Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Přes poetický název půjde opět o tragikomedii sázející především na skvěle napsané postavy a jejich dialogy. „Pokud bychom měli žánrově film přirovnat k některému dílu světové kinematografie, mohla by to být Americká krása nebo Hana a její sestry. Je to hodně konverzační film, který zkoumá z mnoha úhlů fenomén manželství a vše, co k němu patří. Tedy mateřství, otcovství, nevěry… To, jak je někdy manželství rozkládáno plíživě, nebo naopak, jak i velké zásahy zvenčí ho nerozklíží. Těžiště je tedy v postavách a jejich psychologii,“ vysvětluje Jan Hřebejk. Petr Jarchovský k tomu podotýká, že kdyby neexistoval film Tajnosti a lži, jeden z jejich nejoblíbenějších filmů, nynější Medvídek by se takto mohl jmenovat. „Zajímají mě příběhy, ve kterých věci nejsou pod povrchem takové, jaké se jeví navenek,“ dodává Jan Hřebejk. V příběhu o trojici kamarádů a jejich partnerkách se opět sešlo několik herců, se kterými režisér již spolupracoval: Nataša Burger, Jiří Macháček a také Aňa Geislerová a Roman Luknár. Ti budou stejně jako v Krásce v nesnázích hrát partnery. Autoři ovšem pro ně vymysleli naprosto odlišné postavy, a tak bude pro diváky jistě velice zajímavé sledovat, jak se může vztah mezi dvěma herci na plátně vyvíjet. Šestici uzavírají Táňa Vilhelmová a Ivan Trojan. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (611)

Shadwell 

všetky recenzie používateľa

Medvídek ctí poslání Hřebejka coby režiséra lidu. Projevuje se to scénářem, který je zkomolený z bulváru (nevěry, lhaní, rozepře), z převodu skandálů celebrit do filmu (Vilhelmová, Geislerová) a z podivné nedějovosti – film nemá začátek, staví výhradně na postavách, a přibližuje se tím sitcomu spíše než tragikomedii. Tím pádem (díky neexistenci souvislého příběhu) dostáváme řadu informací o postavách skrz různé pomocné techniky, ne skrz jednání těchto postav. Což by nevadilo, ale je to přece jen, podobně jako voiceover, berle invalidů. ____ Zajímavé je, že zatímco v romantických filmech hlavní hrdinové v první půli živoří a v druhé nacházejí štěstí a lásku (přičemž u vedlejších postav je tomu obráceně – na to tom je ten koncept založen), tak v Medvídkovi je obdobný up / down koncept rovněž, ale je naražený na emancipační kopyto. To jest, muži s postupem děje směřují do sraček, zatímco ženy podnikají, osamostatňují se a přeorientovávají se na vibrátory. ____ A ano, dlužno přiznat k dobru Hřebejka, místy můžeme hovořit o parametrech woody-allenovských. ()

RHK 

všetky recenzie používateľa

Spíše než o komedii jde o mírně nadprůměrné drama o rodinných vztazích kolem nás. Pro čtyřicátníka velmi blízký film, dobře odpozorovaný ze života. Krásné jsou scény milování plné porozumnění a měnící se během filmu na scény plné neporozumnění. S radostnou hudbou od Petra Ijiče (Čajkovského) jsou řešeny rodinné vztahy jako od Josefa Visiaronoviče (Stalina). Bohužel tady např. chybí výrazná katarze jako je tomu třeba v Americké kráse (nebo u toho Stalina), Medvídek vyšumí tak nějak do prázdna. Herecky mne zaujali Trojan a především Geislerová. Závěr? Herci jsou výborní, režie je skvělá, ale scénář rozhodně není dokonalý... Trailer: http://www.csfd.cz/film/223123-medvidek/videa/ ()

Reklama

genetique 

všetky recenzie používateľa

O Hřebejka začínam mať seriózne obavy. To, čo mnohí postrehli už pri predchádzajúcich filmoch som si ja začal uvedomovať až teraz. Postupné upadanie kvality u režiséra, ktorého filmy za posledných desať rokov patrili k topke vo svojom žánri, neveští nič dobré, rovnako ako aj jeho ďalšie rozrobené projekty. Z filmov sa postupne stáva rutina, ktorá svojou podstatou už nemá čo povedať a tak upadá len do klasických konverzačných a vzťahových tragikomédií. 'Medvídek' sa poriadne rozbehne až poslednú polhodinku, a keď sa už zdá, že by z toho mohlo niečo byť, a že ten pomalý rozjazd speje k niečomu, čo má zmysel, tak následne bol záver odpálený niekam do stratena a ja nechápem jeho plytkému zavŕšeniu. Škoda, lebo charaktery postáv mali nato, aby sa film stal niečím viac. Stačilo precíznejšie ťahať za nitky. 65%. ()

castor 

všetky recenzie používateľa

Osvědčené autorské duo, luxusní herecká sestava, rozpad několika vztahů i přátelství, přesto to tak úplně neladí. Jak se zadrhlo několik manželství, zadrhlo se i lehké Jarchovského psaní i Hřebejkův laskavý (a zároveň hořký) směr vyprávění. Až moc se snažíme, aby to bylo „ze života“, jenže občasnou vyprázděnost děje a plochost postav přehlédnout nelze. Intimní přemítání o ženách a mužích středního věku totiž občas neví, kam chce směřovat. Ivan Trojan a jeho broučínek a džemíček jsou výborné. Jen samotný Ivan je nevyužitý, jen odvykládává, co dostal na papíře a není to ono. Stejně jsem to cítil u Aničky Geislerové, která je nevýrazná, vychází z toho ovšem lépe, než otravná Vilhelmová. Jakoby je Hřebejk nikterak nevedl. Ztotožnění je tak obtížné. Ve výsledku divák tak nějak zdvořile řekne, že to bylo fajn (je to přeci Hřebejk), ale v ústech máme pachuť, že to nikterak nepobavilo, nepohladilo, ani nějakým nečekaným zvratem nepřekvapilo. To způsobí, že za několik dní si z filmu téměř nic nevybavíte, mnohým situacím chybí pointa, žádná replika ve vás neutkví tak silně, jak by si tvůrci přáli. ()

Galadriel 

všetky recenzie používateľa

Problém s tímhle filmu u mě rozhodně není v tom, že jsem skoro o generaci mladší než jeho představitelé. Problém je v tom, že jsem nebyla schopná s jedinou postavou sympatizovat, nenašla jsem v příběhové linii žádný hlubší smysl ani nějaký silnějsí motiv a celé to působilo velmi rozklíženým dojmem. Párkrát jsem se pousmála, několikrát jsem si řekla, že Ivan Trojan je opravdu dobrý herec a že Jirka Macháček ještě nikdy nepůsobil tak příjemně civilně a pobavila se u scény rozhovoru mezi Jiřím Menzelem a Věrou Křesadlovou, ale to je asi tak všechno... 50%. ()

Galéria (42)

Zaujímavosti (14)

  • Ivan (Ivan Trojan) hraje na kytaru na oslavě narozenin píseň „Probuď se květino“. Píseň složil sám Ivan Trojan. (sator)
  • Ivan (Ivan Trojan) cvičí tai chi před Andělským hradem v Římě. Castel Sant'Angelo, původně Hadriánovo mauzoleum, je monumentální kruhová stavba v Římě. Vybudována byla na pravém břehu Tibery mezi lety 135–139, v průběhu věků byla několikrát pobořena, opravena a přebudována. Původně ji nechal vybudovat římský císař Hadrián jakožto rodinné mauzoleum, později sloužila jako papežská pevnost spojená tunelem ve hradbách s Vatikánem, rezidence a vězení. Následně v ní sídlilo muzeum věnované historii budovy a města Říma. (sator)

Reklama

Reklama