Dannyho trinástka

Soderbergh si možná usmyslel, že po šesti letech by konečně mohl natočit něco smysluplného a tak se vrátil k Dannyho parťákům. Naštěstí pro mě to byla satisfakce za letošní podprůměrné třetí díly a já Stevenovi tleskám. Křečovitá a nepřehledná dvojka je ta tam, tento díl přišel bavit a sálá z něho jak sebevědomí všech zúčastněných (Al Pacino ruluje nejvíc, co si budeme povídat), tak i pohodová atmosféra ze sice provařenějšího, nicméně zábavnějšího a uvolněnějšího příběhu. Je až dechberoucí sledovat tolik hereckých ikon v jednom záběru, ale na to už bychom si pomalu měli zvykat…a nepobavila jen snůška vtipů, ale i viditelné narážky na Kmotra (Garcia překvapivě nejlepší výkon po Pacinovi aneb Kmotr vždy a všude). Kde byl děj trochu uspávací, tam ho jako vždy doplnila rytmická a vhodně zvolená hudba. I přes všechna tato pozitiva doufám a věřím, že Dannyho parťáci si budou užívat dovolenou a už se na žádnou loupež chystat nebudou. Nedráždi hada bosou bankovkou, chtělo by se dodat… [Přesná stopáž: 122 min] (16.08.2007)

Ti nejcharismatičtější zloději na filmovém plátně jsou opět v akci. A nic jim nechybí, právě naopak, od druhého dílu ušli kousek cesty a nyní jsme svědky ještě dokonalejšího plánu. Jako bonus zde máme posily v podobě Ellen Barkin a Al Pacina. Nečekal jsem od toho nic, dostal jsem maximum (pohled na Brada Pitta a George Clooneyho jak slzí nad dětmi v show Oprah Winfrey byl k nezaplacení). Navíc, před začátkem filmu jsem měl blbou náladu, protože mě bolela hlava. Ale jakmile jsem se začal dívat na film (a vzal si Panadol :-)) tak bolest přešla. Nevím, jestli to je díky léku nebo díky tomuto pohodovému snímku, kterému s radostí udělím plný počet. (08.05.2010)

Scénář: Brian Koppelman, David Levien .. You're analog players in a digital world. A přece to nějak (?) zvládnou. Dvě hodiny stylové (či sterilní) zábavy bez sebemenšího náznaku napětí nebo gradace. Vše běží přímočaré do předem naplánovaného vyústění a ta lehkost je místy až směšná. Občasná pomrknutí a vtipné zásahy do soukromí herců (Pitt vs Clooney) skrze plátno sice fungují, pobaví, ale je jich poskromnu, než aby se jim podařil zahustit už značně rozředěný nápoj. Stále má známou, příjemnou, osobitou chuť, ale dojem vymizí zatraceně rychle. Soderberghu, už se na tu podělanou partu vyser, máš (doufám ještě) na víc! 50%. (07.08.2007)

„Pochopila to?“ – „Jej sa to netýka.“ – „Ale pochopila?“ – „Jej sa to netýka.“ Znova je TO tam (v snaživej dvojke TO tam bohužiaľ nebolo). Prvý diel mám veľmi rád. Druhý obsahoval zopár báječných momentov, ale málo, nedokázal naplniť očakávania. Čítal som na tretí diel recenziu, v ktorej autor písal, že záver heist movie trilógie je niečo medzi. Nuž, mal pravdu. Nie je to také dobré, ako jednotka. Od záveru som čakal smršť nečakaných zvratov, ako bolo v jednotke S.W.A.T. komando, avšak ničoho mimoriadneho som sa nedočkal. Všetky finty boli o niekoľko tried dole oproti prvej časti. Tam akoby kradli vysokoškoláci. V trojke žiaci základnej školy. No cítil by som sa zle sám pred sebou, kebyže tejto uvoľnenej, oslnivo hviezdne charizmaticky obsadenej kriminálnej komédii nedám 4*. Predsa len je tu návrat k nákazlivej hravosti jednotky. Clooney a spol. rozohrali vojnu. Motív pomsty dodáva trojke hĺbku, ktorá prvým dvom častiam (kde šlo len o osobné zbohatnutie) chýbala (hlavne dvojke). Samozrejmosťou sú skvelé hlášky („Na Sinatru ti kašlem.“), parádne inscenované scény (dojatie z televíznej šou, megageniálny running gag s mexickou revolúciou) a suché dialógy („Čo si mu na to povedal?“ – „A čo som mal?“ – „Nič.“ – „Veď som mu na to ani nič nepovedal.“). Medzi Clooneym a Pittom to iskrí báječne. Rozpočet 85, celosvetová tržba 311. (27.05.2011)

Příliš drzí syčáci, ti Dannyho parťáci. V lasvegaském ráji, s diváky si hrají. Přicházejí potřetí, bez manželek, bez dětí. Místo lupu odveta. Kostky, karty, ruleta, Nemám ani ponětí, kam se skrylo napětí, Dramatická rovina, pohřbila Al Pacina. Té lupičská chásce, svědčí trable v lásce. Nudná Ellen nespraví, že chybí něžné pohlaví Podivné motivy,přemíra techniky. zápletka bez šťávy v zakletí logiky. Stopáž smíchu? Minut pět. Když se škádlí George a Brad. Místo hravé koniny, dvě seriózní hodiny. 40 zklamaných procent... (12.07.2007)