvorci sa sustredili hlavne na velkolepe sceny, co je castokrat na ukor deja a sposobuje to tak dost skratkovite rozpravanie. Ziadalo by si to aj trochu zivsiu, hravejsiu reziu. No predsalen tie styri hviezdicky dam, pretoze to nakoniec moze byt kvalitna trilogia. Uvidime ako sa veci vyvinu. (7/10) (31.05.2008)

Vím, že si film objektivně tu jednu hvězdu nejspíš nezaslouží, ale protože jsem filmem tak strašně znechucen, dovolím si hodnotit pro jednou subjektivně a udělit ji pouze za Dakotu Blue Richards, která byla jediným přínosem pro tenhle film a povedlo se jí postavu Lyry vystihnout vesměs úspěšně. Nikdy jsem nebyl nijak zvlášť proti filmovým změnám oproti knižní předloze, pokud teda mají smysl, nejsou samoúčelné a pro film jsou přínosem. Nicméně to, co zde napáchal scenárista a nejspíš i producenti, je vyloženě na několik pořádných facek. Převést tak nadějnou knižní sérii, která je s každým dílem propracovanější a více na zamyšlení, v naprosto nesmyslný mišmaš, který je přednostně zaměřen na děti a hromada zajímavých myšlenek pohřbena, případně zoufale nedotažena do konce – to na nic jiného než pořádné profackování snad ani není. Hlavně myšlenka duše přebývající mimo tělo v podobě zvířete – daemona – je podána naprosto tragicky, tempo snímku je přímo vražedné, většina herců jen naprázdno odříkává své repliky, nesmyslné změny oproti předloze (proč to na konci uťali tak nešikovně?) a už tak dost osekaný příběh jedině nudí. Ne, raději už nebudu dál vypisovat, co všechno tu bylo špatně, protože to by bylo ještě na dlouho. (17.08.2008)

Pán prstenů je nedostižný, o tom není pochyb, ale oproti bezkrevné Narnii (Eragon je sračka, se kterou si kompas srovnání nezaslouží) je Weitzova adaptace pokladem, který se může stydět akorát za svou délku, které chybí minimálně dvacet minut, aby spousta scén (převážně uprostřed snímku) nepůsobila nemístným, zjednodušujícím dojmem. Weitz není zlý scénárista, ale měl jsem neustále pocit jakoby ho někdo nutil stříhat na pro děti snesitelnou délku, přičemž si Chris zapomněl uhlídat i to hlavní - příběh. Ten je nakonec soudržný a má stále velký potenciál do budoucnosti, ale s větší délkou mohl být vytěžen mnohem lépe. Nicméně, Weitz dokázal, že není jakožto fantasy začátečník takové pako, jakým je bezpochyby Andrew "neumím nic jiného přebarvovat záběry" Adamson, a odvádí výbornou práci jak s herci, tak s trikovými scénámi, které ani jednou nebuší do rohovky silou Eragonovy pěsti. Největší devizou a nadprůměrnou spásou kompasu však nejsou trikové orgie, ani fajnově plynoucí režie, ale trojúhelník D.B. Richards-Nicole Kidman- Sam Elliott. Malá herečka rozhodně má, jako každý dětský herec, mezery v projevu, ale je přesně tím rozkošným diblíkem s lišáckým úsměvem, jakým Lyra je a má podle knižní předlohy být. Sam Elliot si napravuje reputaci po zmršeném Ghost Riderovi a ukazuje, jak má vypadat drsný kovboj a sladce přenádherná Nicole samozřejmě nic nezkazí, stejně jako po vzoru knihy zastrčený Craig. Není to dokonalé a možná jsem nakonec trochu zklamaný, vzhledem k tomu, že jsem ve Zlatý kompas věřil celou svou duší, ale i tak jsem s výsledkem spokojený a na případný druhý díl se i s Weitzem za kamerou těším. A nejen proto, abych konečně viděl poslední tři kapitoly z prvního dílu mé oblíbené knižní série. 7/10 (06.12.2007)