Medvídek
Teddy Bear
Réžia:
Jan HřebejkKamera:
Jan MalířHrajú:
Jiří Macháček, Roman Luknár, Ivan Trojan, Tatiana Dyková, Aňa Geislerová, Nataša Burger, Klára Issová, Zuzana Fialová, Jiří Menzel, Věra Křesadlová (viac)Obsahy(1)
Přes poetický název půjde opět o tragikomedii sázející především na skvěle napsané postavy a jejich dialogy. „Pokud bychom měli žánrově film přirovnat k některému dílu světové kinematografie, mohla by to být Americká krása nebo Hana a její sestry. Je to hodně konverzační film, který zkoumá z mnoha úhlů fenomén manželství a vše, co k němu patří. Tedy mateřství, otcovství, nevěry… To, jak je někdy manželství rozkládáno plíživě, nebo naopak, jak i velké zásahy zvenčí ho nerozklíží. Těžiště je tedy v postavách a jejich psychologii,“ vysvětluje Jan Hřebejk. Petr Jarchovský k tomu podotýká, že kdyby neexistoval film Tajnosti a lži, jeden z jejich nejoblíbenějších filmů, nynější Medvídek by se takto mohl jmenovat. „Zajímají mě příběhy, ve kterých věci nejsou pod povrchem takové, jaké se jeví navenek,“ dodává Jan Hřebejk. V příběhu o trojici kamarádů a jejich partnerkách se opět sešlo několik herců, se kterými režisér již spolupracoval: Nataša Burger, Jiří Macháček a také Aňa Geislerová a Roman Luknár. Ti budou stejně jako v Krásce v nesnázích hrát partnery. Autoři ovšem pro ně vymysleli naprosto odlišné postavy, a tak bude pro diváky jistě velice zajímavé sledovat, jak se může vztah mezi dvěma herci na plátně vyvíjet. Šestici uzavírají Táňa Vilhelmová a Ivan Trojan. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (611)
Žádné agresivní rozrývání vztahů, žádná velkohubost, žádná manýra. Hřebejk šokuje už jenom tím, s jakou pokorou k látce přistupuje, jak si je vědom toho, že mu nemusí vyjít všechno a v neposlední řadě tím, že mu právě Medvídek vyšel. Paradoxem je, že mu nejvíc ubližuje právě jeden z režisérových trademarků - jeho oblíbené "rodiče sedí u jídla a rozebírají své chyby". Dvojice Menzel-Křesadlová sice potenciál má, ale jejich intermezzo je v důsledku naprosto mimo a do té doby vystavěnou atmosféru sráží o pořádný kus dolů. Jarchovského scénář naštěstí nespěchá, ale zároveň nepřetahuje, dává všem postavám dostatek prostoru na to, aby závěrečná katarze do puntíku fungovala a nechává zapomenout na umělé momenty typu "běžné odpoledne nešťastné vdané ženy". Pořád je to sice jenom zamyšlená tragikomická vztahovka, ale pospojovaná tak šikovně, že se autoři znovu stávají konkurenceschopnými. ()
Spíše než o komedii jde o mírně nadprůměrné drama o rodinných vztazích kolem nás. Pro čtyřicátníka velmi blízký film, dobře odpozorovaný ze života. Krásné jsou scény milování plné porozumnění a měnící se během filmu na scény plné neporozumnění. S radostnou hudbou od Petra Ijiče (Čajkovského) jsou řešeny rodinné vztahy jako od Josefa Visiaronoviče (Stalina). Bohužel tady např. chybí výrazná katarze jako je tomu třeba v Americké kráse (nebo u toho Stalina), Medvídek vyšumí tak nějak do prázdna. Herecky mne zaujali Trojan a především Geislerová. Závěr? Herci jsou výborní, režie je skvělá, ale scénář rozhodně není dokonalý... Trailer: http://www.csfd.cz/film/223123-medvidek/videa/ ()
Film o hovně nezachrání ani zvučná herecká jména, potažmo dobré herecké výkony (Macháček, Trojan, Luknár). To je vše, co jsem chtěl k tomuto snímku říci a teď několik slov k české kinematografii. Do prdele, to jsme na tom tak blbě, že točíme tyhle utahaně tragický cajdáky, kde každej spí s každým a půlka lidí má nemanželský děti?? Ano, jsou to situace z opravdového života, ale právě proto, že je lidé zažívají, tak je přeci nemusí vidět ještě ve filmu. Copak se nezmůžeme na nějaký normální film?? Mám po krk podobných dějově prázdných, herecky vybroušených, ale obsahově tragikomických (spíš jen tragických) výtvorů. Prostě pořád to samý. Každý takový film má pár dobrých momentů (i zde jsou), ale to kolem vyšumí z hlavy do půl minuty jako tableta ve vodě rozpustného multivitamínu a dohromady nezbyde nic. Konec. ()
Filmy Jana Hřebejka mám velmi rád, ale i po shlédnutí Medvídka mám pocit, že po Pelíškách a Musíme si pomáhat jsou jeho filmy stále slabší. První půlhodinu jsem měl dvakrát chuť film vypnout a ani ho nedokoukávat. Pak se to, ale nějak zlomilo a začalo se mi to hodně líbit. Jediný, kdo mě celý film štval byl Ivan Trojan, jeho role mi opravdu trošku vadila. Zbytek hereckého obsazení byl na jedničku. Hlavně Jiří Macháček, Roman Luknár a Aňa Geislerová byli výborní. Pro mě tři a půl hvězdičky, ale kvůli první půlhodině dávám tři...... ()
"Tak tobě na mně vadí všecko. To ale nebyl ten důvod, proč jsi mě sbalila. Nebo jo?" Ve vztahu se nemůže nic nenávidět, když by se to předtím nemilovalo. Tu pasáž, kdy se to milovalo, však Medvídek nebojácně přeskočil a hupsnul rovnou do světa, ve kterém se to obviňuje, nenávidí, přetvářkuje a rozchází. TO mi ovšem moc dobře nedělá, protože TO je život, TO je všude kolem mě a já před TÍM utíkám do světa filmu. V tomto případě marně. ()
Hřebejk má tu drzost přirovnávat svůj nejnovější počin k Americké kráse nebo allenovštině Hana a její sestry - když budu stejně postupovat i já, nemůžu jít nad dvě hvězdičky. Největší slabinou Medvídka je chabá charakterizace postav - u nikoho jsem neměl pocit, že bych chápal co je zač a proč dělá, co dělá. Jestli chtěl Hřebejk vyprávět o své generaci, co z toho vyplývá? Slušné řemeslo zastiňuje fakt, že jde vlastně o další prakticky prázdný film. Dostaly mě dvě scény - jednak promluva Ani Geislerové o kamarádství a potom závěrečné "zúčtování" hlavních mužských postav. Hřebejk zkrátka potřebuje Šabacha jako sůl. Podle informací o jeho novém filmu si to snad konečně uvědomil. 50% ()
Ani filmy ze života nemusejí být nudné, zdlouhavé a nijaké. Hřebejkovy filmy takové ale zřejmě být vyloženě chtějí. ()
Total hovnart mrddívek... %-/ . . . Já si asi to repete neměl dávat! Protože tohle je fakt totální análně mentální banalita. Formou i obsahem zas! Takže kdysi jsem v nějakém pominutí mysli nadělil pošetilé dvě hvězdy a při novoidním opáčku jednu střihnul od háčku. Za tu sračku Hřebejku, protože tohle není film, to si sice hraje jako že na nějaký tušašský nezávisláček, ale je to sráček, matérie uklohněná a vyvrhnutá jen proto, aby se zas jednou otočily pro kemouše prachy z erárního fondu na podporu tušašské šmejdomanie a z nějakejch dalších pofiderních institucí (viz titulky, že...) - a je fakt jedno, s kým si ve VejVarech honíte děcka ty svoje myslidla (jak jinak než paraziti na erár, že...) a že vám provařený pražský žurnanálistky a klucí z Cinéma (jo, ještě ten plátek nezkrachoval, kolečko se točí...) píšou pěkný recenze. Sračky totiž sračkami jsou a sračkami zůstanou, i kdyby celá ta pražská čudlárna dostala >Stádní cenu Klementa Šmause< . Šmytec... °-[.. - - - - - (Poprvé viděno kdysi v době uvedení na >levném< dvd /ano, opravdu už na české sračky do kina chodit nehodlám/ , hodnocení dávné, otrávený komentsrář při novoidním repete zde jako čtyřiťsratbědaosmdesátý - 09.10.11) ()
Jestli Hřebejk tuhle svojí sračku přirovnává k Americký kráse, tak to asi nemá v hlavě v pořádku. Celý to na mě působilo jako nějakej zmatenej slepenec z domácího videa, ze kterýho nakonec vyjde najevo, že všichni podváděj všechny. Příběh o hovně, dialogy vycucaný z prstů a postavy jsou strašně nesympatický. Jediná postava, která se mi nestihla za celej film zprotivit byl asi ten italskej řidič - inseminátor. Doufám, že žádnou českou "tragikomedii" teď aspoň pár tejdnů neuvidim. ()
Pro mě další zbytečný film na který jsem šel do kina. Málokdy se mi stává abych odcházel z kina znuděn a trochu i otráven. Je to určitě škoda protože zrovna v tomto filmu hrají moji oblíbení čeští herci jako Ivan Trojan, Tatiana Vilhelmová nebo Jiří Macháček. Film mě ale prostě nebavil a vůbec celý filmový námět mi přišel nezajímavý a až příliš moc ze života. Ve finále tak dávám 2 hvězdičky. ()
Medvídek je příšerně nevyváženým filmem. Místy působí naproto přirozeně, autenticky a vzápětí se vám chce zvracet nad neuvěřitelně tupými a vykonstruovanými dialogy. Podobné pocity jsem měl třeba u Brabcova Bolera. Ve prospěch Medvídka ale mluví naprosto brilantní herecké výkony všech (!!!) zúčastněných, s geniálním Luknárem v čele. ()
Povrchní, snobské, útržkovité, často nedávající smysl, zbytečně barvité, idealistické, rádoby suverénní. Z totálního průseru se film dostává v posledních patnácti minutách. Korunu všemu dává samotný Hřebejk s neuvěřitelně sebevědomým a drzým přirovnáním Medvídka k několika zahraničním filmům, jež jsou kvalitativně úplně, ale úplně někde jinde. ()
Banální až to hezké není. ()
Vzhledem k mému hodnocení se může zdát, že jsem s Medvídkem velmi nespokojený, ale opak je pravdou. Tenhle film totiž Hřebejk zvládnul velmi dobře, i když nejspíše bude stejně jako všechny ostatní pouze na jedno zhlédnutí. Civilní herecké výkony, příběh obyčejné rodiny, poctivá "home video" režie. Všechno to působí obyčejným - v dobrém slova smyslu - dojmem. Přesto je však třeba brát v potaz, že Medvídek není v žádném případě snímkem, který by se dokázal do diváka zakousnout. Je stejný jako předchozí Hřebejkova díla. Plyne volně, pomalu, ale líbivě, nenudí, přesto však velmi rychle vyprchá a nezanechává žádný dojem, ba dokonce ani pěknou vzpomínku na jedinou scénu. Což považuji za velký zápor. ()
Opět vylézání skeletů z almary, oblíbené to české, cukrovo-pelyňkové téma.. Tortový medvídek na plakátu spíše vypadá jako prase a podobně falešně se staví i Hřebejk k divákovi. Středostavovské přesycení životem, povrchnost, přetvářka, vypočítavost, zbabělost - je paradoxem, že obsahově Medvídek zmírá na to, na co sám (seriálovou formou) poukazuje. Hřebejk by měl upřednostnit kvalitu před kvantitou a razantněji proměnit svůj již poněkud "vyhořelý" herecký personál, nebo se z něj stane jen řadový rutinér. Závěrem dvě poznámky, ta druhá je uštěpačná. Roman Luknár má kolem očí vrásky Paula Newmana a když dortem po Macháčkovi, tak jedině s cihlovou nádivkou.. ()
Peklo definitivně zamrzlo. Manželský pár Hřebejk-Jarchovský by měl co nejdřív projít oddělením, nebo nám na českém rybníčku hrozí totální apokalypsa. Už Medvídek obsahuje projevy násilí na divákovi, který se zkrátka u podobného zvěrstva nedokáže ani na chvíli bavit. Otázka je, co je na tom filmu horší. Prkenní herci? Unylá režie? Statická a neatraktivní kamera? Vyvařený a stokrát zopakovaný scénář? To si rozhodněte sami. Já bych celý štos filmového pásu nejraději chytil do rukou a veřejně ho zpopelnil. Takhle se česká kinematografie ze srabu rozhodně nevyhrabe. Už se vzpamatujte, pánové. ()
Moc mi nejde na rozum, proč se o tomto filmu psalo jako o hořké komedii, to je v lecčem dost drsná realita... Příběh o pokrytectví, lhaní a lhaní a namlouvání sobě samému.... Co je lepší? Kompromis? Lhaní sobě sama? Já si po shlédnutí filmu až tak moc nepamatuji děj, ale mrazení docela jo :-) ()
O Hřebejka začínam mať seriózne obavy. To, čo mnohí postrehli už pri predchádzajúcich filmoch som si ja začal uvedomovať až teraz. Postupné upadanie kvality u režiséra, ktorého filmy za posledných desať rokov patrili k topke vo svojom žánri, neveští nič dobré, rovnako ako aj jeho ďalšie rozrobené projekty. Z filmov sa postupne stáva rutina, ktorá svojou podstatou už nemá čo povedať a tak upadá len do klasických konverzačných a vzťahových tragikomédií. 'Medvídek' sa poriadne rozbehne až poslednú polhodinku, a keď sa už zdá, že by z toho mohlo niečo byť, a že ten pomalý rozjazd speje k niečomu, čo má zmysel, tak následne bol záver odpálený niekam do stratena a ja nechápem jeho plytkému zavŕšeniu. Škoda, lebo charaktery postáv mali nato, aby sa film stal niečím viac. Stačilo precíznejšie ťahať za nitky. 65%. ()
Ach jo, tak další český film, který se nepovedl. Zoufale jsem každou minutou očekával, až se začne na plátně něco dít, bohužel se tak nestalo a můžu klidně říci, že jsem tak nudnou a nezábavnou podívanou nečekal. Herecké obsazení je sice fajn, ale co je to platný, když ostatní nestojí za řeč. Pro mě dost náročná jednohubka, u které jsem byl nucen podat takový výkon, abych film vydržel do útrpného konce... Mé hodnocení 1 hvězdička… ()
Pominu-li násilné prvky anorganicky vsunutého retra v podobě dvojice neherců Menzela a Formanové-Křesadlové (ano, vedle Věry i Jiří hraje takřka výborně) a zaměřím se na současné realistické vztahové drama opírající se o skvělé slovenské hosty Luknára a Fialovou, jsem nadšena. Nečekala jsem, že maximálně sehraný tým Hřebejka a stále stejných tváří, dokáže něco podobného. Samozřejmě, etudky Macháčka a Trojana mají své meze, ale v kontextu s římskými známostmi to celé do sebe nádherně zapadá a po letech dozrává. Setkání Ani a Zuzany nad mentolem skvostné. ()