Krvavý diamant

Nic naplat. Edward Zwick prostě umí. A Ať je motiv hledání rodiny jakkoliv provařený, ať je konec jakkoliv klišé... Celek je emotivně velmi vypjatý, bravůrně natočený, s krásnou hudbou, a celkově, byť rozohodně slabší, než zcela mistrovský Poslední Samuraj, naprosto fascinující a strhující. Djimon Hounsou se definitivně řadí mezí hereckou elitu, Jennifer má poměně málo prostoru, Leonardo DiCaprio však ukazuje, že opravdu umí hrát (jeho špulení tlamičky ve Skryté Identitě mi přeci jen příliš nesedlo, tady mi sice občas lezlo nanervy jeho "Hhh?" , ale celkově je to přesně to, co nám ukázal už v Gangách New Yorku a v geniálním Letci) a když se k tomu přidá nádherná kamera....Jsou to vemi dobré 4 hvězdičky (25.01.2007)

Mohl to být vynikající film, kdyby si tvůrci udělali jasno, čím vlastně má být. Anebo pravděpodobněji - kdyby se tvůrci nesnažili získat si co nejširší publikum (čti - vlichotit se všem). Takhle jsme svědky velmi velkoryse pojatého afrického dobrodružství, které mimo akční scény sem tam lehce zadrhne o logiku - no budiž - ale také na diváka hrne naturalistické scény zvráceností, které se (nejen) v Africe dějí, a bez problémů to prokládá lacinými kydy o přátelství, rodině, ba i lásce, a takto nesourodě vás - pravda, svižně - bez překvapení provede údolím záběrů velebících přírodní krásy Černého kontinentu až k uslzenému finále, za které by se nestyděla žádná autorka či autor (ukaž mi svůj gender, a já ti ukážu svůj;)) dívčích románů. Hudba Jamese Newtona Howarda neurazí, ale ani nenadchne, tenhle starý harcovník to umí o hodně lépe, což se ovšem nedá říci o Edwardu Zwickovi. Váhal jsem, váhal, ale pak jsem si vzpomněl, jak s podobným svinstvem naložil Andrew Niccol. Tady to prostě bude na sprostých 60%. (03.01.2009)

Krvavý diamant je ultimátní hollywoodský opus, v čemž tkví jak jeho největší výhoda, tak slabina. Slabina protože se příliš drží mainstreamových měřítek, nezaujímá nezaujatý postoj, fabuluje skrz dvě líbivé postavy a soustřeďuje se spíš na divácký zážitek než nějaké sdělení - Město Bohů vypovídá více o dětských ganzích, Hotel Rwanda o lidové armádě. Na druhou stranu pro mě představuje vynikající a bez slabších míst ucelený velkofilm s ohromnou, dobrodružnou výpravou - skvělé záběry Africké přirody i efektní akce. Tempo je svižné, ale ani když zpomalí do intimnějších dramatických momentů, prvotřídní divácká zábava neupadá a o tom tento film prostě je... Pátou hvězdu však přidává až úžasný DiCaprio, jeho kukuč a charisma mě vždy dostane. 9/10 (07.06.2009)

Ale ano, Krvavému diamantu lze vytknout určitou patetičnost, která vynikne zvlášť při skonu jednoho z hrdinů, celkově lehce hollywoodské zbarvení scénáře, které vychází vstříc americky moralistnímu a pozitivnímu pohledu na svět, nicméně jde o špičkové režijní řemeslo se spoustou kvalitních hereckých výkonů, příběh zasazený do realistického prostředí a vzácně funkční skloubení politického tématu, který poodhaluje palčivý problém současnosti, s kvalitním dobrodružným příběhem. Jestliže má tragikomická slátaninka typu Rambo: Do pekla a zpět téměř shodné hodnocení, přičemž rozdíl ve kvalitě je jak mezi zrnkem písku a Saharou, pak mi nezbývá než Krvavému diamantu nasázet pět hvězdiček. Kdyby byl dobrodružný a akční žánr vždycky zastoupený tak kvalitními filmy, jako je Zwickův snímek, pak s ním nemám problém. Bojové scény, ať už v džungli nebo zejména při dobývání hlavního města, patří k tomu nejlepšímu, co jsem v posledních měsících v příslušném žánru viděl. Celkový dojem: 90 %. (08.04.2010)

Vizuální stránce nelze vytknout nic - na velkorysé výpravě je vidět každý investovaný dolar stomilionového rozpočtu, akční scény umí Zwick náramně, ty dvě stěžejní - masakr ve Freetownu a útok na RUF tábor - jsou ukázkou skvělé filmařiny. Film ale selhává v příběhu, který je slepencem chabého pokusu o jakýsi myšlenkový přesah, poukazujícím na bolesti současné Afriky (zlatý ´Hotel Rwanda´ či ´Nepohodlný´) a zcela tuctové zápletky. Ta je psána podle stokrát použitého mustru hollywoodské mainstreamové produkce, s předvídatelným dějem a spoustou dějových klišátek, včetně kýčovitého závěrečného telefonátu, při kterém rozhodně mé oko suché zůstalo. A to i proto, že scenář dal velmi málo prostoru citovému pnutí mezi Archerem a Maddy, jejímž slzám jsem - thrill me, kill me - zkrátka nevěřil. Pak i ty silné scény (výcvik malých RUF adeptů) se mezi dějovým balastem úplně ztratí. Hluboký trvanlivý zážitek se nekonal, pouze "vidět a po čase zapomenout". Jinak ale expresivní herectví Djimona Hounsona opět potěšilo, DiCaprio konečně zmužněl, některé scény si herecky ukradl vysloveně pro sebe (jeho potlačovanou nasranost na Hounsona při znamenité scéně s uloveným paviánem jsem úplně hmatatelně cítil) a jeho "prácičku" se samopalem při útoku na RUF tábor by ocenil i John Rambo :o) (24.01.2007)