Hodinářova svatební cesta korálovým mořem

Pokud se na film budete dívat z čistě pragmatického hlediska, víc než dvě hvězdičky může dostat snad jen z recese. Ovšem absurdní situace střídá drsný humor, při zpěvu hlavních postav se člověku skoro až chce utéct z kina (aneb díky, Otrlý diváku!). To vše se pojí do nádherně sebevražedné kombinace, zakončené epickou scénou, která jen potvrzuje, že Hodinář nikdy neměl být víc než parodie. A tak se k němu musí i přistupovat, navíc podobných snímků je v našich poměrech jak šafránu. A propos, nechcete harmonium? (01.03.2012)

Jako kdyby to točil Godard a zdegenerovalo mu to v přebujelou koláž estrádních výstupů. Záleží na tom, nakolik se divák připraví na tuto záležitost. Jestli bude chtít vidět vtipnou českou komedii, bude zhnusen. Jestli bude chtít vidět silvestrovskou estrádu na plátně, bude trochu zmaten až dynamickým, skoro až klipovitým stylem montáže. Když bude chtít sledovat dadaisticko-surrealistickou podívanou z doby hluboké normalizace, bude místy zklamán (intelektuální podtext Anděla zkázy zde nenajdeme), místy nadšen (například těmi trotly s "harmoniem"), místy bude tápat, jak vůbec film ohodnotit. A nakonec jako třeba já udělí kompromisní 3*. Ale jen si vezměte už titulkovou listinu - Lasica, Sobota, Švankmajerova animace, Steigerwaldovo autorství dialogů (jako kdyby z jeho mladofrontovních slátanin vypadly), Mišík, Liška a Buchvaldek v jednom filmu. To je ale fakt surrealismus! (13.08.2010)

Rozhodně. Jak napsal D.Moore, toto je nádherně český odnož klasického humoru ala Monty Python. I když o tom asi Tomáš Svoboda neměl ani tušení, kouzlo nechtěného, a přitom kvalitního, je na tomto filmu to nejlepší. Vše odstartuje trikový mistr a jeho cvičené maso a poté zastaví se to až v závěrečných titulcích. Celkově to lze nazvat dalším druhem absurdna v československé kinematografii. Čistě humorná a muzikální forma. Laďka přetéká sexappealem a Luděk úplně normálním herectvím, což je oproti jeho známějším filmům určitě výjimka. Možná je v tom trošku vidět ta režisérova přehnanost, která se naplno projevila v dalším jeho snímku. Skvělý obraz experimentálního humoru o jedné svatbě a harmoniu. A když tu máme i nápovědu s režisérskými sklony a tři mužské sudičky, no...to by bylo, aby se to nepovedlo. Závěrečný Laďčin song - Láska je mocný čaroděj - je skutečně originální a ona bez diskuze k sežrání. (25.01.2012)

"Láska bez nábytku je jako pták bez křídel." "Chce, abych udal skladatele." Při úvodních titulkách poznáte už po třech vteřinách, že autorem doprovodné etudky je Švankmajer. Do toho zní muzika jak z nějaké komedie Marie Poledňákové, takže máte pocit, že Hapka buď něco nepochopil, nebo mu něco neřekli. Ve skutečnosti toto bizarní a nefunkční spojení dobře ilustruje rozporuplnou kvalitu celého díla, které je jinak po mnoha stránkách cennou kuriozitou. Hlavní vadou této "hudební komedie" je právě to, že je hudební. I když zpívající Laďka Kozderková je s řeznickou sekerou kromobyčejně sexy, dramatické podkresy ze Smetany a jiných klasiků super a ten popíkový pseudokrysař Felix Slováček snažící se na kůlech pod Karlovým mostem přivábit "jachtu" ze dvora do řeky konec konců taky není k zahození. I některá ta "camea" soudobých populárních zpěváků (Urbánková, Pilarová etc. etc., dokonce i Mišík a mihne se i legendární Ivo Pešák) by zde měla své místo. Estrádní vsuvky ale celý film doslova ničí, strašlivá a nekonečná sekvence skupiny Plavci na kolotoči posílá do kopru jeho úvodní část a estrádní závěr (při němž úplně mizí Luděk Sobota aka Ctirad) pohřbívá celý film. Teprve po vyškrtání těchto sraček (aniž by nutně muselo být na hudební element rezignováno - koneckonců "věc", o niž trojici demiurgů jde, možná opravdu nemůže končit jinak než muzikálem) bychom se mohli bavit o tom, jestli je předvedená dada absurditka nějak zdařilá čili nic. Ze začátku budí rozpaky téměř všechno: Film prakticky nemá začátek, slovními hříčkami a kulturními asociacemi hýří doslova za každou cenu, z tria dramatických demiurgů Svojtka - Vyskočil ml. - Augusta se tato posice dá obecně věřit asi jen Svojtkovi. Na ostatní dva je třeba si v tom teprve zvyknout, ale nutno jim přiznat, že to stojí za to. Výborným protihráčem je šedá eminence "tvorby" - nápověda Lasica (a možná přijde i Satinský). Luděk Sobota jako Ctirad úplně v pohodě, přestože je to tak trochu variace na jeho kultovního Koudelku. Z epizodních postav je famózní úřednice Květy Fialové. Ve dvojí roli (ovšem beze slov) se zde naposledy objevuje přední novovlnařský neherec Jan Vostřčil, přičemž je milé, že v posledním svém výstupu si zadiriguje, čímž se symbolicky vrací na (a před!) začátek své podivuhodné filmové kariéry - a možná mu tak autoři chtěli vyjádřit poctu. Ve filmu je mimo jiné vypuštěna a znovu napuštěna Vltava a sehrán ragbyový zápas družiček s živým seletem místo šišky. Vesměs důkazy, že to autoři s tím teatrálním (sic) tvořením skutečnosti myslí vážně. Harmoniová honička je vrcholný zážitek. Přesto, že film v celku i ve svých jednotlivých momentech působí dojmem, že umělecké záměry tvůrců dosti převyšují jejich talent, dal bych s radostí čtyři hvězdy. Nebýt Plavců a finální estrády. (03.03.2019)

Československá hudební komedie, jež je netradičně postavena na slovních hříčkách. Poměrně zajímavý nápad převádějící ustálené slovní spojení do absurdních dvojsmyslů, který je nalepen na velmi primitivní příběh s podobně jednoduchým hudebním doprovodem. Nemohu říci, že několik nápadů nebylo vtipných, nicméně většina gagů na mě působí velmi infantilně až trapně. Snímkem provázejí tři hlavní postavy ( I. Vyskočil, K. Augusta, P. Svojtka) v roli jakýchsi glosátorů či prostředníků snažící se divákovi přibližit děj, současně příběh a jeho vývoj komentuje M. Lasica v divadelní nápovědě. Ve filmu je možná až příliš nápadů bohužel velmi rozdílné kvality, celek nedrží při sobě, opakované situace např. s harmoniem jsou až otravné. V dalších rolích se představí L. Sobota a L. Kozderková v rolích snoubenců. Vzhledem k tomu, že na snímku mě nejvíc zaujalo hudební sólo F. Slováčka a píseň N. Urbánkové, je jasné, že příběh a herecké výkony jsou na mizerné úrovni (čestnou výjmku tvoří K. Augusta). Režisér T. Svoboda se pokusil zaujmout netradiční bláznivou komedií, nicméně já jeho dílo hodnotím jako těžký podprůměr, hloupostí tam bylo vskutku až příliš. (28.07.2014)