Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zima 1944. Poručík Anochin se zotavuje po těžkém zranění. Sžíraný nenávistí k nepříteli touží po návratu na frontu. Je však se skupinou německých zajatců odvelen do odlehlé vsi Polumgla, kde má zajistit výstavbu translační věže a zároveň i stravu a přístřeší pro svěřené zajatce. Ve vsi narazí na neochotu a nenávist. Časem však ženy, jejichž muži jsou na frontě, nepohrdnou výpomocí v domě či doprovodem na lov medvědů. Teď už sytí, teple oblečení a respektovaní zajatci vztyčují v zasněžené tajze dřevěnou věž. Hrany konfliktu se uhlazují, soužití lidí v oboustranné nouzi nabývá humánních dimenzí. Ve společném úsilí o přežití si sotva uvědomují, jak krutý režim rozhoduje o jejich osudech. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (80)

Slarque 

všetky recenzie používateľa

Ani ruské filmy z druhé světové války už nemusejí být černobílé a o to lépe se jim daří vystihnout absurditu války. Další body k dobru dostávají tvůrci za to, že film nezakončili falešným happyendem, ale dotáhli to své realistické vidění války až do pravděpodobného konce. Ale celkově mě to zase tolik nebralo. ()

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

Civilní, trochu neohrabaný snímek o tom, že na obou stranách války jsou obyčejní lidé. 1) (Post)sovětská kinematografie zobrazuje válku jako velkou dějinnou událost, která zmítá národy. Lidské příběhy bývají v tomto kontextu pouhou ilustrací vojenských operací. Západní filmy se naopak zabývají spíše jednotlivci. Pokud se tvůrci drží tradice, pak se jim obvykle film s větší či menší dávkou přesvědčivosti podaří. Problém vznikne, když se tvůrci ze své filmařské historické zkušenosti pokusí vymanit. Vznikne pak dílo jako Polumgla. 2) Určitě to není špatný film, ale nějak mě neoslovil. Přímočarý ničím nepřekvapující scénář plyne pozvolně k nevyhnutelnému konci. Chování všech zůčastněných je předvídatelné a polopaticky zobrazené. Možné konflikty jsou jen naznačené (např. mezi velitelem a staršinou nebo mezi vojákem a mužem vracejícím se z války) a vůbec není využita jejich potenciální síla. 3) Ovšem známe Rusy. Myslím, že není málo těch, pro které se film pohybuje na hranici skousnutelnosti. A v tomto smyslu svou osvětovou práci udělá. ()

Reklama

Skip 

všetky recenzie používateľa

Další z filmů, který chce ukázat, že na obou stranách válečného konfliktu jsou jen lidé. Někteří krutí a nemilosrdní, ale většinou obyčejní lidé, kteří by nejradši byli doma se svými rodinami. Film byl natočen bez zbytečných sentimentálních výlevů, o to působí pravdivěji a díky všem zůčastněným za to, protože asi všichni víme, co by dokázali s filmem na podobné téma udělat za velikou louží. ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Zajatci mlhy jsou docela příjemným vybočením ze současného mainstreamu a určitě se jedná o úspěšný debut režiséra Artema Antonova. Na filmu je nicméně znát tvůrčí nezkušenost, a pokud Zajatce mlhy porovnám se snímkem podobného obsahu a zpracování, jakým je například Kukuška, pak ten druhý jasně vítězí na body. Scénář je poněkud nedotažený, z čehož vyplývá, že postavy jsou příliš ploché a divák se o nich dovídá jen málo. Vynikající je naopak kamera. Ve filmu se objeví několik výborných scén jako je pád do zamrzlé řeky nebo karneval. Nemůžu se nicméně zbavit pocitu, že z dané látky bylo možné vytěžit víc. Celkový dojem se pohybuje mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec se přikláním k 70 %. ()

NinonL 

všetky recenzie používateľa

Stále váhám nad hodnocením, protože film se mi moc líbil. Začátek sice není nic moc, ale jakmile se zajatci s nepovedeným poručíkem dostanou do vesnice, děj má spád a grády. Ať jde o vesnickou čarodějnici nebo sblížení vesničanky s Hansem, lov na medvěda, Byla jsem dojatá, když po ránu vycházeli němečtí zajatci z obydlí a spěchali na apelplatz. Všechno to bylo tak poetické, k tomu polární záře. A pak ten strašný konec ... Takže dávám plný počet. Všechno ostatní už tu napsali jiní. ()

Galéria (12)

Reklama

Reklama