Billy Elliot

Boxerské rukavice vyměnil za baletní piškoty a začal si plnit svůj sen. Klišé? V podání britských tvůrců v čele s debutujícím divadelním režisérem Stephenem Daldrym těžko. Ano, příběhů o cílevědomosti a vytrvalosti jsme zhlédli už desítky. Jenže tenhle křehoučký boxer s rukavicemi po dědovi se pro tanec nadchl s odzbrojující vášní. Jsme na severovýchodě Anglie a v malém městečku je tématem číslo jedna stávka horníků. Mezi ně patří i Billyho bratr a otec. Jen Billy má jiné zájmy a otce, který plní také roli zesnulé ženy, jeho povaha lehce děsí. Když ho pak najde mezi hejnem malých děvčátek, bouchne do stolu. Zbytečně. Síla filmu netkví v tom, zda Billy svého snu dosáhne. To je poměrně jasné. Podstatná je cesta, kterou se Daldry vydává. Stále jsme nicméně ve filmu, který nechce být nějak výrazně depresivní a neustále nám cpát napjatou atmosféru, takže i ony překážky jsou prostě spíš filmové. Ale zatraceně příjemné. Velmi silné je i otcovo (ač očekávané) prozření a hlavně odvaha, se kterou se postaví stávkující většině. Snímek může ve velkém děkovat právě hercům – ať je to právě Gary Lewis v roli umíněného otce, který však dokáže projevit cit (výborný je hlavně při návštěvě Londýna nebo při čekání na verdikt taneční školy), nebo skvělý Jamie Bell, který si i od té doby vybral několik solidních projektů. Hornickou komunitu pak skvěle nasnímal kameraman Brian Tufano (roky spolupracoval s Boylem), no, a o soundtracku se snad ani nemusím rozepisovat. (13.07.2016)

Zase jednou dokonalý film a pak, že se už dokonalé filmy netočí...:-) Billy Elliot je krásný příběh o překonávání překážek, prolamování předsudků, o sbližování syna a otce, o sociálních problémech, o tanci, o smrti i životě... Je to prostě snímek, který skrývá momenty, u nichž se člověk směje i scény, kdy potlačuje slzy, je dojemný i zábavný. Jamie Bell v roli Billyho je vynikající a režie Stephena Daldy bezchybná. Výborně! (29.06.2006)

FIlm, který toho v sobě má opravdu hodně - přesvědčivou sociální sondu, přesvědčivé osobní i rodinné drama, a überpřesvědčivé bojovné hledání si své vlastní cesty a životního štěstí, ať už je to cokoliv. Gary Lewis mě totálně dostal, a o Jamie Bellovi se toho už napsalo tolik, že by bylo zbytečné to rozšiřovat. Nemůžu ale nevzpomenout, jak se mi zatajil dech při scéně s roztrženým polštářem a bouřením nečekaně něžných hormonů. Daldry je zkrátka schopný režisér (Předčítač u mě dojel na scénář;)), a jeho vyprávění o hledání světla, prodchnuté nábožnou úctou k tanci, hudbě a kultuře vůbec - jen si vzpomeňte na otcovo ohromení velikostí a nádherou Londýna; takhle nějak si představuju úžas barokního nevolníka v kostele - proniká divákovi do duše. Navíc k tomu režisér chytře přidává správně svébytné postavičky jako jsou babička i samotná paní Wilkinsonová a vplétá do své hry odlehčení v podobě humoru, ale také hudby. Kruh se uzavírá, a není to kruh ledajaký, ale vysoustružený s devadesáti procenty dokonalosti. (01.07.2011)

Trochu zklamání. Čekal jsem větší "drama" (btw s tím žánrem komedie moc nesouhlasím, podle mě tu nebylo nic extra k smíchu). Největší problém jsem měl s faktem, že mě snímek nedokázal nějak dojmout a víc se mnou emočně pohnout. Jinak se mi ale líbilo netradiční prostředí příběhu (nebo alespoň pro mě) a dobré herecké výkony (jak Bell, tak Lewis). Takže hodnotím slabšími 4*; znám lepší dramata. (01.11.2008)

Malý velký film o rodinném životě na rozmezí chudoby a existence, o nepochopení dospělých a o jednom neuvěřitelném, náhodně objeveném talentu. Film oslavující jak balet, tak i oddanost, cílevědomost a ctižádostivost. Tady opravdu platí za málo peněz spousta muziky, a to nejen metaforicky. Jamie Bell předvádí jeden z nejlepších dětských hereckých výkonů všech dob a v pouhých čtrnácti letech dokázal utáhnout na vlastních bedrech a nohách celý téměř dvouhodinový film. Stephen Daldry přinesl na plátno po dlouhé době konečně upřímný film, který kinematografii posledních let viditelně chyběl. Až Hodiny dokázaly, že nešlo jen o náhodu. Smekám klobouk a utírám poslední slzy, scéna s otcem a synem v objetí v okolí hromad uhlí je předčasným vyvrcholením celého filmu. (16.04.2008)