Billy Elliot

Boxerské rukavice vyměnil za baletní piškoty a začal si plnit svůj sen. Klišé? V podání britských tvůrců v čele s debutujícím divadelním režisérem Stephenem Daldrym těžko. Ano, příběhů o cílevědomosti a vytrvalosti jsme zhlédli už desítky. Jenže tenhle křehoučký boxer s rukavicemi po dědovi se pro tanec nadchl s odzbrojující vášní. Jsme na severovýchodě Anglie a v malém městečku je tématem číslo jedna stávka horníků. Mezi ně patří i Billyho bratr a otec. Jen Billy má jiné zájmy a otce, který plní také roli zesnulé ženy, jeho povaha lehce děsí. Když ho pak najde mezi hejnem malých děvčátek, bouchne do stolu. Zbytečně. Síla filmu netkví v tom, zda Billy svého snu dosáhne. To je poměrně jasné. Podstatná je cesta, kterou se Daldry vydává. Stále jsme nicméně ve filmu, který nechce být nějak výrazně depresivní a neustále nám cpát napjatou atmosféru, takže i ony překážky jsou prostě spíš filmové. Ale zatraceně příjemné. Velmi silné je i otcovo (ač očekávané) prozření a hlavně odvaha, se kterou se postaví stávkující většině. Snímek může ve velkém děkovat právě hercům – ať je to právě Gary Lewis v roli umíněného otce, který však dokáže projevit cit (výborný je hlavně při návštěvě Londýna nebo při čekání na verdikt taneční školy), nebo skvělý Jamie Bell, který si i od té doby vybral několik solidních projektů. Hornickou komunitu pak skvěle nasnímal kameraman Brian Tufano (roky spolupracoval s Boylem), no, a o soundtracku se snad ani nemusím rozepisovat. (13.07.2016)

Příběh sice často hraničí s kýčem a hlavně zezačátku jsem si u něj připadal opravdu jako navlečený v baletní sukýnce, ale postupně se všechno pěkně vybarvilo, a jak jsem zpočátku soucítil spíše s názory nekompromisního otce, tak Billyho vytrvalost a vášeň mě nakonec přinutily sympatizovat právě s jeho postavou a snem. K Bellovu výkonu mám sice trochu výhrady, ale to je téměř u každého dítěte, a navíc ostatní herci dokázali vše bohatě vynahradit. Asi jsem už hodně dlouho neviděl film s tak ohraným a přesně daným scénářem, ale jeho výsledné zpracování mě přesto dokázalo oslovit, což se určitě nedá zanedbat. 80% (26.01.2013)

Natolik opravdový film, že se úplně klidně srovnám s tím, že jde po standardní linii všech sportovních filmů. Billy pochází z hornického městečka, v němž je všechno černobílé. Bělma horníků v umouněných tvářích jakoby se přenesla na vše okolo, šedivé městečko černá pod tíhou pouličních střetů stávkujících s policií. A v této situaci v sobě Billy objevuje vztah k tanci. Mezi muži, kteří se snaží dnes a denně si dokazovat svoji chlapáckost, se pokouší prosadit v holčičím prostředí. Je moc dobře, že tohle téma neuchopil Hollywood. Vy\tvořil by z něj nekoukatelnou limonádu, která by se snažila prvoplánově vymačkat z diváků co nejvíce emocí. Takto vznikl citlivý příběh, kterému se bez potíží daří diváka dojmout. (28.08.2011)

V malém hornickém městečku má každý muž jasně naplánovanou budoucnost. Nějak se protluče školou, naučí se boxovat a již spěchá fárat do nejbližší šachty. Svět mimo rodnou hroudu pro něj neexistuje, protože pouze stojí peníze a zabírá čas. Malý Billy je však jiný. Podědil většinu vlastností spíše po umělecky založené matce, než po podsaditém otci a proto ho více než mlácení do pytle zaujal ladný pohyb charakterizovaný termíny Pas de deux, Grand plié, Arabeska, Cou de pied nebo Pirueta. Přesvědčit drsné chlapy kolem sebe o tom, že může žít zajímavější život než oni, však vůbec není jednoduché. (24.11.2009)

Billy Elliot je snímek který se velice dobře zaobírá psychologií rodiny, ve které to vlivem stávky a nedostatku peněz zrovna neklape. Nečiní to však nijak křečovitě, využívá chytrý příběh o otcovi, který chce ze svého syna udělat boxera, ale ten je nakonec okouzel baletem. Billyho Elliota si s chutí zahrál Jamie Bell a musím napsat, že je to právě on, kdo film katapultuje do hvězdných výšin, neboť právě na jeho výkonech film stojí a... a padal by pokud by někde škobrtal. Režisér měl dokonce nesmírně šťastnou ruku i při výběru ostatních herců, Billiho rodina, učitelka a přátelé jsou opravdu přesvědčivými herci. Jediné co mě na filmu nezaujalo byl právě balet, jenž nebyl nasnímán nijak efektně, takže toho kdo se o tento podivný sport nezajímá nejspíš nedokáže nadchnout, na druhou stranu se nás zase režisér nepokoušel obalamutit podezřelým střihem a nechal Jemieho baletit tak jak to nejlépe dokázal. Na druhou stanu musím filmu vytknout i to že při silných momentech, kterých je tam víc než dost, ve mě nedokázal vzbudit nějaké větší emoce. Silných 80 % (09.01.2006)