Kráľovná Alžbeta I.

I když se jedná o další z mnoha a mnoha zpracování na téma života Alžběty a celkově zlatého věku anglického impéria (je to zkrátka pro tu západní kulturu dodnes velké terno - a nelze to nikomu asi vyčítat - Alžběta to holt všem natřela a ukázala a to tak, že je dodnes na co vzpomínat), je tato televizní verze nečekaně velmi dobrá. Anne-Marie Duff v roli Alžběty opravdu překvapí a při pohledu na ní jsem si nemohla nevzpomenout na Bette Davis, kterou mi zkrátka něčím připomíná, a která si shodou okolností královnu Alžbětu také zahrála v r. 1939 ve filmu The Private Lives of Elizabeth and Essex. Nelze opomenout ani úžasné kostýmy v čele s červeno-zlatými šaty které Alžběta nosila jako novopečená královna. (06.02.2013)

Perfektné spracovanie témy. Vadila mi iba jedna jediná vec, ktorá sa postarala o to, že som musela stiahuť jednu hviezdu za film dole (bohužiaľ!), a to herec Tom Hardy. Do úlohy Alžbetinej veľkej lásky Roberta Dudleyho sa nehodil ani náhodou. V prvej polovici filmu pôsobil smiešne a detinsky a v tej druhej až neznesiteľne. Inak nemám filmu čo vytknúť. (27.05.2010)

Vláda královny Alžběty vecpaná do dvouset minut. Celkem směle zachycený život panovnice, na kterou si vzpomene skoro každý. A díky čemu? Štěstí jí přálo, když její sestra umřela a ona se tak mohla usadit z vězení přímo na královský trůn. Potlačila pikle a povstání skotské královny Marie Stuartovny a zvítězila i nad evropským loďstvem. Mně osobně byla sympatická v tom, že byla tak moc pro svůj lid, zavedla bohoslužby v angličtině místo latiny, aby lidé věděli, co je jim hlásáno. Přivedla Anglii do zlatého věku, sama si ale osobní štěstí dovolit nemohla. Snímek krásně vykresluje její vztah s Robertem Dudleym, přítelem z dětství, který musela dát na oltář oběti a radši se prohlásila panenskou královnou a zůstala tak nesmrtelnou vzpomínkou v dějinách. I kdybych chtěla šťourat v nějakých nesrovnalostech, tak mě umlčuje nádherný soundtrack Martina Phippse a vcelku není nic, co bych vytknula, až na to, že mě zrovna hlavní představitelka Alžběty moc nenadchla. (26.07.2015)

Zajímavé podání a pohled na život jedné z nejznámějších panovnic Anglie. Vykresluje ji jako hysterickou ale i zamilovanou ženu, která si nemůže vzít toho, koho chce, a když si toho, koho chce, vzít může, tak ho vlastně ani nechce. Aneb logika Šíleně smutné princezny v praxi. Úspěchy i pády, intriky, přetvářky a neodolatelný Robert Dudley. (28.11.2014)

IMHO to nejlepší, co kdy bylo o Alžbětě natočeno. Z dvoudílného filmu se toho o poslední Tudorovské panovnici dozvídáme víc než z kdejaké učebnice. Poutavě a mistrovsky natočené dílo, které neomrzí (momentálně ho sleduju na Filmboxu už po čtvrté). Zvláštní uznání si rozhodně zaslouží maskéři, protože udělat z tehdy pětatřicetileté Anne-Marie Duff mladičkou Alžbětu i stařenu, která už je dvořanům svoji snahou vypadat mladě spíš pro smích je umění hodné mistrů. (05.04.2012)