Korenie lásky

„Nerozumiem, prečo vám za to platím.“ Hoci som si vždy vážil ľudí, ktorí vedia dobre variť a pokladal som za hviezdy skôr ich, než obyvateľov Hollywoodu, tejto snímke som sa zopár rokov vyhýbal. Myslel som, že pôjde o „klasickú“ nenáročnú americkú romantiku so štipkou (nefunkčného) humoru. Pravda bola troška inde. Hneď v úvode ma zaskočil drastický zvrat, ktorý som v nenáročnej romantickej komédii rozhodne nečakal. A hoci sa i naďalej hralo s predsa len náročnejšími kartami, kde záleží na tom, ktorá postava má akú životnú filozofiu, tvorcom to vyšlo. Jednak úplne nedomrvili scenár a jednak nám naservírovali silné herecké výkony. Určite tomu pomohla už „adekvátna“ (s tou postavou sa asi ani viac urobiť nedalo...) Catherine Zeta-Jones, chuťovkou sú ale až postavy psychológa Boba Balabana (MUTÁCIA, DÁMA VO VODE) a vtipne energického kecálka Aarona Eckharta, ktorý naučí jesť každé dieťa (a kolegyňu podrží v slabších momentoch). Ak máte radi „kuchárske filmy“, pozrite si to. (14.03.2011)

Hicks tady docela solidně balancuje mezi romatickou a dramatickou linií a působí to na diváka docela věrně a taky se mu hodně daří plyně proměňovat depresivní atmosféru na pohodovou a naopak, ale přece jenom celýmu příběhu tak nějak schází trochu jiskra a nápad Co se týká dvou hlavní postav, tak Catherine Zeta-Jones je tady výborná, u Eckharta mi přišlo, že se tam moc nehodí, ale nakonec do příběhu sed skvěle a doplnil tam přesně to co film potřeboval. Pro mě docela osvěžení po romantických komediích s prvky dramatu, kdy je příběh většinou totožnej jako u ostatních podobných exemplářů (02.01.2008)

Možná za to může moje zvýšená teplota, nebo ucpaný nos, ale Koření života bylo to jediné, co mi za celý štědrý den chutnalo. Sice celý děj lehce předvídatelný, ochucen kýčem a klišé a v poměru smutek vs. zábava, zábava zaostává, nemůžu si pomoc, celý film jsem zhltla jako malinu. Dostala jsem chuť k jídlu a díky pláči se mi uvolnil nos, takže vlastně děkuji :o) Bon Apetit! (26.12.2010)

Kvůli stále pěkné Catherine (byť její dřívejší "sexbombovitost" už je zřejmě nenávratně pryč), šarmantnímu Aaronovi, roztomilé Abigail a mé lásce k dobrému jídlu a stále se zvětšujícímu zájmu o gastronomii (ano, může za to především Zdeněk Pohlreich) tomu odpustím i tu spoustu sentimentu a ubrečenosti... Jinak typický film na jedno zhlédnutí - ničím výjimečný, lehce zapomenutelný, ale aspoň neurážející, relativně milý (na tom má největší zásluhu Eckhart, jehož je pro tuhle esenciální průměrnost skoro škoda) a ne k smrti nudný. 60 % (25.12.2010)

Aaron Eckhart je maximálny sympaťák, Catherine Zeta-Jones je maximálne krásna, Abigail Breslin je maximálne dobrá herečka, Philip Glass je maximálne dobrý skladateľ a No Reservations ma maximálne milo prekvapili. Nechápem však prečo sa musí miestami romantická a miestami vtipná dráma vydávať za romantickú komédiu... [82%] (14.04.2009)