Medvídek
Teddy Bear
Réžia:
Jan HřebejkKamera:
Jan MalířHrajú:
Jiří Macháček, Roman Luknár, Ivan Trojan, Tatiana Dyková, Aňa Geislerová, Nataša Burger, Klára Issová, Zuzana Fialová, Jiří Menzel, Věra Křesadlová (viac)Obsahy(1)
Přes poetický název půjde opět o tragikomedii sázející především na skvěle napsané postavy a jejich dialogy. „Pokud bychom měli žánrově film přirovnat k některému dílu světové kinematografie, mohla by to být Americká krása nebo Hana a její sestry. Je to hodně konverzační film, který zkoumá z mnoha úhlů fenomén manželství a vše, co k němu patří. Tedy mateřství, otcovství, nevěry… To, jak je někdy manželství rozkládáno plíživě, nebo naopak, jak i velké zásahy zvenčí ho nerozklíží. Těžiště je tedy v postavách a jejich psychologii,“ vysvětluje Jan Hřebejk. Petr Jarchovský k tomu podotýká, že kdyby neexistoval film Tajnosti a lži, jeden z jejich nejoblíbenějších filmů, nynější Medvídek by se takto mohl jmenovat. „Zajímají mě příběhy, ve kterých věci nejsou pod povrchem takové, jaké se jeví navenek,“ dodává Jan Hřebejk. V příběhu o trojici kamarádů a jejich partnerkách se opět sešlo několik herců, se kterými režisér již spolupracoval: Nataša Burger, Jiří Macháček a také Aňa Geislerová a Roman Luknár. Ti budou stejně jako v Krásce v nesnázích hrát partnery. Autoři ovšem pro ně vymysleli naprosto odlišné postavy, a tak bude pro diváky jistě velice zajímavé sledovat, jak se může vztah mezi dvěma herci na plátně vyvíjet. Šestici uzavírají Táňa Vilhelmová a Ivan Trojan. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (611)
Kdejaký rutinér či začínajicí nezávislák z USA by to natočil lépe. Takhle má vypadat slušný TELEVIZNÍ film:( ()
Mně to místy připadalo dost nechutné (sorry, scény o tom, jak Macháček vyčítá Vilhelmové ty její nechutnosti byl fakt humus). ()
Nic není horšího, než nuda. Tak jak vypadá plakát, vypadá celý film - ždímat vyždímané herce, scénaristu, témata, to chce hodně toužit po úspěchu nebo mít hypotéku na barák. Hřebejk s Jarchovským definitivně zfotrovatěli a film je pro ně už jen obživa. ()
Tak jsem se na Medvídka podíval podruhé a zajímavé, že mi vadil víc, než při premiéře. Asi by měl pan Hřebejk zkusit jiného scénáristu. Jarchovský se mi zdá vyčerpaný (námětově). Ačkoliv se herci snaží (výborný Luknár), celkem není co hrát. jsou to takové (kupodivu neuměle) pospojované scénky ze života lidí s krizí středního věku. Přestože jsem věkově cílová skupina, některé motivy jednání mi unikaly (postava Ivana Trojana). Řemeslně to není špatné, ale rozhodně bych to nesrovnával s Americkou krásou (jako jeden nejmenovaný recenzent). Celkově 70% ()
Debilní film o debilních lidech, nebo také debilní scénář s dobrými herci. Tento film drží nad propadem do totální žumpy jen opravdu velmi dobré herecké výkony skoro všech zúčastněných v čele s Jiřím Macháčkem. Od pelíšků se mě všechny Hřebejkovi filmy líbily. I po slabší Krásce v nesnázích jsem se na Medvídka celkem těšil. Ovšem tak prázdný a ve své podstatě zbytečný film jsem nečekal. Za celých 100 minut se nedočkáte téměř žádných vtipných scén, dramatických scén, dojemných scén, poučných scén, prostě ničeho, jen stupidních dialogů a situací. Při závěrečných titulcích si říkáte jaký tohle všechno mělo smysl?? Já jen dodám, že žádný. ()
Hřebejku, Hřebejku, cos to udělal, ty chlape... ()
Dalsi paradni scena od stolu ze Stedreho dne, "picou ke zdi", "chodis si tu jak na squash, vole" a sexy nohy Vilhelmove ... me se to proste libilo a az na slabsi zacatek jsem se skvele bavil. ()
jednu * za scénu kde macáček, trojan a luknár trsaj... jinak je to film dobrej tak pro chlapy co maj krizi středního věku a jsou zrovna v depce a chtěj si jí kještě prohloubit... jiná cílová skupina mě nenapadá, film je celkově bez děje a vtipů, takže na něj ani snad nekoukejte ()
Film, jehož sledování ve mně nic nezanechalo. Pár fórků se možná povedlo, ale ten hrozný děj (myslím hrozně napsaný děj), s nímž pak jdou ruku v ruce charaktery postav a další věci, mi tu dost vadil. Prostě odfláknuté. ()
Tak tady bych řekl, že se Hřebejk ve své kariéře začal zadrhávat. Nejen z důvodu, že jeho filmy začíná produkovat komerční tv Nova....ale spíše kvůli tomu, že ve spolupráci režiséra a scénaristy, to začalo nějak habrovat. Navíc, se do toho zapojily i neshody s Ondřejem Trojanem. To všechno a mnoho dalších jiných věcí pouští tento "produkt" do hlubin průměrných snímků. Bohužel. Nápad s Allenovskou tématikou nebyl špatný. Herecké obsazení bylo hvězdné. Dialogy byli zajímavě poskládané. Jenom to provedení. Ach jo ! ()
Už úvodní titulky, kdy jsou nám představeni hlavní hrdinové, ukazují, jak bude film dál pokračovat - rozdrobeně, nesouvisle. Ač se film snaží působit jako mozaika s důmyslným vyústěním jako celek, nelze se zbavit dojmu, že tvůrci šlápli vedle. Hlavní myšlenka, tedy že není důležité vše pochopit, ale někdy stačí se s věcim jen smířit, působí jako alibistické zdůvodnění vlastního selhání při budování kvalitního scénáře a jeho realizace. Přitom se ze vztahů dalo vymáčknout o tolik víc, aniž by film působil vykalkulovaně a trapně. Smutné je, že ani herecké výkony předních českých herců nejsou nikterak přesvědčivé, ale berme to jako požehnání - na nikoho nemusím ukazovat prstem se slovy "ten udělal chybu!" a spokojím se s výrokem, že se jedná o kolektivní chybu. ()
No tedy? Čekajíc nějakou katastrofu jsem dostal dobrou sondu do třech partnerských vztahů. Tragikomicky uvěřitelné. Já jsem spokojen. ()
Tento Medvídek podľa mňa pojem tragikomédia napĺňa celkom zdatne, herci a situácie v ktorých sa ich postavy ocitajú na mňa pôsobili presvedčivo [ s výnimkou epizódy o Romanovych rodičoch, ktorú považujem za jednoznačne najslabšiu scénu celého filmu a keby som mohol kafrať do postprodukcie tak by som ju okamžite vystrihol ]..Problém je, že som sa ani raz od srdca nezasmial a ani raz mi nezvlhli oči od dojatia, jednoducho tu chýba nejaká silná scéna ktorá by mi mohla spôsobiť jeden z týchto dvoch stavov..Moment, keď je Ivan Trojan pri pohári vína konfrontovaný s pravdou o svojej manželke sa k tomu priblížil najviac, lenže potom prišli už len záverečné titulky a bolo po všetkom. ()
Medvídek je průměrný snímek Hřebejka, ale i tak se na něj rád podívám. Osvědčení herci hrají výborně a o legrační momenty ve filmu není nouze. ()
Film který nenadchne ani neurazí. Jediné co si ale pamatuji je termín, který se usadil i v mém slovníku "uchošťoury". ()
Nemusíme všechno pochopit, někdy to stačí pouze přijmout ()
Tento film je velice zajímavým snímkem, neb z něj necítím snahu jakkoliv zaujmou, jakkoliv bavit, jakkoliv klást otázky a odpovídat na ně nebo řešit kontroverzní témata...nikoliv...Medvídek pouze vypráví životní příběhy, přináší obrazy, které v reálném životě nejsou zas tek nereálné...Medvídek je pouze drobnou částí dlouhého příběhu život...nepřinese rozuzlení a řešení, pouze záznam...Možná jsem se tedy unáhlil, možná otázky klade - jsou mé trable opravdu ty nejhorší? je toto ten život, jaký jsem si představoval? skutečně mým známým oproti mně vše vychází, skutečně jsou děti štěstěny? apod. ...Jako v životě, nebo ne? ()
Tohle hovno jsem ani nedokoukal! ()
Chvílema nuda, místama zase dobré scény a dobré skutečnému životu blízké osudy a konverzační výměny. ()
Ještě před pár lety samotné jméno režiséra Jana Hřebejka táhlo diváky do kin. V současné době (rok 2008) mi naopak připadá, že jeho podpis pod filmem, diváky možná více odrazuje než přitahuje. Vše začalo Šakalími léty, která naznačila režisérův ohromný talent a zároveň byla prvním filmem, který lze zařadit do žánru „hřebejkovština“ - příjemné retro filmy s retro hudbou a s „obroušenými hranami“, soustředící se především na herce, plné laskavého humoru. Následoval režisérův mistrovský kousek, po všech stránkách mimořádně úspěšné Pelíšky, zábavný, lidský, k naprosté dokonalosti vybroušený filmový diamant. Následovaly další retro kousky spadající do stejného žánru – Musíme si pomáhat a Pupendo, které sice režisér natočil ve výborné formě, ale zároveň se již začínaly objevovat hlasy požadující od něj současnější filmy a názory, že kvalita jeho snímků jde pomalu, ale jistě dolů. Něco podobného možná začal pociťovat i sám JH, a tak jeho další dva snímky byly již ryze současné a značně jiné než ty předchozí. A právě u Horem pádem a především u Krásky v nesnázích došlo, podle mého, k přeměně, během které se ze značky se skvělým zvukem stala reklama téměř negativní, a to částečně po právu – jedná se totiž o poměrně nevydařené kousky, rádoby realistické, ukazující i stinné stránky a nešvary naší společnosti, ovšem nevydařeně, často místo reálného zobrazení připomínají spíš zjednodušenou karikaturu. Zejména Kráska je opravdu zoufalá, s původní laskavou hřebejkovštinou nemá už nic společného a nového pozitivního nenabízí zhola nic. Pak však jakoby se režisér otřepal a výrazně šel do sebe, neboť jeho další filmy – Medvídek, U mě dobrý a Nestyda - sice již nejsou „tradičně“ hřebejkovské – jsou současné (v případě U mě dobrý téměř současné), podle rukopisu skoro není možné poznat kdo je natočil, ovšem to neznamená že nejsou skvělé. Jsou a je velkou škodou, že ani díky nim se režisér negativní nálepky nedokázal zcela zbavit a že většina reakcí (i zde v ČSFD) je ve stylu „už to není ono“. Ano, není to jako dřív, je to jiné, ale stále (nebo znova už) platí: JH umí točit filmy jako málokdo jiný (viz. DaViD´82). Komentář píšu v době uvedení Nestydy do kin a zdá se, že s ním by si JH snad reputaci i návštěvnost svých filmů konečně zase mohl vylepšit. /// A na závěr konkrétně k Medvídkovi - zejména u něj je mi záhadou, že zde v komentářích je tolik kritiky a nízkých hodnocení. Snad je to tím, že většina uživatelů ČSFD je výrazně mladších než hrdinové filmu (viz. Lebowski) a možná i tím, že většina diváků stále, přes všechno, očekává svého „starého“ Hřebejka. Medvídka lze nejlépe charakterizovat slovy autora - jako Samotáře, kteří dospěli a oženili se, nebo Samotáře po 10 letech. Má (stejně jako Samotáři) spád a příjemné tempo, skvělé dialogy a hlášky, fenomenální herce a silnou, podmanivou atmosféru. Otřepaně lze napsat, že vypráví vesele o neveselých (ale nakonec i veselých) věcech a že je jako ze života. Nezbývá než doufat, že časem dojde Medvídek zaslouženého uznání, v což pevně věřím, protože s každým shlédnutím je lepší a lepší. Z mého pohledu jednoznačně film na 5*. () (menej) (viac)