Robotníkova smrť

Dokument o najnáročnejších prácach na našej planéte. Rakúsky režisér Michael Glawogger nám ukáže pohľady na robotníkov v 21. storočí. A ten pohľad veru nie je zidealizovaný. Keď človek vidí zábery z prác v dokumente Robotníkova smrť, tak je rád, že sedí v teplej kancelárii a pozerá z okna do blba. Vydarený úvod doprevádzaný industriálnou hudbou Johna Zorna nasadí vysoké očakávanie, samotný film ho však nenaplní. Niektoré časti dokumentov sú asi tak pútavé, že počas ich pozerania stihnete vyvenčiť psa, navariť cestoviny a napísať recenziu. Zábery sa opakujú, sú zdĺhavé, film mohol byť kratší, pridalo by mu to na hodnote. Gradácie sa nedočkáme, stále rovnaké tempo časom znudí. John Zorn, americký inštrumentalista, sa mohol pochlapiť aj viac, v prvom dokumente o ukrajinských baníkoch nevydá v podstate ani zvúčok. Dokumentarista Michael Glawogger vytiahol z archívu aj niekoľko štýlových záberov. Uvidíme oduševnených robotníkov, ako prehnanými gestami prisahajú: „Ja, najlepší robotník z 9. šachty, vám tu slávnostne hovorím, že do konca roka vyťažím 28.000 ton uhlia nad stanovenú pracovnú normu!“ Čo im to tak nebezpečne dýcha na chrbát? Že by to bola silueta červenej hviezdy? :) (03.10.2007)

Oslava manuální práce v šesti kapitolách, z nichž čtyři první jsou úžasně různorodé a dvě poslední zoufale zbytečné. Právě zachování celistvosti dokumentu působí mírné problémy, ale celkový dojem nakonec zachraňuje za všech okolností výtečná kamera. Pokud bych si měl vybrat, půjdu nosit síru v Indonésii a naopak do pekla, zhmotněného do podoby nigerijských jatek, by mě nikdo nedostal ani párem volů. On by nejspíš byl problém tam dostat i ten pár volů. (02.05.2007)

Donbas. Pár let před válkou. Tím dokument začíná. Už tím mě dokument uhranul. Přinesl pochopení, že výbušná jsou nejchudší místa světa, znát kontext dřív, asi by válka naUkrajině nebyla takovým překvapením. Každopádně je moc dobře, že se dokument věnuje dělnické profesi, tvrdé, nebezpečné, opomíjené, opovrhované, nedoceněné. Ve velmi exotických kulisách má dokument všechny předpoklady stát se perfektním. A tak jedinou slabinou zůstalo to, že místy ústil do patosu daného neochotou se rozhodnout či neschopností skloubit dokument velkolepé produkce, který přináší celý svět jako na dlani, se záběry každodenního života a a s rozhovory prodchnutými všedností. (06.02.2018)

Nejvic z teto serie sesti kapitol me vzala ta prvni o hornicich v ukrajine. Kutat uhli asi ve 50 cm stole, kde nikdo nevi, jestli se strop zriti nebo ne a vse jen majzlem a kladivem, pak rucen vynaset ven. Husta drina. A to jen kvuli tomu aby meli co jist a doma si mohli zatopit. Ostatni uz pro me byly jen hruzne obrazky dnesni moderni spolecnosti. (08.08.2006)

Tak ma napadlo, ak si odmyslím nízke platy, dlhodobejšie odlúčenie od rodiny v prípade rozoberania lodí a vysoké riziko pri práci, v čom je šťastnejší niekto, kto pracuje 9 hodín denne v sklenenej kocke za kompom a potom sa doma večer zase pozerá na ďalšiu obrazovku, namiesto pokecu s famíliou. Osobné šťastie tkvie niekde inde, čím nechcem samozrejme znižovať kritiku takýchto pomerov v "treťom svete" a ani zďaleka nielen v ňom. Osobne by som príklad zo súčasnej Európy dal na záver dokumentu, ak by ma niečo podobné napadlo spracovať. (27.05.2018)